Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Časoví optimisté a úskalí prolínání paralelních světů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
A. Bytová 30.10.2020 10:19Ále, to jsem dávno zapomněla. Navíc to byla blbá shoda okolností. |
A. Bytová 30.10.2020 10:20Patří pod Jajku. |
A. Rgova 30.10.2020 0:17Poslední dva dny mi nějak nebylo do psaní. Tak jsem nenašla pár vět k svátku naší země i když jsem se nad hymnou i fotkama zamyslela zhluboka. Díky za výběr i citaci. A dnes můžu jen konstatovat, že jsem časovým optimistou. A zpožďovačem na ránu. Možná členem "sesterstva". Dělám to nerada a snažím se lidi varovat ještě před termínem, který nestíhám. Nemám ráda svá zpoždění, ale plánování nevycházejí, navíc jsem celá zpomalená. Někdy si přijdu jak v tom snu, kde mám donést žíznivému psu vodu nebo rychle šéfovi projektovou dokumentaci do kanceláře na konci chodby. Nejdřív rozbiju misku, dokumentace mi padá na zem a mašle se rozplétají, tlak vody vyrazí vodovodní kohoutek, který otvírám nevím proč bez misky, všude plavou desky s výkresy, z vlhka začínají odpadávat podhledové desky, přiběhne kolega s potřebou vyřešit odvoz suti, volá veterinář, že kočka má nakažlivou chorobu a nutně ji je třeba odvézt do ordinace, voda mi podsmekává nohy, stahuje část oblečení zaseknuté za kliku dveří a někde zdálky slyším plakat žízní psa a vzteky hudrat šéfa... |
A. Zemanová 30.10.2020 8:36Ach jo, Radko, tohle už snad ani nejsou sny časového optimisty, tohle jsou sny toho, který má na sobě (minimálně v tuto chvíli) naložen příliš velký náklad. Stává se mi to dodnes, vleču to sebou z dřívějška, že mám najednou úzkost, že všechno nestihnu, jsem ve stresu a nejen ve spánku zatínám zuby. Mám na to takovou mantru, opravdu mi pomáhá. Říkám si pořád dokola "jedno po druhém, hezky v klidu a jedno po druhém". Nejlépe je v té panice si sednout a sepsat si, co všechno se v té hlavě pere a křičí najednou "já, já, já, já musím být první, já to potřebuju, já já já". Na papíře je hned lépe vidět, co opravdu hoří a co stačí udělat zítra či během týdne. A taky mi hodně pomáhá si ty věci odškrtávat. Pravda, člověk stále připisuje nové a nové věci na konec seznamu, ale ty škrtnuté se jakoby odečítají dvakrát. :) |
A. Rgova 30.10.2020 11:26Já si říkala, že nemám psát. Věříš, že jsem to považovala za vtipný popis? Tyhle sny, kdy něco řeším a do cesty se mi staví překážky jak slepičce co kohoutkovi nese vodu mám od mala. Asi od sebe chci víc než na co mám. Časový optimista jsem. Na cestě za naplánovaným cílem stále optimisticky řeším blbiny co mě donutí přijít/přijet pozdě s "já to přeci myslela dobře". Mmch nikdy jsem neměla nerudného šéfa co by na mne hudral. Jednou šéfovou. |
A. Zemanová 30.10.2020 14:03Chichi, ono to vtipné bylo, jenže já takové sny/dny znám a doteď jsem z nich orosená. :) |
Z. Jajka 29.10.2020 21:53Tak já radši jedu o tři tramvaje dřív, než abych riskla pozdní příchod, ale jeden zářez mám. Abyt by mohla vyprávět, do dneška se za to stydím... |
A. Zemanová 30.10.2020 8:38Eh, milá Jajko, veřejná zpověď očišťuje. :) |
A. Zemanová 29.10.2020 21:12Dnes tu nikdo? Hlášení o košících pro naše zdravotníky je na Hadech v neveřejných. |
T. Zana 29.10.2020 21:34Viděla jsem, jsou obdivuhodní! |
Z. Jenny 29.10.2020 21:40Všem, kdo se postarali,moc děkuji. Nemám slov! |
M. Crossette 29.10.2020 21:46Tak ještě já, poněkud pozdě, ale přeci. Vava hezká 105+. Asi jsem také časový optimista, možná jsem vždy byla, protože v mládí dobýhání tramvají nebo klusání do školy co mi dech stačil, abych stihla zvonění, jsem dobrovolně podstupovala hodně, při snaze dorazit na čas. Tady časově vlastně záleží už jen na návštěvy u různých doktorů a v takových případech mě "honí" manžel. ať už jedu sama, nebo mě na delší štreky veze on. Pak mě s oblibou připomíná, že už mám jen půl hod na odjezd z domu, nebo, "odjíždíme za deset minut" apod. No vejdu se do jím udaného časového limitu, ale nadšená z těch hlášek 2x nejsem, spíše mě znervózňují. Hurikán Zeta se nám naštěstí zase vyhnul, dokonce do večera i mrholení přestalo a bouře přeletěla severně nad námi. Ale fičeko dost silně, takže ráno byly před mnoha domy různě strhané listí a menší větve |
T. Zana 29.10.2020 22:05Maričko, jsem ráda, že se ozýváš, už jsem si říkala, jestli vám hurikán nesebral připojení (a doufala, že nic horšího). Takže dobrá zpráva . Eh, časové hlášky občas ze zoufalství zkouším na Frantu taky, ale on je velmi odolný . |
A. Bytová 29.10.2020 16:33Teda nevím přesně jestli je to prolínání paraelních světů, ale - dnes tour de hrob - : fšechno, fšechno jsem měla předem přichystáno v tašce, svíčky, sirky, podmisky, atd. Ve vytypovaném květinářství poblíž hřbitova pak zakoupila jsem kytí různé a věneček. Celá nadšená, jak to klape, (stačí si to jen dobře promyslet, že), jsem o půl hodiny později zjistila, že jsem tam zapomněla ten věneček. No prostě akurátní německej jezuita. |
Z. Lika 29.10.2020 17:32To je tím článkem |
A. Zemanová 29.10.2020 17:38Milá Paní od Zlaté řeky, děkuju Ti velice, směju se tu jako blázen. Alespoň jsi ochutnala, jak těžký život mají lidé s vyšinutým časoprostorem, kteří stále něco podělávají, aby to posléze museli napravovat. :) |
A. Bytová 29.10.2020 17:51Nejvíc se mi teda dotklo, že můj syn, který mě tam vezl a který mi rád vyčítá onen nedostatek flexibility, se smál jak šílenec a nadšeně mlátil rukama do volantu, když jsem se tam pro ten věneček vraceli. |
Z. Jenny 29.10.2020 18:00No, já se taky předvčerem připravila a pak jsem nechala svíčky v autě, na hodně vzdáleném místě. Typujte : 1) vrátila se, 2) nevrátila se, pro svíčky. Ano, modří už vědí. :-)) |
A. Bytová 29.10.2020 18:18
|
A. Zemanová 29.10.2020 18:32No vidíš, už druhý člověk, kterého jsi rozveselila. A řekla bych, že synovi jsi udělala velkou radost. Možná už ani nebude chtít nic pod stromeček, tohle bude stačit. :) |
A. Alimo 29.10.2020 21:58A divíš se mu ? |
A. Zemanová 29.10.2020 15:14Ještě jedno O.T. Modří mají na Hadech malé předběžné hlášení. |
Z. Jenny 29.10.2020 18:01Díky Vave, mrknu. |
Z. Hanča 29.10.2020 14:35Ano, milá Vave, termín časový optimista je velmi trefný, v něm se poznávám. Já opravdu nechci chodit pozdě, dělat si starosti, jestli stíhám, dobíhat - nesnáším se za to a stejně to tak občas dopadne. Znám ale typy zcela opačné, které se dostaví za všech okolností s velkým časovým předstihem. Máme takové i v rodině, vím o tom, ale přeci jen, když přijdou na návštěvu o 3/4 hodiny dřív, jsem poněkud vyvedená z míry. Časoví pesimisti ! A ještě k roztržitosti - kapesní diář je mým přítelem, tam si píšu všechny schůzky, nicméně i tak se mi už stalo, že jsem přišla na kosmetiku v jiný den, když jsem zaměnila středu za čtvrtek. Anebo - a také se jednalo o kosmetiku - jsem měla zapsaný jiný den návštěvy než moje kosmetička. No ta už si musí myslet, že jsem úplná mimoňka! |
T. Zana 29.10.2020 15:09Vidíš, Hančo, tohle máme vlastně za sebou taky. Totiž - já jsem včasná. Franta nepopsatelně blazeovaný o všem, co se týče času. Synka jsem vychovala coby včasného. Nicméně jeho slečna je duší Francouzka, ta prostě včas nechodí. A trošku mi ho zkazila . Dopracovali jsme to tak daleko, že jsem se naučila, že k nim nemůžeme přijít včas (ne dřív, ale včas), protože to ještě není připravená přijímat návštěvy . |
Z. Jenny 29.10.2020 18:08Tak u mně by se dalo říci, že jsem taky včasná,ovšem vypravovat někam dvě osoby je leckdy nad mé síla a nejraději bych MLP třeba protáhla rukavice šňůrkou do rukávů, abych je na poslední chvíli nemusela hledat.Jakož i další jeho propriety,jak ve školce a ještě k tomu odmlouvá. |
T. Zana 29.10.2020 20:23No právě, ty prcky člověk když tak plácnul . |
W. Glover 29.10.2020 14:31Vave, podle toho co píšeš, jestli jsi časový optimista, tak já musím být časový pesimista, protože jsem pravý opak všeho co jsi popsala! |
A. Zemanová 29.10.2020 18:33No, řekla bych, milá Wendulko, že Ty jsi na rozdíl ode mně docela normální člověk. :) |
A. Zemanová 29.10.2020 13:22Narozeninové OT Neměla náhodou včera narozeniny Janička Jovásková? Pokud ano, přeju jí všechno nejlepší za sebe i za Dalmi, která si na to vzpomněla. |