Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Přibudou další ohnivá Hřenska?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 7.2.2023 21:15Na otázku položenou v titulku článkubych skepticky odpověděl že budou. A bude-li se do toho montovat MŽP, tak tuplem. |
|
|
M. Pivoda 7.2.2023 17:29Dočetl jsem až po větu „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko? Počkám si na Neviditelném psovi na další analýzu s názvem "Jaké faktory ovlivnily šíření válečného požáru v Evropě 21. století?" A tu další analýzu bych si asi přečetl celou. |
|
P. Rada 7.2.2023 17:59Dočítat takové analýzy si mohou dopřát jen přeživší. Ti ale pak mohou mrtvým i závidět. Někteří ale věří, že "požární" situaci zas půjde v pohodě ošvejkovat. |
|
|
M. Pivoda 7.2.2023 18:16V takové obecné poloze souhlasím s tvrzením P. Rady. |
|
|
Z. Opatrný 7.2.2023 23:27Nojo, už jsem se omluvil za délku oné polemiky. Ale když tak si jako náhražku dejte pečlivé pročtení oné hruškovské zprávy. Je fakt zajímavá. |
|
|
J. Plzák 7.2.2023 15:55....Masivní převahu (13 jmen) tvoří odborníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ).... Kdo jiný to taky má psát, než uvedený ústav AV ČR? Co by jinak ti vědci psali, když zatím není nic nového na obzoru? Jsou to šarlatáni typu magistra Kellyho. Rozdíl? Vydělají víc, než svého času Kelly a nikdo je honit nebude. Jen nevím, proč jjsou nyzýváni odborníky. |
|
|
P. Rada 7.2.2023 16:21Můžete údajný "výdělek" nebo "neodbornost" (13 jmen) fakticky doložit? Nebo jde o soukromou projekci? |
|
|
J. Plzák 7.2.2023 15:44Autor si přibližně před těmi samými lety jako já "užíval" slasti vojenské služby. Tím pádem nechápu o jakém to mluví vítězství, když mluví o kontrabráchovi Pavlovi. Špion, záškodník, co je na něm dobrého? A ještě předseda závodní organizace. |
|
|
Z. Opatrný 7.2.2023 23:39Pane Plzáku, nebýt oné "datace" ve Vaší první větě, řadil bych vás věkově mezi generaci, co zná tehdejší reálie leda z knížek. Ale neberu Vám Váš pohled. A snad se nemýlím v odhadu, že jsme si nezvolili další hradní ostudu. |
|
|
P. Urban 7.2.2023 14:03Zajímalo by mě, které hodnoty vytvořené přírodou i člověkem za několik tisíc let jsou v této zemi ohroženy. Ve světě stavby (ne pouze základy) i stromy staré několik tisíc let existují. V zemích českých je ale tisíc let vzácným maximem. Ke kterému má příroda i lidská díla v okolí Českosaského Švýcarska, pokud vím, dost daleko. Proč autor "naprosto nezpochybňuje" význam lesních požárů a zároveň je pro daný průšvih a případně další jemu podobné považuje za irrelevantní? |
|
|
P. Rada 7.2.2023 14:27Dnes je podle mě nejen v této zemi významě ohrožena nosná kapacita území a to nejvíce za posledních deset tisíc let. Nárůst četnosti požárů je toho symtomem. |
|
|
P. Rada 7.2.2023 14:31https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_mzp_2022/$FILE/SOTPR-Vestnik_zari_2022_priloha1-20220930.pdf |
|
|
Z. Opatrný 7.2.2023 14:52Inu protože autor nějak nedokáže ztotožnit kupř strategii lidské péče o lesy v Britské Kolumbii a okolo Hřenska. Svého času jsem měl možnost si o tom diskutovat přímo "tam"... |
|
|
P. Rada 7.2.2023 16:56To mohlo být zajímavé. Uvádí se totiž, že je tam ještě zhruba třetina lesních porostů původních. To co je tam na požárech nové proti minulosti pak zřejmě souvisí se změnami klimatu: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3407486-zeme-v-ohni-osm-z-deseti-nejhorsich-pozaru-se-odehralo-v-poslednich-deseti-letech |
|
|
I. Novák 7.2.2023 13:52Odpověď na poslední otázku je jednoznačná. Bude. Blbost tzv. vzdělanců totiž nemá horní hranici. |
|
|
P. Brich 7.2.2023 12:00ÚVGZ AVČR byl založen velmi tučným grantem EU. Takže: Koho chleba jíš, ... Pak z nich padají takové objevy, jako že kůrovec do lesa patří; lesní požár je žádoucí pro obnovení biodiverzity; atd. A jsou z nich potom odborní požárníci PS: Požárníci požár zakládají, hasiči ho hasí |
|
|
K. Křivan 7.2.2023 11:22Škoda, že v Hřensku nebyli v lese připoutáni ke stromům všichni ti ekologičtí zmetci, úředníci a fanatici. |
|
|
L. Šimon 7.2.2023 11:10Nejsem vědec ani obzvlášť vzdělán. Ale tak jak se posledních min 30 let chováme k našim lesům s nesmysly prosazující NP (se všemi zelenými výmysly) klidně vsadím svou poslední tisícikorunu, že se něco podobného jako se stalo v Hřensku bude brzy opakovat. |
|
|
P. Kubáč 7.2.2023 9:34Myslím, že tohle je jeden z mnoha případů kdy veřejná správa je ponořená tak hluboko v ideologii a lhaní, že naprosto nemá schopnost požár v Hřensku nějak racionálně vyhodnotit a do budoucna se z něj poučit - a navíc - i kdyby ji takové informace naservíroval Duch Svatý - veřejnost nebude ochotna ničemu z toho věřit. |
|
L. Harvánek 7.2.2023 9:50
|
|
|
P. Rada 7.2.2023 10:21"Hluboko v ideologii a lhaní" je ale pane Kubáči ponořena naprostá většina společnosti. Příznačné je přeci pro dnešní společenskou situaci odtržení společenských kriterií (poměřování makroekonomicky nekrytými penězi...) - od přírodních (poměřování přes jouly a gramy). To, že mnozí přestali věřit v "Ducha Svatého" a takto uvolněný prostor mysli následně obsadil Egoismus, považuji za podstatnou okolnost umožnující dnešní typ "ideologického lhaní". |
|
|
O. Kaucký 7.2.2023 11:22
|
|
|
V. Novak 7.2.2023 8:38Buď chceme mít prales - a pak je na místě bezzásahovost a občas halt přijdou požáry. Čím delší interval mezi nimi, tím intenzivnější a nezvladatelnější. A pokud si někdo v tom pralese postaví chalupu, tak o ni zákonitě přijde. A těžko mu novou někdo pojistí. Stejně jako v suchých kaňonech u L.A. A nebo (XOR) chceme mít udržovaný a obhospodařovaný les, pak ovšem žádná bezzásahovost a naopak využívání lesnických technologií všude, kde to jde. Nakolik je smysluplné či smysluprázdné pokoušet se vypěstovat prales v centru Evropy, nechám na lidech. kteří tomu lépe rozumějí. |
|
|
P. Rada 7.2.2023 10:07Rozlohy kde se člověk snaží do lesů minimálně zasahovat, tvoří podle stupně ochrany na našem území zhruba max. čtyči procenta. Pokud jde o pokusy člověka pěstovat les na naopak dominantní ploše - tak právě zde se to zejména v posledních desetiletích očividně nedaří. Proto bych za "smysluplné" považoval zaměřit kritickou pozornost zejména k této oblasti kterou máme zdánlivě nejvíce pod kontrolou. |
|
|
O. Kaucký 7.2.2023 11:47Naše lesy byly už možná 200 let „pěstovány” jako hospodářské, dělat z některých oblastí najednou bezzásahové, bez alespoň nějaké přípravy, tím myslím dovysazení různých druhů rostlin, které v oblasti chybí a odstranění nemocných stromů, se jeví jako nešťastné. Les, kde se vyskytuje jen jeden druh rostlin se vždy dříve nebo později stane zdrojem nějaké kalamity. Viz Šumava. Přírodní obnova takového lesa potom trvá desítky, možná stovky let.
Ke druhému odstavci. Ano pěstovat les se nedaří. Lesníci byli zredukováni na třetinu a stali se z nich otroci úřadování, na skutečnou práci ve prospěch lesa už nemají ani čas. |
|
|
P. Rada 7.2.2023 12:07Pane Koutský dávám zapravdu, že od dob Marie Terezie se u nás lesy cíleně pěstují. Pojem "Šumava" však zabírá velce širokou oblast kde se zejména ve vrcholových partiích místy dodnes na relativně minimální rozloze tzv prvých zon udržela původní klimaxová smrčina. To prostě proto, že ta roste pravidelně neobyčejně pomalu i ekonomicky odlehle. Jak se zachovat právě v této oblasti bylo a někdy doposud je, jádrem sporu. Související okolností je, že v dnešní globálně-klimaticky tak rychle proměnné situaci jak nikdy v lidské historii, už prakticky nelze tak jak ještě před půlstoletím pěstovat mnonokulturní les prostě proto, že než doroste jeden druh alespon do těžební zralosti, nejspíše se změní podnební poměry víc než je pro jeho růst optimální. Lesnictví bylo jak píšete opravdu zredukováno a to u nás ideologicky podle principu momentální tržní výkonnosti. Tedy bez ohledu na falt, že les neplní zdaleka jen dřevoprodukční funkce. |
|
|
O. Kaucký 7.2.2023 15:38Šumava byla historicky hospodářský les. Co jsem se o ní dočetl, tak byla v historii několikrát skoro odlesněna. Poprvé v ranném středověku, snad ještě za Keltů, měli tam sklárny, podruhé v období 13. až 15. století, byly tam hutě a železářské hamry. Tohle postihlo většinu našich pohoří. Protože byly tyto hory odlesněné, byly nevhodnější lokalitou pro výsadbu a pěstování rychle rostoucího dřeva, např. smrku. Protože má smrk poměrně dobrou pevnost na stojato, byl později žádán pro důlní výdřevu. A kruh se uzavřel, poptávka vs. nabídka. |
|
|
V. Novak 7.2.2023 15:55Nepřipadá vám, že se poněkud míjíme v tématu? |
|
|
P. Rada 7.2.2023 8:26Pokud jde o úvodní a vlastně i závěrečnou otázku, pak antropogenně navozený klimatický trend který zatím jen gradientem nemá v geohistorii obdobu a u nás vede k obecnému vysušování napovídá, že v sušším období budou požáry v našem regionu pravděpodobně výraznější. Kladný trend četnosti i rozsahu těchto desetiletí až století nejspíš vydrží až do doby, pokud bude co by hořet mohlo. Pravidelně totiž v přírodě nehoří jen v deštných pralesech a pak zas až na pouštích. Na změny podnebních pásem nutně navozují i změny v příslušném požárním riziku až realitě. Zkusme si ale navíc položit i hypotetickou otázku, jaký rozsah by měly požáry v tisícileté minulosti Holocénu až po dnešek - pokud by v jeho civilizační epoše hašením či jen prevencí v podobě protipožárních pásů.... do přírodních procesů člověk nezasahoval? |
|
|
F. Navrátil 7.2.2023 8:20Ministerstvo životního prostředí nemá čas zabývat se lokálními událostmi, protože je vytíženo zpracováváním analytického materiálu, proč se ze země po ekologických ofenzívách stane pustina. |
