19.9.2018 | Svátek má Zita


ŠAMANOVO DOUPĚ: Mír v tunelu

5.10.2006

Tunelů je v Jeruzalémě vícero. Ten, kterým jsme procházeli, se jmenoval "Rabbinical Tunnel", případně "Western Wall Tunnel", a to protože prochází přímo podle Západní zdi. Západní zeď je Čechům známa spíše jako Zeď nářků. Ale je to západní zeď, jedna ze čtyř zdí, které obklopily původní svatý pahorek či horu Moria.

Na vršku této hory stávala skála, na které měl Abrahám obětovat Izáka. Ze stejné skály prý odstartoval Mohamed na svém oři až do sedmého nebe. Proto tu dnes také stojí muslimský Chrám skály, který chrání vršek oné skalky. Předtím tu byl římský Jupiterův chrám, ale ještě před tím Druhý i První chrám, nejsvětější židovské místo. Tak mocný býval nával návštěvníků kolem hory, že velký stavitel Herodes Veliký rozhodl zbudovat pro ně planinku, na kterou by se vešli a nepadali přitom do okolních příkopů a propastí. Nechal postavit čtyři zdi, které vytvořily jakýsi obdélník zhruba 400 x 600 metrů. Vnitřek tohoto obdélníku byl pak zaplněn kamenisky až na úroveň podlahy původního Chrámu, a tedy i vršku oné pověstné Skály. Vznikl tak kvádr, kterému se dnes říká Chrámová hora. A nahoře, na placce, je současný chrámový okrsek současných chrámů.

Vstup od Zdi nářků

Po zboření Druhého chrámu v roce 70 zůstaly z původního chrámového okrsku jen tyto opěrné zdi. A jižní kus západní opěrné zdi, který vystupuje na povrch, je u nás znám jako Zeď nářků (Ha kotel). Ale sama opěrná zeď pokračuje i dále na sever, jenom to pod povrchem Starého města není patrno.

Patrno to bylo až izraelským archeologům, kteří po osvobození starého Jeruzaléma zpod jordánské okupace tady začali vrtat. Až se dovrtali na úroveň starověké uličky na úrovni původního herodesovského města, která vede kolem celé Západní zdi. (Ale ještě se úplně nedovrtali, protože i pod touto úrovní je kam vrtat, a to až do hloubky 14 metrů.)

A sem jsme sestoupili. Vstup je chráněn bezpečnostní agenturou. Dovnitř se leze z podloubí, které vroubí Ha kotel na severu. Přišli jsme poněkud později, než jme měli, zdržel nás Jad Vašem. To byl trochu problém, protože prohlídka tohoto tunelu se sjednává šest měsíců předem, a to na přesně určenou dobu. Šajke však hlídače přemluvil, takže jsme mohli vejít, byť opoždění. Sestoupili jsme do podzemí, ale nikoli do katakomb. Protože místnosti zde byly svého času v prvním patře!

Zmeškali jsme sice naučný film v promítacím sále, ale v dalším sále jsme se už mohli kochat umným modelem, který ukazoval stavební vývoj na Chrámové hoře. Model byl vrčavý, pohyblivý. Motorky dopravily vždy na správné místo ten kus zdi, který v Tak stavěl Herodes Veliký - blok 120 tunurčeném období vznikal a jiný kus města zase potopily pod horizont předváděcího stolu. Celé jsme to sledovali za snad ještě zajímavějšího pohledu na statickou skutečnou Západní zeď.

Pak jsme k ní mohli i sestoupit a dotknout se jí. Bloky, které se stavěly v době Heroda Velikého, mají kolem 120 tun. Na vnější straně je mezi nimi patrna jasná mezera. Což je proto, že spodní stěna horního bloku je od horní stěny spodního bloku skloněna o pět stupňů. Oba bloky se dotýkají zadní hranou. Tímto jednoduchým opatřením bylo zaručeno, že se zeď, zevnitř vyplněná zeminou a kamením, nevyvalí ven. Když se pak podíváte výše, několik staletí po Herodovi, vidíte, že tak velké bloky už nebyl žádný jeho následovník schopen použít. Inu, zlatý a veliký Herodes!

Co jsem nečekal ale uviděl, zde, hluboko pod zemí, byly cárky papírů, zastrkané do spár této zdi. Ano, je to stále Západní zeď, jako trochu jižnější zjevná Zeď nářků. I zde je možno napsat nějaká přání na kus papíru a přistrčit je Bohu, aby si je přečetl a vyplnil. A protože jsme pod zemí, skryti ruchu obyčejného nesvatého života, je prý podle některých lidí mnohem větší šance, že Bůh vyslyší právě tyto prosby...

I deset metrů pod zemí je to stále Západní zeďOd tohoto místa jsme už šli uličkou na sever, z pravé strany lemovanou Západní zdí. Postupujeme pomalu, je to tu úzké. Jdeme kolem zazděných dveří do pohřbeného domu, pak kolem dvojího zábradlí. To moderní zahrazuje přístup k zábradlí původnímu, tvořenému jediným listem mramoru, které zase chránilo chodce před pádem do vodní nádrže. Vpravo se do Západní zdi prolomuje oblouk bývalé brány, ale i ta je stále zazděná. Píšu to zde proto, že když začali izraelští archeologové po roce 1967 v tomto podzemí kutat, ozývali se Palestinci, že znesvěcují jejich svatá místa, neboť kutají přímo pod nimi. Tak tedy moje svědectví: kutáno je zásadně západně od Západní zdi a tedy i současného okrsku chrámového - který ovšem mimochodem je rovněž i pro Židy a křesťany posvátný... Palestinský randál se zvětšil poté, co byla tato podzemní ulička zpřístupněna turistům.

Podle jedné verze však nešlo původně o nábožensky motivovaný randál, ale o jasný randál, který měl zachránit kšefty s levným asijským zbožím na Via Dolorosa. Onen tunel totiž přímo spojuje komerčně využívanou Via Dolorosu s hojně navštěvovanouPohřbená brána do Chrámové hory Zdí nářků a místní prodejci se obávali odlivu nakupujících. I z tohoto důvodu je prohlídka jednosměrná a koná se zásadně směrem od jihu na sever - od Zdi do arabského súku, z židovské do muslimské čtvrti. Ale randál o židovské nespravedlnosti a hříšném tunelu zní v arabském světě a potažmo občas i v europejských médiích dodnes.

Hluboko pod městem, přímo na dotek svaté zdi, ve které prý po zboření Druhého chrámu přebývá přítomnost Boží, trvá mír. Vychutnávali jsme si ho na konci výpravy ještě čtvrthodinku navíc, když jsme čekali na strážce výstupu na Via Dolorosa, kteří zatím převáděli předcházející stádečko turistů do bezpečí.

Ale o tom až příště.

Prožito a popřemýšleno v Izraeli dne 4. května 2006, zapsáno v Praze 4. října 2006, na svátek sv. Františka z Assisi

Příště: Mír na Via Dolorosa

Foto: autor (omluvte sníženou uměleckou i technickou kvalitu, foceno převážně v temném podzemí bez pořádného blesku)
(nezapomeňte si prohlédnout také fotogalerii)

*********************************************************

Předcházející díly Míru v Izraeli:

09.05. 2006: Mír v Izraeli
18.05. 2006: Mír v oblacích, mír na moři
23.05. 2006: Mír v Akku
26.05. 2006: Mír v Galilei
30.05. 2006: Mír v dešti
06.06. 2006: Mír pod hřebenem
15.06. 2006: Mír na severu
22.06. 2006: Mír pod Hermonem
15.07. 2006: Mír na Golanech
18.07. 2006: Mír v Tel Hai
20.07. 2006: Mír v Safedu
25.07. 2006: Mír v Kafarnau
27.07. 2006: Mír v Gamle
31.07. 2006: Mír na Kinneretu
03.08. 2006: Mír v Jardenitu
08.08. 2006: Mír v lázních
14.08. 2006: Mír v Tiberias
15.08. 2006: Mír šabatu
22.08. 2006: Mír pod Táborem
24.08. 2006: Mír v Haifě
29.08. 2006: Mír v Cesarei
31.08. 2006: Mír v Netanji
12.09. 2006: Mír na Jom HaZikaron
14.09. 2006: Mír na pláži
19.09. 2006: Mír svobody
21.09. 2006: Mír u Latrunu
21.09. 2006: Mír Jad Vašem
29.09. 2006: Mír hřbitovů



Diskuse


MF
8:44
5.10.2006

Ivan
7:03
5.10.2006

Charlie
8:09
5.10.2006

Peon11
6:18
5.10.2006

Jezinka
3:40
5.10.2006

Jezinka
3:36
5.10.2006

Karel
17:44
7.10.2006

počet příspěvků: 9, poslední 7.10.2006 05:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.