Po inscenaci Pratchettových Soudných sester, které jsou dosud v repertoáru, nastudovalo Divadlo v Dlouhé další Pratchettovu knihu v úpravě Stephena Briggse Maškaráda čili Fantom Opery. A nutno říci, že na tom odvedlo hezký kus filigriánsky přesné práce, neboť třiapůlhodinová inscenace se sestává z 55 obrazů a oproti Briggsově adaptaci tam byly přidány například scény z knihy s oblíbeným protagonistou Smrťěm a Peter Varga taam ještě k tomu prostřídá role krysaře, lupiče, diváka v opeře i manikýrky v salonu.

Maškaráda paroduje Lerouxova respektive Weberova fantoma Opery. Hra volně navazuje na předešlé Soudné sestry v okamžiku, kdy čarodějky po odchodu nejmladší Magráty zůstávají dvě a jediná vhodná kandidátka na uprázdněné místo je Anežka Nulíčková, tohoto času se bohužel snažící o kariéru jako Perdita X. Nulíčková v Ankh-Morporkské opeře. (Mimochodem Ankh-Morpork je prý inspirován Krakovem a Prahou).

Pro Perditu získalo Divadlo v Dlouhé pro roli dokonalou brněnskou Helenu Dvořákovou, jejíž hlas v árii 'La Triviata' - "Questa maledetta porta si blocca"? tak nádherně prozvučí divadlo, že začínáte uvažovat o návštěvě opravdové opery. A zatímco sbormistr Musikfuteral odchází si o samotě beze svědků dojatě poplakat (jak neuvážené), korepetitor André nám přeloží slova oné árie o zaseknutých dveřích.

Svět opery je konfrontován na straně jedné s přijíždějícími čarodějkami, které spěchají na pomoc Anežce a na straně druhé s praktickým a buranským novým majitelem Opery Štandlíkem (Miroslav Táborský), druhdy sýrařem ("my jsme nikdy neříkali Sýr must go on").

Kromě parodické roviny je výborně zvládnuta i ona mrazivější část. Zjevení postavy Fantoma s v zrcadle, jeho šílené vzkazy, promítané světlem po ztemnělém jevišti či lustr trikem se houpající nad hlavami diváků.

A samozřejmě hudba. Stejně jako v Soudných sestrách příběh dobarvuje odkazy například na scénu s harmonikou a mouchou z Tenkrát na západě, Kočky ("kdo by se šel dívat na divadlo o kočkách, nesmysl")….Vtípky míří i do českého prostředí. Třeba ono šílené pohupování sekerou z hororu Studna napodobí v jednu chvíli Valtr Plíža, muž pro všechno. Ano, onen Valtr Plíža (Tomáš Turek, v Soudných sestrách Vévoda), kterého si dělníci posílají pro díry k hřebíkům a jehož matka se čehosi nesmírně bojí.

Inscenace v Dlouhé je udělána velmi promyšleně. Může na ni zajít milovník Zeměplochy, pro pobavení milovník opery či Lerouxova fantoma a může na ní zajít i divák tímto neovlivněný, pro kterého je to detektivní příběh o dívce majestátních rozměrů, která je na vesnici brána jako kus inventáře a tak se rozhodne změnit svůj osud a prorazit ve světě hudby.

(foto převzato z www.divadlovdlouhe.cz)