Chris Faulkner žije se svojí ženou Carlou téměř normální život. Téměř - protože Chris je zaměstnancem poradenské firmy, a ty tvoří ve světě Brutálního byznysu zvláštní kastu. Svojí činností ovládají a mění svět, vlády i jejich opozice si je vybírají, aby jim pomohli udržet se u vesla či se k němu dostat. Konkurzy jsou tvrdé a nelítostné. Jen někteří - a poradci mezi ně patří - mají na nákup a provoz aut, a výběrové řízení není soubojem myšlenek, jiskřivých prezentací či tlustých paré s referencemi a ukázkami, co uchazeči dovedou.

Vítězem konkurzu a majitelem zakázky se stává ta poradenská firma, jejíž tým porazí soupeře v tvrdém a nelítostném souboji na dálnici. Obrněná auta vybavená pancéři a bodci a jejich řidiči - to je symbol nové doby. Ti, kdo dokáží v tomto nelítostném souboji zvítězit, předpokládá se, dokáží také zvítězit v ještě nelítostnějším souboji v Kambodži, Kolumbii či kdekoliv jinde ve světě. Chris sem příliš nezapadá, ale po přestupu do Válečných investic se rychle dokáže přizpůsobit. V prvním souboji v nové firmě odvrátí porážku a své šéfové donese tradiční trofej - identifikační kartu své soupeřky, Ta ji už nikdy nebude potřebovat. Jenže brzy zjistí, že někdo uvnitř vlastního týmu po něm jde. Brutální byznys nemá hranice...

Přestože v tomto příběhu nenajdete krvepády kulhánkovského stylu, je to kruté a nelítostné vyprávění o krutém a nelítostném světě. Jedinými vlastnostmi, které tu zajišťují přežití, jsou schopnost přežít a šťastná náhoda. Chris tu druhou má - a tu první si musí rozvíjet den po dni, minutu po minutě. Tak tvrdě a nelítostně, že se nakonec odcizí se svojí ženou, svým jediným pojítkem s normálním světem. Jeho chabé pokusy odpoutat se od brutálního byznysu ho vedou k poznání, že pokud nechce živořit, musí v tomhle koloběhu tvrdosti a krutosti zůstat.

Brutalita, která se dostala i do českého názvu, prosakuje celým příběhem tak silně, že každou chvíli budete mít chuť knihu odložit - abyste po ní opět sáhnuli a pokračovali v četbě. Krutost tu je systémovou vlastností, čiší i ze zdánlivě klidných pasáží, vystrkuje růžky a ze sousedního bytu tluče na zeď enklávy normálnosti, jakou je byt Chrisova tchána. Není příjemné se s ní setkávat v takovém rozsahu a intenzitě, na rozdíl od kulhánkovských či žambochovských příběhů je Morganův svět příliš přirozenou extrapolací naší reality, působivou a poutavou, a tak příběh zasahuje čtenáře hluboko do jeho podkorových oblastí.

A teď ta slíbená druhá recenze:

Málokdy se setkáte s příběhem, který tak brutálně přímočaře navazuje na některý poklad ze zlatého fondu SF, jako tento Morganův román. Vezměte krásný křišťál, krystal s jasným tvarem a úžasnou vnitřní strukturou, popadněte kladívko a osekejte z něho všechny přirozené tvary a nahraďte je ostrými nepravidelnými hranami a prasklinami v celé zbývající hmotě. Něco takového se povedlo Richardu Morganovi, když napsal tuto analogii Obchodníků s Vesmírem Frederika Pohla a Cyrila M. Kornblutha. V Morganově podání to jsou již jen Kšeftaři se Zemí.

Ekonomické vztahy a vazby autor propracoval podobně detailně, stejně promyšleně k nim nastavil i společenské normy a pravidla. Místo reklamních agentur tu jsou poradenské společnosti, průmyslové krevní msty nahradil mnohem univerzálnějšími souboji v automobilech, ale tam někde se ke škodě své i svých čtenářů zastavil. Zatímco Mitchell Courtenay a jeho žena Kathy jsou esencemi dvou světonázorů a globální ekonomický a politický konflikt se odráží i v jejich osobních vztazích, Chris a Carla se jen hádají, oba jsou produkty, nikoliv tvůrci.

Chrise jeho autor zmrazil v poloze msty v rámci jednoho světonázoru, zatímco Mitch ve snaze zachovat systém prozkoumá všechna jeho zákoutí a začne tvořit něco zbrusu nového. Dlouho jsem čekal, kdy Chris nastoupí Mitchovu cestu - až jsem pochopil, že on ve skutečnosti pouze upravuje pravidla v rámci existujícího systému, není tvůrcem nového, jen morfuje to, v čem žije a co mu nevyhovuje z pohledu jeho vlastní osoby a jeho snahy přežít (*).

Chrisův příběh vyniká v detailu, v brutalitě světa, v němž hrdina žije a bojuje. Nic více, naštěstí ale také nic méně. Richard Morgan se zastavil někde ve třech čtvrtinách cesty - vytvořil působivý propracovaný svět budoucnosti. Jen v několika málo okamžicích zazní slova, která vybízejí k zamyšlení i nad naší vlastní přítomností (vyspělé ekonomiky potřebují málo rozvinuté země jako zdroje surovin a odbytiště pro své výrobky), ale to je jen komentář, nikoliv hnací motor celého příběhu. Brutálnímu byznysu do toho opravdu zlatého fondu SF chybí mnoho ryzosti, i když má své místo ve fondu stříbrném.

Opravdu to jsou dvě recenze téže knihy - dva různé pohledy na totéž. První z nich je postaven na knize samotné, působivém světě brutality, vzniklém setřením civilizačního pozlátka ze současných obchodních praktik a jejich koncentrací a zviditelněním v podobě automobilových soubojů. Ten druhý pohled - to je postesknutí, že Richard Morgan tu škrábe drápkem na vrata Olympu, v němž bydlí pouze několik autorů a jen o něco málo více knih, ale už neměl sílu bránu k nesmrtelnosti otevřít. Je to velká škoda pro autora i pro čtenáře, mimo jiné proto, že podobnost tohoto románu s Obchodníky s Vesmírem (přestože se o ní autor v předmluvě nezmiňuje) je značná a proto tato nevyužitá příležitost opravdu zabolí. Připomínám, že i přes tuto výtku autor patří ke špičce současné moderní SF.

Richard Morgan: Brutální byznys (Market Forces)
překlad: Eva Brožová
obálka: Jan Doležálek
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2007
552 stran, 279 Kč (členové klubu Trifid 189 Kč), brožované
ISBN 80-7254-873-5

(*) Na zadní straně obálky je řečeno, že Chris Faulkner musí zavraždit řadu lidí, aby pochopil, že kráčí po špatné cestě, ale že je to v jeho silách změnit, že člověk musí mít ideály a že o jejich naplnění je třeba bojovat, a to jakýmkoliv způsobem. Mám pocit, že autor anotace zřejmě četl zatím nenapsané pokračování Brutálního byznysu...