FILM: Duchovní pozadí Buffyverza aneb Co by dělala Buffy? 3
Článek původně vyšel na QFan.cz 16. listopadu 2008. Na Sardenu publikován se svolením šéfredaktora i autorky článku.
ODPUŠTĚNÍ a POMSTA
Jane: "Budou umírat lidé."
Cikánský strýc Jane Calendarové: "Ano, my nesloužíme spravedlnosti. My sloužíme pomstě."
(BtVS 2.14. Innocence)
Pomsta se může zdát sladká, ale ten, co se mstí vždycky něco ztrácí. Proto je třeba si vždycky dobře rozmyslet, zda jsme ochotni platit za okamžik zadostiučinění.
Odpuštění není projev slabosti, ale spirituální síly. V tom okamžiku vlastně přemůžeme své ego, které nám našeptává, že se všechno točí jen kolem nás a dokážeme si připustit, že to, co se stalo patrně nemělo nic společného s námi osobně. To, jak se k nám chovají ostatní nemá s námi nic společného. Všichni dělají, co dělají, pouze a jedině kvůli sobě. Každý tak žije buďto v osobním pekle anebo osobním ráji. Co si vyberete?
Pěknou lekci o odpuštění dostává Andrew v poslední sezoně BtVS. Tíha toho, že zavraždil svého nejlepšího přítele Jonathana, z něj spadne až tehdy, když si projde tím, čím si musel projít před smrtí on. Teprve potom si dokáže připustit bez příkras (a bez našeptávání ega), co vlastně udělal a může odpustit sám sobě. Mrtvý přítel mu vlastně odpustit nemůže, je to jen na něm.
KARMICKÝ ZÁKON
První Přemožitelka: "Nemluvím. Nemám jméno. Žiju v akci smrti. V krvavém pláči. V pronikavém zranění. Jsem destrukce. Absolutní. Sama.
Buffy: "Přemožitelka?"
Prvotní Přemožitelka: "První."
Buffy: "Já nejsem sama."
První Přemožitelka: "Přemožitelka nekráčí po tomto světě."
Buffy: "Já kráčím. Mluvím. Nakupuju. Kýchám. Budu hasič při lesních záplavách. Co jsi odstoupila, vyrostl v poušti strom. A já nespím na kostěném loži. Teď mi vrať mé přátele."
První Přemožitelka: "Žádní přátelé! Jen zabíjení. My jsme samy!"
V některou variantu karmického zákona věří většina duchovních systémů. Když už ne přímo na karmu, věří -jako třeba křesťanství- na hřích, trest a odpuštění. Jediná Wicca hlásá "Čiň co chceš" (což ovšem podle všeho vychází z Knihy zákona Aleistera Crowleyho "Čiň co chceš, tvoje vůle nechť je zákonem"), ovšem i wiccani a mágové věří na zákon trojího dopadu. Jinými slovy: "Čiň co chceš, ale pamatuj, vše se ti 3x vrátí.
I tyto zákony se v Buffyverzu prosazují. Nejlépe je to vidět na příkladu, kdy Willow tím, že v 6. sezóně přivede Buffy zpět ze smrti, umožní Prvotnímu zlu proklubat se na povrch v sezóně 7. Ale i menší činy mají v Buffyverzu více či méně okamžité následky. Vzpomeňte na tu zábavičku, když chtěl Xander, aby se do něho Cordy znovu zamilovala.
Tenhle leitmotiv patří k nejdůležitějším tématům BtVS. Učí nás totiž brát na sebe zodpovědnost za své činy.
ZASLEPUJÍCÍ TOUHA PO VĚDĚNÍ
V sérii je většinou cesta do pekel dlážděna sebestředností (jako u Faith a Warrena), ale i nezřízená touha po poznání, není-li ničím usměrňována, může být zhoubná, jak vidíme u Willow.
Na jednom místě Willow říká: "Já se jen chci učit."
Pokud je touha po vědění poháněna pouze onou touhou samotnou (nebo touhou po moci, to ovšem jak víme není případ Will), stává se brzo drogou, ovládající nás stejně jako jakákoliv droga jiná.
MONSTRA UVNITŘ NÁS
Buffy: "Nemám hlad."
Dracula: "Ne. Tvá touha sahá ještě hlouběji. Myslíš si, že víš, co jsi zač. Proč jsi přišla. Ještě jsi ani nezačala. Najdi ji. Temnotu. Najdi svou přirozenost."
Buffy: "Páni."
Dracula: "Ty mi odoláváš."
Buffy: "Vypadá to tak."
Dracula: "Pojď sem. Pojď ke mě."
Buffy: "Víš, myslím si, že tvá moc nade mnou z našeho vztahu úplně vyprchala."
Vampíři a démoni jsou v BtVS symbolem našich temných pudů, naší bestie v nevědomí. Jak se se svým monstrem vyrovnáváme? Seriál nás učí, že svět nezachráníme, dokud nebudeme schopni zvládnout svá vlastní monstra.
Existují 3 možnosti, jak se se svým démonem vypořádat.
První preferují většinou náboženští fanatici. Svou bestii zatlačí úplně naspod, popřou její existenci. Jak to často končí všichni víme. I v Buffy máme pěkný příklad, Caleba ze 7. sezony. Mě osobně děsil ze záporáků prakticky nejvíc, protože se choval (obzvláště ke konci) dost nevyzpytatelně.
Druhá cesta je, pustit své zvíře úplně ze řetězu. To je příklad Faith, nebo vlkodlačice Verucy.
Třetí cesta, z duchovního hlediska pochopitelně ta nejideálnější, je, se svým démonem se skamarádit, poznat ho, naučit se ho ovládat a vědět, kdy ho vypustit na povrch. Je to cesta nejdelší a nejobtížnější, ale jediná vede k harmonické osobnosti. Touto cestou se snaží kráčet Buffy. "Nebezpečný" vztah s Angelem je symbolem tohoto procesu. Když už nemá "nebezpečného a záhadného cizince", ale jen milého Rileyho, temnota jí chybí a o to víc ji pohlcuje zabíjení. V tomto procesu se ovšem dostatečně naučí ovládat, takže když je vystavena temným svodům samotného Draculy, obstojí. To protože už ví, že to co temnota přináší, nedokáže nahradit to, co bere.
A je to právě Gilesova již ovládaná temná stránka, jeho Ripper, díky kterému se podaří zlikvidovat Glory, tím, že zabije nevinného Bena. Na druhou stranu Rileyho zavedlo nepřiznání si vlastní temné stránky duše až pod zoubky upíří "prostitutky". Svou fascinaci temnotou si sice vysvětloval tak, že potřebuje vědět, čím Buffy prošla, ale to si lhal do kapsy. Pro někoho, kdo se považuje za totálně morálního rytíře světla bez zakolísání, má temnota prakticky neodolatelnou přitažlivost.
To Be Continued...
Předchozí díl: Duchovní pozadí Buffyverza aneb Co by dělala Buffy (1.)
Předchozí díl: Duchovní pozadí Buffyverza aneb Co by dělala Buffy (2.)