28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠAMANOVO DOUPĚ: Zdroje obnovitelné, podporované nebo ekologické?

obnovitelné zdroje energie (OZE) – „obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu“ Energii slunečního záření ve skutečnosti obnovit neumíme, avšak ze zákona se stala OZE. Totéž platí o energii geotermální. Pokud to vezmeme do důsledků, pak všechny zákonem definované OZE jsou generovány také slunečním zářením (vítr, koloběh vody či fotosyntéza rostlin).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Pavelka 28.11.2022 11:23

Obnovitelný zdroj je prostě k dispozici pořád...To bude sluneční energie, vítr i když je "obnovit neumíme...Pravda, za cca 5 miliard let míme po žížalkách...Ropa obnovitelnym zdrojem není....To ale jen pro upřesnění, nemyslím, že by spása byla v solárech a větrnících

O. Vašíček 28.11.2022 12:56

Taky nemusí být úplně pravda. Současná, převládající teorie o organickém původu ropy má i své odpůrce. Ti mají teorii o vzniku vyšších uhlovodíků v hlubší zemské kůře z pronikajících zvodnělých vápencových vrstev. Teoreticky také možné. :-)

P. Rada 28.11.2022 16:15

Na rozdíl od teoretizování je diskusně k dispozici praktická definice obnovitelnosti třeba na wiki..:

..."Obnovitelná energie je energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, které se v lidském časovém měřítku přirozeně obnovují"...

O. Vašíček 28.11.2022 16:28

No právě. Co když k anorganické produkci ropy dochází kontinuálně pořád? Je to pak obnovitelný zdroj. A vzhledem k tomu, že je stálý, tak se na něj nedá nasadit kritérium lidského časového měřítka. :-)

Nechci o tom polemizovat. Ať již je ropa organického nebo anorganického původu. Na spalování je jí škoda, když má vícero využití. Myslím, že pro výrobu energie je čas se posunout dále. :-)

PS: Nevíte, jaký je hlavní zdroj elektrické energie v Kataru? Čím tam chladily ty stadióny, hotely a pod.?

P. Rada 28.11.2022 22:30

Máte zřejmě za to, že se v průběhu lidského života ložiska ropou znovunaplnují - že? Vyhovoval by Vašim představám např. model, kdy uvnitř Zeměkoule je ještě druhá a větší a plná ropy, která do těch dnes těžených ložisek průběžně prosakuje...?

Proč si nezkusit ten nápad s průběžnou produkcí srovnat alespon s ověřitelnou realitou vyčerpatelnosti známých nalezišt?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropn%C3%BD_zlom

O. Vašíček 28.11.2022 22:56

Psal jsem, že nemusíme polemizovat a využití ropy je už mimo. O tom se nemusíme přít. :-) Využitelné zásoby ropy jsou omezené. I když jsou oblasti, kde by se ještě mohly nalézat dostatečné zásoby ropy na mnoho let, tak jejich těžitelnost je problematická. Ne jen z technického hlediska, ale i z důvodu ochrany prostředí. Velké riziko znečištění, apod.

Jen jsem upozornil, že existuje teorie, podle které je možný vznik vyšších uhlovodíků (ropy) i jiným způsobem, než termolýzou biologických zbytků živočichů.

Tato teorie je podložena nálezem těchto uhlovodíků v subdukčních zónách oceánské kůry, kdy nemohly vzniknout organickou cestou. Ale množství takto vzniklých uhlovodíků je velmi malé.

Co se týká vytěžitelných ložisek, tak je pár ložisek, které již měly být, dle geologických průzkumů, vytěženy a stále těžba probíhá. Ale není prokázáno, že byla chyba původního průzkumu. :-)

Pokud by jste chtěl diskutovat o ropě, tak můžeme pokračovat. Jsem vystudovaný nafťák. :-)

P. Sura 27.11.2022 11:33

Dokud cena elektřiny v ČR nebude stejná jako vsude jinde na světě, budou občané lokalit vhodnych pro budování jakýchkoliv dalsich zdrojů protestovat, aby to nebylo za jejich barákem. Ať jde o úložiště vyhořelého paliva, vodni elektrarny, nebo těžbu břidlicového plynu. S tou poslední sice zkusenosti nemame, ale pokud se jinde na světě vyplati natolik, že se vyplatí i tenhle plyn komprimovat, chadit, prevazet pres pul světa, asi to tak úplně ztracená cesta neni

V. Němec 27.11.2022 14:23

V roce 2012 mě kamarád v Kalifornii nezáludně informoval, že USA chtějí ten břidlicový plyn vyvážet časem do Evropy. Měl to z veřejných zdrojů.

Takže je vidno zříti, že Spojené státy postupují cílevědomě.

No, když se plyn z východu zakáže a pro jistotu se technicky znemožní jeho doprava, břidlicový se prostě vyplatit musí.

P. Sura 27.11.2022 15:16

A co z toho vyvozujete? Zase nejakou konspiraci, jak chtějí USA obsadit zbytek světa??

P. Rada 28.11.2022 7:15

V přepočtu na kupní sílu (data 2020) jsme na tom s cenou el. skutečně byli v průměru relativně hůře jak průměr. Rozdíly vstažené k dalším okolnostem ale nejsou až tak propastné jako rozdíly platové uvnitř ekonomik.

Chtít mít cokoliv levně, bez námahy... - to je asi odvěké a takto oprávněné lidské přání, kterého vliv se mi jeví nejdominantnější:

https://www.elektrina.cz/cena-elektriny-u-nas-a-v-evrope-cesi-plati-ze-vsech-nejvice

J. Kostelanský 26.11.2022 22:03

Předem upozorňuji a zároveň se i omlouvám za délku komentáře. I na můj vkus je toho příliš. 😀

I když jsem si vědom následků, musím trochu píchnout do vosího hnízda a podívat se na OZE i z jiného úhlu pohledu. A pro mnohé, z toho zcela nejhoršího - německého.:-) Německý systém nestuduji ani se nějak zvláště o něj nezajímám; ostatně ani OZE obecně nejsou mým šálkem kávy. A když už, tak pro účely svých komentářů si vyhledám nějaké konkrétní čísla, abych jen tak "nevařil z vody". Dělám to tak zcela záměrně, abych tím německým "ekofašismem" nenasákl. Když ovšem máte zájem zjistit, jak se věci mají, stačí jen chtít. Ono se to pak "vystříbří" samé.

Když dva dělají to samé, tak to většinou není to samé. V České republice se k OZE postavili typicky česky: když už musíme něco v tomto směru dělat, udělejme to tak, aby jsme si my (vrchnost) a naši kamarádi přišli na co největší peníze a abychom stát obrali o co nejvíce peněz. A ještě, aby to vše bylo co nejméně pracné.

Ale pěkně po pořádku. Začnu německou dlouhodobou energetickou strategii. Ta je jednoduchá: pomalu zvyšovat podíl OZE a nerovnováhu mezi výrobou elektřiny a její spotřebou vykrývat zejména paroplynovými elektrárnami. Plynu (z Ruska) měli Němci nasmlouváno tolik, že i během letošní plynové krize měli dost plynu na zásobování Polska, Česka a půlky Slovenska. Protože tyto země "hrdinně" zastavily plynovody přes svá území a pak toužebně čekali, kolik a jestli vůbec jim toho oklikou přes Německo přiteče .

Snad jedinou nevýhodou plynových elektráren ve srovnání s jadernou energii je cena za kilowatthodinu. Jsou zde ale minimálně dvě ALE: 1. cena za uskladňování vyhořelého jaderného paliva, 2. rozdíl cen není nikterak výrazný. V relativním měřítku je plyn možná o 100 nebo 150 % dražší, ale v absolutním to dělá jen několik desítek halířů na 1 kilowatthodinu. Pak jsou už jen samá pozitiva. Tím největším je flexibilita elektráren na plyn. Když slunce svítí, vítr

J. Kostelanský 26.11.2022 22:04

... vítr fouká a elektřiny se vyrábí přespříliš, tak jednoduše snížíte výkon takových elektráren nebo jich několik zcela vypnete. To u jaderných elektráren možné není. Tam se výkon snižuje postupně a celé týdny.

Když slunce naopak nesvítí a vítr nefouká, tak výkon elektráren na plyn zvýšite nebo spustíte další, záložní. Ty musíte mít tak nebo tak, protože i bez OZE spotřeba elektřiny stoupá a klesá i v průběhu dne a existují energetické špičky. Např. v Británii těsně před přestávkou při TV vysílání nějakého zajímavého nebo důležitého sportovního utkání se musí spustit záložní vodní elektrárna. Protože během té přestávky si většina těch, co to utkání sledují, zapne vařiče a udělá si kávu nebo čaj. Plánování výroby elektřiny tedy není doménou OZE, ale funguje od dob, co se elektřina začala ve velkém vyrábět a používat.

Další výhodou paroplynových elektráren je možnost postavit je přímo tam, nebo v těsné blízkosti, kde je elektřiny nejvíce potřeba. Češi sice elektrinu z jádra milují, ale kolik z nich by chtělo mít jadernou elektrárnu postavenou "za svými humny"? U plynových elektráren tohle nehrozí. Navíc plynové elektrárny mohou využít odpadového tepla a zásobovat ním domácnosti, firmy a úřady ve svém okolí. To je sice možné i u jaderných elektráren, ale ty produkují tolik odpadového tepla, že kvůli chlazení reaktorů potřebují mít ve své blízkosti velkou řeku, vodní nádrž nebo moře. Letos prý Francouzi museli výrazně snížit produkci elektřiny z atomovek, protože bylo málo vody v řekách.

Paroplynové elektrárny pak proti jaderným elektrárnám snižují zatížení vysokonapěťových rozvodních sítí. Typická jaderná elektrárna má 2 nebo 4 bloky každý s výkonom 1 000 MW. Paroplynová elektrárna má kolem 400 MW - tedy 5 - 10 krát méně. Místo jedné velké jaderné elektrárny se pak postaví 10 menších paroplynových v místech, kde je té elektřiny nejvíc potřeba. Elektřinu, která se spotřebuje tam, kde se i vyrobí, logicky není potřeba přepravovat stovky a stovky kilometrů pomocí sítí velmi vysokého napětí.

A teď k těm

J. Kostelanský 26.11.2022 22:05

... A teď k těm OZE. Rozdíl mezi německým a českým přístupem např. k solární energie snad ani nemůže být větší. V ČR se rozhodlo (záměrně nepíšu, že tak rozhodli politici), že se pozornost soustředí na velké solární elektrárny na zelené ploše, které se budou štědře a dlouhodobě dotovat. Původně to mělo být 1 bilion nebo-li milion milionů korun. Ale jen pečlivě vybranými subjektům. To by tak bylo, aby si solární elektrárnu mohl postavit každý, koho to napadne a ještě na tom vydělávat!

Němci si takový luxus jako ve velkém stavět solární elektrárny na zelené ploše nemohou dovolit. Asi nejsou tak bohatí. 😀 Ale svou roli v tom jistě sehrává i hustota zalidnění (ČR 136 obyvatel na km2, Německo 240). Soustředili se tedy na využívaní relativně malých ploch, které nevyžadují zástavbu orné půdy. Jedná se hlavně o střechy domů, farem, firem i administrativních budov. Cílem je, aby profit z OZE měli zejména ti, kteří "zelenou" energii nejenom vyrábějí, ale hlavně spotřebovávají. A pak je tu opět ten samý vedlejší efekt jako u paroplynových elektráren: elektřina, která sa spotřebuje v místě její výroby, nezatěžuje dálkové rozvodní sítě. Což se o velkých solárních farmách říct nedá.

Strategickým cílem Němců je tedy pokud možno co nejvíce elektřiny vyrobit v místě její výroby, a jen zbytek přepravovat dráty VVN. V ČR je tomu přesně naopak: co nejvíce koncentrovat výrobu elektřiny na jednom místě a pak ji co nejvíce přepravovat po celé republice. Byznys je zkrátka byznys - lidé jsou zde chápáni jako ovce, které třeba dojit a dojit a dojit...

Výrobou elektřiny z OZE v místech její spotřeby to v případě Německa ale nekončí. Už začínají vznikat tzv. mřížky, gridy nebo ostrůvky. Subjekt, který elektřinu v malém vyrábí, jí také - opět - v malém ukládá do baterie. Stačí na to relativně malá baterie - s kapacitou 10 nebo 20 kWh. V létě taková baterie zabezpečí elektřinu i v noci. V zimě pak nedostatek elektřiny subjekt řeší nakupováním elektřiny vyrobené u velkých výrobců - plynové nebo větrné elektr

J. Kostelanský 26.11.2022 22:07

... plynové nebo větrné elektrárny.

Když se pak několik takových malých výrobců a "skladovatelů" energie vzájemně přepojí (např. ve čtvrti rodinných domů), vytvoří tu mřížku nebo energetický ostrůvek. Těží z toho, že výroba a spotřeba elektřiny není u všech objektů stejná ve stejném času. Když někomu elektřina schází, a jiný subjekt ji má přebytek, tak si ji od něho koupí nebo vypůjčí. A zvenčí elektřinu koupí jen tehdy, když ji nikdo z dané mřížky nemá nazbyt. Samozřejmě vše se děje automaticky a bez potřeby lidského zásahů.

Takovéto mřížky se pak skládají do větších mřížek. A ty pak do ještě větších. V jedné čtvrti může být několik takových mřížek - vzájemně propojených. A pak můžou být propojeno několik čtvrtí do ještě větší mřížky. Čím větší mřížka, tím je větší pravděpodobnost, že když někomu elektřina schází, že ji někdo v té mřížce bude moct prodat. Na konci nějakého období se pak sčítá, kdo kolik elektřiny v mřížce nakoupil a kolik prodal, a pak zaplatí, nebo se mu vyplatí jen ten rozdíl. Při tomto systému samozřejmě nemusí platit poplatky rozvodním společnostem, administrativní náklady různým firmám a logicky ani jejich zisk. A nemusím snad zdůrazňovat, že elektřina, která se v mřížce vyrobí a spotrebuje, nezatěžuje rozvodní sítě.

Baterie v domech ovšem najdou využití i v zimě - systém automaticky nakoupí elektřinu v době, kdy je nejlevnější - a po zbytek, nebo jen část dne může subjekt čerpat levnější elektřinu z baterie. Němci jsou šetřílkové a na tomhle si určitě dají záležet. Tím ale současně vyrovnávaní poptávku a nabídku ve výrobě elektřiny: nakupují ji, když je levná, a nenakupují, nebo ji dokonce prodávají, když je drahá. Vše se děje samozřejmě automaticky - podle parametrů, jaké si subjekt ve svém systému nastaví. Baterie jsou sice malé, ale je jich velké množství. Mohou tak vytvářet, a také vytvářejí velké virtuální bateriové uložiště. Existují samozřejmě i skutečné velké baterie pro ukládaní energie - to jen na doplnění.

Velká bateriová uložiště

J. Lukavsky 27.11.2022 8:54

"A zvenčí elektřinu koupí jen tehdy, když ji nikdo z dané mřížky nemá nazbyt." a když zvenku jí někdo nazbyt má - a může poslat. Pak ale musíte mít příslušné vedení a tím se ztrácí podstatná výhoda lokálních zdrojů. Máte pravdu v tom, že čím větší je mříž, tím větší je pravděpodobnost, že jinde bude elektřina k mání. Nicméně občas jsou výpadky Slunce či větru v Evropě hodně rozsáhlé... a pak není kde brát, akorát ze Sahary a to jen ve dne. J.L. end

J. Kostelanský 27.11.2022 15:15

Mohli by jste prosím, vysvětlit, jak se tím, že má někdo natáhnuty dráty k sobě domů, ztrácí podstatná výhoda OZE?

Krom toho, vy jste to asi nečetl moc pozorně. Píši o německém systému, jak to měli naplánováno tam, než jim naši kamarádi zpoza Velké louže udělali škrt přes rozpočet. V mém komentáři uvádím cosi o výrobě energií z plynu a o tom, že ho Němci měli zajednáno dost a dost. Mimochodem i kdyby třeba čtvrt roku vítr vůbec nefoukal a slunce nesvítilo.

Snad si nemyslíte, že i kdyby se třeba 100 % elektřiny vyrábělo z OZE, že by se přestali užívat dráty pro dálkové vedení elektrického proudu? Jestli máte takovouto představu (a s vámi i mnozí další), tak je zcela samozřejmě, že vám z toho vychází nesmyslné závěry. Vždycky totiž budou území, která budou mít dost elektřiny z vlastních zdrojů nebo jejich přebytek (např. přímořské oblasti v blízkosti mořských větrných elektráren) a oblasti, které ji budou mít nedostatek. A tu elektřinu bude potřeba na větší nebo menší dálku přepravovat. Jenže. Nebude ji třeba přepravovat tolik co dnes, protože se její podstatní část mine v místě spotřeby. A nemluvím o příštím roce, ale o horizontu 20-30 let.

Ty dráty budou potřebné nejen pro zásobování subjektů elektřinou, ale také proto, že když ty subjekty budou mít elektřiny přebytek (sezónní nebo v průběhu dne atd.), tak je pak budou moct dodávat do sítě. Zkrátka v zimě bude např. průměrná domácnost elektřinu kupovat od velkých producentů (co vlastní větrné, vodní nebo paroplynové elektrárny), a v létě část domácností naopak bude elektřinu do sítě prodávat.

Opět to zdůrazním: pokud si někdo myslí, že OZE znamenají, že KAŽDÝ subjekt bude vyrábět tolik elektřiny, co potřebuje, tak se jedná o hluboké nedorozumění. Takhle to nikdy plánováno nebylo, protože by to samozřejmě bylo nerealizovatelné.

J. Lukavsky 27.11.2022 15:36

"jak to měli naplánováno tam, než jim naši kamarádi zpoza Velké louže udělali škrt přes rozpočet." Naplánovat si můžu co chci, to už jsme vyzkoušeli v RVHP. Ano Německo mělo naplánován odběr plynu z Ruska, jako zálohy za Občasné zdroje. Byl to tzv. eko-plyn, který neprodukuje CO2 na rozdíl od eko-fuj atomek. Pak ovšem je problém jak snížit produkci CO2 o 50-60% jak se prsí na všech konferencích.... Nu chápu, že by Německo uvítalo, kdyby Ukrajina padla a Rusko jim dodalo kolik toho plynu chtějí a za kolik chtějí. Leč nepadla a Rusko nedodává. Jinak Německu ale pořád chybí vedení, které by převedlo elektřinu z fofrníků u Severního moře do Bavorska... kupř. Stejně tak občas musí nakupovat u nás tu fuj- radioaktivní elektřinu z Temelína a Dukovan, snad i z Francie. Jak známo Německo nikdy nedělá malé chyby. Aby se probrali potřebují týden bezproudí. J.L. end

O. Vašíček 28.11.2022 13:29

Plán to nebyl špatný (pokud pominu fakt, že vytvářet dvě paralelní energetické soustavy je dost nákladné a nahrazovat jedny fosilní zdroje druhýma je taky divné). Ale počítal s neomezenou zásobou "levného a ekologického" plynu z Ruska. Nikdo jiný takový plyn nemá. :-)

Ono u nás ta neochota postavit si JE za humny není tak vážná jako jinde. I s tím úložištěm to nevidím tak černě. Zatím se k tomu nerozjela příslušná PR.

Není pravda, že JE nejsou schopny regulovat v krátkém čase. S tím problém nemají, ale jen v relativně malém rozsahu. I když umí regulovat svůj výkon i v rozsahu cca 60 %.

Problém s regulací velkých výkonů je v množství. Např. zregulovat 1TW u třech reaktorech p 1Tw znamená, každý snížit o 33%. Udělat to samé u 10ti reaktorů, tak se jedná o regulaci 10%. A to je již o něčem jiném.

Druhá věc je přenosová soustava. Ta musí být dostatečně dimenzována na jakýkoli možná přenos. Tzn. pokud bude týden inverze, tak do těch gridů a megagridů a mřížek poteče dost energie z velkých vzdáleností (je jedno jestli opět OZE nebo plyn či co), ale musí to ta síť zvládnout. A i když se to bude využívat jen pár dnů v roce, tak to někdo musí postavit a udržovat. A za to chce peníze. A bude je chtít i mimo tu dobu, kdy tudy něco poteče.

Stejně tak i pro tyto výpadky musí být postaveny záložní zdroje. Ty něco stojí a mají nějakou životnost. A ta jasně definuje cenu 1h existence tohoto zdroje ať vyrábí či ne. A v případě výroby se musí promítnout do ceny výrobku. Investor a banka bude chtít peníze zpět a se ziskem. A je opět jedno, jestli to bude uhlí, plyn nebo jádro. Takže, pokud mi instalované OZE omezí produkci o 10%, tak je to ještě snesitelné. Pokud o 70 a více %, tak cena mé zálohy bude astronomická.

J. Kostelanský 26.11.2022 22:08

...

Velká bateriová uložiště jsou schopny stabilizovat rozvodní síť ještě jiným, velice zajímavým a důležitým způsobem - rychlostí, jakou dovedou reagovat na potřebu rychlého dodání velkého objemu elektřiny - např. při hrozícím black-out-u. Zatímco reakční čas klasických elektráren se pohybuje řádově v minutách, u bateriových uložišť jsou to řádově desetiny sekundy. Objem dodané elektřiny není nijak závratný a vydrží max. hodinu-dvě, ale v tomhle případě je podstatně důležitější rychlost.

Tolik tedy o tom, že se na OZE dá dívat i jinými očima. Celé to má ale jeden háček. Nebo spíš obrovský hák. Čím více elektřiny se vyrobí v místech, kde se i spotřebuje, tím méně elektřiny bude potřeba vyrábět ve velkých elektrárnách a rozvádět pomocí VVN. A tím menší budou zisky velkých firem. Někde zde bych já hledal nevůli vůči OZE v České kotlině.

J. Jurax 27.11.2022 1:18

Úvaha zajímavá, závěr mi přijde pochybený. Grid ve vilové čtvrti nebo někde na dědině budiž. Je tam místo na soláry, malá hustota spotřebičů a malá spotřeba. A což na sídlišti? Což velká města s vysokou hustotou obyvatel a spotřebičů?

A hlavně - co průmysl, doprava? Tady občasné zdroje nepomůžou - ty nejsou schopny dodávat potřebné objemy energie pravidelně a furt.

A samozřejmě chybí ekonomická rozvaha. Za kolik ten proud z gridu bude, tedy bez dotací - investice, údržba. A furt se předpokládá někde teplá záloha - elektrárna jede, což není zadarmo, ale nevydělává, protože svítí sluníčko a fouká.

A úvaha o plynovkách - hezké, ale drahé a plyn nemáme, respektive plyn z Ruska je nejistý, v Evropě ho není dost a odjinud je drahý. Mají jedinou výhodu - rychlý náběh.

Bateriová úložiště jsou zatím urputně drahá a hodí se jen pro malé objemy. Přečerpávačky vyžadují vhodný terén a jsou investičně náročné. Potenciál vodních toků je u nás v zásadě vyčerpán.

Biopaliva jsou marginální a kupodivu drahá a taky produkují zločinný kysličník.

L. Novák 27.11.2022 1:54

Grafoman ;-O Kostelanský a jeho nesmysly a DEZINFORMACE. ... Rv!!

P. Sura 27.11.2022 11:22

Ono to jako každá sci-fi vypadá zajímavě. Taky to vypracovali zeleni propagandisti. Jenže zase je to letadlo. Klasický "eskymácký půlobrat"-prvni fáze. Dokud si to pořídí pár takových, co mají na to penize, bude to chvili fungovat, protože ten zbytek budou doplácet ostatní. Až to budou chtít všichni, nastane ouha. Stejně jako s tema uzasnejma bioplynkama, co zásobují celou vesnici. Ale potrebuji svážet misgrubny z patnácti vesnic v okolí a ještě si nechat zaplatit, ze jim to vyvezli.

V. Kolman 27.11.2022 15:51

Pan Kostelanský nepíše nesmysly a dezinformace.

Má věcný, rozumný a i fakty podložený pohled na problematiku OZE.

"Neopíjí" nezasvěcence ani přehnaným optimismem, ale ani bezdůvodně nezatracuje OZE výkřiky s nulovou informační hodnotou, jako: "blbost, nesmysl, dezinformace, grafoman....."

Kdyby nebylo podobných "blbců", kteří se v minulosti zabývali podivnými "nesmysly", svítili bychom stále ještě loučemi v jeskyni, nebo chodili spát se slepicemi ;-D

Že si z OZE někdo udělá dojnou krávu na peníze prostřednictvím dotací - to už je jiná kapitola;-O

R. Langer 21.12.2022 13:24

;-D ;-D ;-D

Pěkné bludy. :-P

V. Kolman 27.11.2022 15:31

Elektrická energie a průmysl:

Pokud se nejedná o vícesměnný provoz, pak nemusí příliš vadit fakt, že FV vyrábí elektrickou energii jen přes den. V noci se nepracuje, tedy není potřeba elektřina. Tedy až na bezpečnostní světla, kamery........

J. Jurax 28.11.2022 2:21

Ehm ... i v noci se pracuje ... respektive pracuje se i v době, kdy slunce nesvítí ...

V. Kolman 28.11.2022 6:52

Pochopitelně, i v noci se pracuje. Ale ne všude a v noci se pracuje o "dost" méně nežli přes den. Když nesvítí slunce ani ve dne - tak holt přicházejí ke slovu "klasické" elektrárny a pokud duje větříček, tak i spolu s "fofrníky".

Byla by škoda nevyužít NEPATRNÝ ZLOMEK energie toho velikého termojaderného reaktoru, 8 světelných minut od nás vzdáleného.

R. Langer 27.11.2022 6:08

Vy prostě furt budete mlít nesmysly. :-P

J. Majzlík 27.11.2022 8:12

Obnovitelný zdroj energie.

Obnovitelnost OZE spočívá z definice ve fyzické náhradě zastaralého, doslouživšího zařízení, sloužícího ke konverzi energetického potenciálu přírodního zdroje na užitnou formu energie novým OZE, případně POZE. Energii přírodního zdroje nelze obnovit, je však možno přeměnit její původní formu na formu, která lépe vyhovuje našim požadavkům. Vícenásobná alternace energetických procesů je doprovázena mnohdy značnými energetickými ztrátami.

J. Novotny 27.11.2022 9:34

Jste mimo, bohužel. U JE - Francie dokázala uřídit soustavu s naprosto dominantním podílem JE. U odpadu jde spíše o to, jakou technologii zvolíte, u některé je odpad výtaným palivem. Do ceny OZE musíte přičíst i cenu za akumulaci a záložní zdroje, to je u JE minimální (v přepočtu na celou soustavu). V ČR není dost kapacity na VE, tam, kde fouká jsou národní parky, zničit je vrtulema nikdo nechce. U solárů je to lepší, ale nakolik je to výhra mít solár s baterií? (životnost baterie je menší, takže se to stejně prodraží a recyklovat nikdo neumí, bilance CO2 se zahrnutím výroby a věcí kolem taky nebude nic moc).

A hlavně, jednou za čas je v Evropě arktická zima - v případě oslabení Polar Vortex se to může stávat pravidlem (jako v posledních letech v US) A tam vám baterky nepomohou, teplotky k -20, bez větru. Inženýři v energetice to samozřejmě ví, ale jsou přeřváni absolventy humanitních studií, kteří akorát zvyšují cíle, bez dopadových studií.