16.4.2024 | Svátek má Irena


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Alex Juchelka 14.1.2006 3:13

Zabolelo mne u srdce

Moc pekne vzpominky - s radosti jsem si je vsechny precetl - ALE - ja si vubec nepamatuji ze by moje maminka kdy prala, ovsem jak prala plinky to samozrejme nevim, ale kdyz jsem rozumu nabral asi kolem tri roku a zacal pamatovat co se deje okolo - tak - verte mi - nikdy jsem ji nevidel prat, nebo mandlovat, jak jsme to delali nevim! Takze nemohu spolu s vami poplakavat nad ztracenym mladim - NEPAMATUJI SI ZE BY SE U NAS VUBEC KDY PRALO! (Ne - nikoliv - byli jsme chudi, zadnou sluzku nemeli, za komunistu nebylo verejnych pradlen, a nezapachali jsme nebot lide s nami obcas obcvovali!) Tak nevim ..... snad to ta herdekbaba bude vedet?
Jirina Kokesova 16.1.2006 0:28

Re: Zabolelo mne u srdce

Za komunistu byly verejne pradelny.   My jseme do jedne z nich davali lozni pradlo.  Musela se na kazdy kus vysit dost dlouha a slozita poznavaci znacka.  Trvalo to to tak 3 az 4 tydny, nez jsme dostali vyprane pradlo zpatky.  Vsechno ostatni se pralo v kuchyni ve skopku na valse, drive s nastrouhanou Heladou a jeste drive s mydlem vyrabenym doma, myslim, ze z kosti.  To byl priserny puch!
o´hafra 25.1.2006 16:10

Re: Zabolelo mne u srdce

taky se občas pralo v domovní prádelně, kam ženská zmizela, takže   doma nebylo po praní ani stopy ani čuchu.
G. Pašek 13.1.2006 19:02

Oldřich a Božena . . . .

U potoka prala pádlo, byla kako malina,
slza z oka jako stoka kapala jí do klína,
od prádla je zmožená, a zuje se Božena.
 
Kolem ní je hejno děvčat, samý príma pradleny,
Mařly, Bětky lautr štětky, ba i Gréty Marlény.
Nejhezčí však Božena, ta od prádla zmožená.
 
Když  tu náhle, křepce hřebce, viděti je u lesa,
na něm sedí kníže Oldřich s očima jak nebesa.
Na dva prsty zahvízdá, přikluše selská jízda.   Kniže Oldřich lehce z hřebce elegantně seskočí, uváže ho ku jalovci a za křovím se vymočí, pak si zapnul hazuku a vzal Božku za ruku.   Sotva jsem tě holka spatřil padla jsi mě do oka, vyvěš prádlo zastrč necky poď od toho potoka, chceš-li bejt mou královnou syp si to za mnou rovnou.   Božka jak to uslyšela zarděla se krvavě, a je z toho celá vedle a škrábe se ve hlavě, dala prádlo na šňůru a šla s Oldou na tůru.   Anonymní, trampská. ======================================= Energický a bezohledný, vyhnal z Čech bratra Jaromíra, vyvraždil rod Vršovců, přemyslovec kníže Oldřich ( +1034 v Praze )  měl bezdětné manželství a tak se "zakoukal" do provdané Boženy a měli spolu nemanželského syna, výjmečného válečníka a politika knížete Břetislava I. a tak rod Přemyslovců nevymřel . . . . .s první manželkou se Olda nerozvedl. 
G. Pašek 13.1.2006 19:38

Re: Oldřich a Božena . . . .

Olda vyvraždil rod Vršovců, kromě kněze Vojtěcha tzv. Adalberga, ktery byl v ten čas na studiích v zahraničí. Vojtěch byl později zavražděn pohany někde v Polsku šířit křesťanskou víru.
Po smrti ho papež udělal svatým Vojěchem ve světě známý jako "saint Adalberg,"  jméno které si příjmuk pri křtění, jméno jeho profesora náboženství na univerzitěty, Adalberga.
 
Socha svatího Vojtěcha je jeden ze 4 soch, kteří stojí u svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.
 
PS
NP nový program udělal konec slok té trampské písničky jako "povídku" a ucvaknul svatého Vojtěcha.
doxa 13.1.2006 23:35

Re: Re: Oldřich a Božena . . . .

Biskup Vojtěch nebyl Vršovec, nýbrž Slavníkovec, kteréžto Slavníkovce (arci kromě onoho Vojtěcha, který se tou doubou opravdu nacházel v cizině) vyvraždil již Oldřichův otec Boleslav II. (zvaný Pobožný) v roce 995 na Libici
G. Pašek 14.1.2006 2:07

Re: Re: Re: Oldřich a Božena . . . .

Pane Doxa,
máte pravdu. 
Český duchovní a světec, pražský biskup Vojtěch / Adalbert byl Slavníkovec a a ne Vršovec.
Když Oldřicha otec, kníže Boleslav II, vyvraždil Slavníkovce a jeho syn, Oldřich,  později vyvraždil Vršovce.
Kníže Oldřich začal panovat až roku 1004 a biskup Vojtěch byl zavražděn r. 997 v Prusku, nynějším Polsku.
Marian 16.1.2006 7:33

Re: Re: Oldřich a Božena . . . .

Poslyšte, nebyli to náhodou  Slavníkovci?
Eva 13.1.2006 22:14

Re: Oldřich a Božena . . . .

Prala děva, prala prádlo u potoka mělkýho, kniže Oldřich na svém koni kouk do oka jejího. Praví děvo, ty jsi má, tebe mě snad PanBůh dal. Děva sklopí obě oči, v tvářich se začervená, ach můj Bože, já jsem chudá, jméno mé je Božena. Prostá jsem já proti vám, ale šálit se nedám. Probůh děvo, kdo tě šálí, toho se ti nesluší, kniže Oldřich na svém koni slova svého nezruší. Kdyby stál mi celý svět, já nevezmu slova zpět. Kníže Oldřich na svém koni slaví své zasnoubení, jeho choť je Božena, vesničanka rozená.
Tak toto zpívala má babička a ještě další písně tohoto druhu, jenomže zpěvník, který jsem s jejími písněmi měla, mi někdo zcizil, bohužel.
Byla tam i krásná: Byl jest řemenář a ten měl syna, ten si namouval dceru ze mlýna ..
Byly to krásné časy, když babička žila a zpívala. Umřela v roce 1961.
aster 13.1.2006 18:26

praní

Bylo to pěkně popsané až,mě zatrnulo,že takové bylo i moje dětství.Maminka měla "po němcích" pračku ,které se říkalo kejklovačka.Fungovala na principu valchy.Pralo se kýváním madla, které pohybovalo jakousi půlkulatou valchou.Pamatuji že jsem stál vedle,kolébal se taky a zpíval si "dyn dan".Prádlo máchala v zimě v létě v nádržce na potoce.Cíchy se škrobily a do škrobu se přidávalo bělidlo.Vždy jsem se divil ,že je modré.Taky se mi podařilo jako dvouletému spadnout z máchadla do potoka a napůl se utopit.Nechápu jak to všechno mohla maminka zvládnout.Tři kluky ,kteří neustále stáli u plotny a chtěli jíst.Práce na tři směny a ještě malé hospodářstvíčko aby bylo co jíst.Všechno bylo na lístky.Jen pro zasmání.Maminka strouhala na bramboráky do obrovské plechové mísy ze šesti kilo brambor.Nestačila je smažit a tak vymyslela ,že nám je vždy plácla na velký krajíc chleba aby nepálily a my se chlebem "dorazili".Dnes se mi každý směje ,že jím bramborák na chlebě,jako řízek.Mě už to jinak nechutná.Dělalo se i v sobotu a ona ještě večer stihla napéct tři pekáče "cihel".To byly buchty s povidly,velikosti menších cihel.Odmítala dělat klasickou velikost ,protože v neděli ráno nezbylo ani na snídani.
jiřka 14.1.2006 8:02

Re: praní

vite,proc to zvladala?protoze nemela lakadla jako televizi,pocitac,internet a jine.to jsou vsecko zrouti casu a clovek to vubec nevnima. Nepamatuju pridelovy system, ale moje mama bez techniky takz zvladla vsecko. Taky mohly deti behat venku bez toho, ze by je neco mohlo prejet a to dneska nelze a tak se jim rodice musi venovat.
Fallowa 14.1.2006 11:04

Re: praní

Sice jsem už neprala na valše,jako moje maminka,ale i tak dnes nechápu,jak jsem to všecko(nejen praní)zvládala.Ono vyprat(sice v pračce),vymáchat,vyždímat a pověsit prádlo - obzvlášť cíchy - byla taky docela zabíračka.Chodit do práce,nakupovat,vařit,prát pro dva syny a manžela(a taky po nich uklízet)mi dalo docela zabrat,ale zvládala jsem to,což dnes už bych asi padla.Asi je to tím,že tenkrát byly v TV jen dva programy,na kterých převládala politika,takže jsem měla víc času a hlavně jsem byla mladší a v lepší fyzické kondici.
Čumil 13.1.2006 16:07

A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Kněz Oldřich u Postoloptiech lovieše,
sta sě, že přes jednu ves jedieše,
uzřě, jak sedlka na potoce stáše,
bosa i bez rukávuóv rúcho práše.
Počne sě jejie krásě diviti stoje
a inhed ji za knieni poje....
 
Kronika takřečeného Dalimila. Aston se se svými memoáry může jít vypchat...:-))
ijáček 13.1.2006 16:24

Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

http://historiae.wz.cz/STREDOVEK.html - najděte Oldřich 1012 - 1037, tam je to trochu delší a poučnější :-)
Čumil 13.1.2006 16:26

Re: Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Díky za doplnění. :-)
ina 13.1.2006 17:03

Re: Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

děkuji za perfektní odkaz, ví někdo něco o autorech? Děkuji. Ina
Čumil 13.1.2006 17:53

Re: Re: Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Kronika Dalimilova, první kronika českým jazykem psaná, složená ve verších s rýmy sdruženými. Skladatelem jejím byl šlechtic z vých. Čech, dobře znalý poměrů zempisných, národnostních, kulturních a heraldických své vlasti. Jako autor bývá uváděn Hynek Žák z Dubé (+1333), který v sobě spojoval zájmy a znalosti rytířstva i duchovenstva. Kriniku skládal jako starší muž (1308-1314), jenž se nikde netají vřelým citem národním. Prostotry svého slohu je si vědom a přál by si důstojnějšího nástupce. Dalimilem byl pojmenován autor "kroniky starého kláštera boleslavského" poprvé od Pešiny z Čechorodu, což převzato a rozšířeno Balbínem, protože kronikář Hájek mezi svými prameny uvádí Dalimila Meziříčského, kanovníka boleslavského, a v  jednom rukopise tato kronika slove boleslavskou. Atd. (A.Novák: Přehledné dějiny literatury české).
cassul 13.1.2006 18:00

Re: Re: Re: Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Dneska se většinou tak trochu alibisticky uvádí "Kronika tak řečeného Dalimila..."
Čumil 13.1.2006 18:10

Re: Re: Re: Re: Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Baže. Autor totiž dodnes není jednoznačně určen. :-)
Hezký večer a čistoskvoucí prádlo přeji!
cassul 13.1.2006 17:12

Re: A chvilku prací poezie ukončíme, přátele, jedním z prvních zobrazení praní v české poezii výpravné:

Přesné znění si už nepamatuju... ... a seskočil kníže z koně svého a políbila pradlena lemroucha jeho... ... to je taky takové hezké, klasické české slovo, lemrouch...
Čumil 13.1.2006 15:56

Dobová prací poezie F.Hrubína

Proč se, milá mámo,
prádlo nevypere jednou samo?
Povím ti to, poslouchej,
jednou mámě bude hej.
 
Na takové košiláčky
prát už budou jenom pračky.
Na mě zbude po tom praní
jenom trocha zašívání.
Čumil 13.1.2006 16:00

Re: Dobová prací poezie F.Hrubína

Máma pere drum, drum, drum,
až se třese celý dům.
 
Chachty, cachty, máchá prádlo,
prádlo, které včera spadlo
s naší kačkou do bláta,
když honila kůzlata.
 
Cachty, cachty, ždímy,ždímy,
nechoď nahá do té zimy!
Máma pere drum, drum, drum, až se třese celý dům.
jiřka 14.1.2006 7:49

Re: Re: Dobová prací poezie F.Hrubína

Na tuhle basnicku jsme cvicili ve skolce. deti se mi smaly,kdyz jsem jim to predvadela.
pig 14.1.2006 13:46

Re: Re: Dobová prací poezie F.Hrubína

Slyšet na celý dům drum, drum, jsem nesvůj. A kdyby to bylo dokonce REDRUM tak se pos*** strachy. King je skvělý spisovatel a Nicholson skvělý herec
Čumil 16.1.2006 14:26

Ba jo, bývalo to slyšet po celém domě. Z prádelny přes přízemí až do prvního patra.

Brukot, který vyluzovalo prádlo na vlnkách valchy pěkně rezonoval s neckami, takže to drum, drum, drum se hezky neslo domem. Von byl ten Hrubín v podstatě realista... :-))
Novák 13.1.2006 15:44

Elektrická pračka

Poprvé jsem se setkal s elektrickou pračkou jako malý kluk někdy v polovině třicátých let u strýce v Kralupech, kde měl hospodu. Musela to být opravdu novinka, protože si pamatuji jak si strýc lebedil, co vytočí píva když lidi chodí na čumendu..Značku si samozřejmě nepamatuji, ale vím, že to vypadalo jako malý kotel na nožičkách, uvnitř se pomocí jakéhosi pákového převodu pohyboval buben na svislé ose. Odstředivka byla vedle se samostatným pohonem, který jsem směl zapínat.
milda 13.1.2006 14:32

a co jetas

pračka jetas s odstředivkou, tobyl kus, žádná automatka nedovede tak perfektně vyprat
raillerie 13.1.2006 12:34

mandl

Z katastru Záběhlic, resp. Zahradního Města zmizel poslední mandl, ca 25 tis. obyvatel - ???
Tuareg 13.1.2006 12:00

vzpomínky

Čtení článku a reakcí na něj mě jako kouzelným proutkem vrátilo zpět do dětství, do prázdninových, jednou týdně  "pracích" dnů u babičky a dědy na Šumavě. A tak sedím a vzpomínám nejen na praní a trochu mi tečou slzy a trochu se usmívám a jsem v duchu alespoň chvíli s nimi.
sirotek1953 13.1.2006 14:59

Re: vzpomínky

Také trochu slzy,více smích když mi pan starosta obce na berounsku v r.1993 nabídl vrácení pračky mých předků s tím,že už ji nepotřebuje.Jo padesátá...