Přestože komiks se jako výtvarně tržní faktor ustavil v USA, evropská tradice v tomto oboru je úctyhodná - vždyť více než devět století stará tapisérie z Bayeaux je možná stejně často citována v literatuře o komiksu jako v učebnicích středověké historie. Evropský komiks má i své žijící klasiky a jeden z nich, Brit Bryan Talbot, v těchto dnech navštívil Prahu.

U příležitosti vydání českého překladu svého „grafického románu“ Srdce Impéria v sobotu odpoledne Bryan Talbot v Kanzelsbergově domě knihy na pražském Václavském náměstí vyprávěl o výtvarné stránce této knihy. Bylo to trochu vyprávění o symbolice, o inspiraci, a v neposlední řadě o zlatém řezu, nenápadném, ale velmi působivém prvku kompozice výtvarných děl. A to vše ukazoval na projekcích jednotlivých tabulí příběhu princezny Viktorie, obyvatelky paralelního světa Luthera Arkwrighta.

Bryan Talbot je velmi precizním výtvarníkem, své předlohy vytváří na formátu A3 a propracovává je do takových detailů, že některé prvky, o kterých mluvil, jsou v knižním vydání dohledatelné pouze s lupou v ruce. Nevyhýbá se moderní technice, některé prvky, ať již vybarvení, nebo doplňky, nechává dotvářet počítačovou grafikou. Už letmý pohled do Srdce Impéria napovídá, že má výrazný cit nejenom pro detail, ale také pro plochu i pro barvu.

Jako správný obyvatel ostrovní říše projevil smysl pro typicky britský humor, a tak do svého povídání začlenil malinkatou, ale občerstvující vsuvku o prdění. Čeští literární vědci by asi něco takového nepřenesli přes srdce, ale v anglické literatuře je toto vybočení ze slušného chování tradicí, vycházející ze Shakespeara a možná ještě více z Chaucera. A jak známo, Britové tradice ctí nade vše. Dana Krejčová, která nejenom překládá Talbotovy komiksy, ale také tlumočila jeho vyprávění, nás v částečné zkratce seznámila s Chaucerovou povídkou, která to vše způsobila.

Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Václava Dorta a jeho Comics Centrum jako vydavatele Talbotových komiksů, stejně jako na autogramiádu, která se po po více než hodinové přednášce rozpoutala. A byl jsem potěšen, když jsem si večer pustil ČT24 a v relaci o kultuře jsem zachytil alespoň letmou informaci o této události (samozřejmě tím míním Talbotovu návštěvu, nikoliv Chaucerovu povídku). Ve fotogalerii pak najdete několik snímků z této akce.