29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

PŘÍBĚH: Minulost?

A tak jsem si vyslechl příběh starý téměř 80 let. Na onom místě stával malý domek, v němž bydleli dva asi třicetiletí manželé. Oba byli od narození hluchoněmí, děti neměli a ke skromné obživě jim stačila výroba kartáčů pro potřebu občanů městečka. Paní prý byla velice krásná.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 26.5.2023 17:55

Jeden ze smutných příběhů, který přináší válka.

Ale mně jako detailistovi tam něco nesedí.

Znásilnění rudoarmejci se nejspíš stalo, rudoarmejci se tím nejspíš nijak moc netajili a do domu šli nejspíš úplně veřejně. A být hluchoněmý obvykle neznamená, že člověk nemůže vydávat zvuky. Tudíž to muselo být i slyšet a sousedi to všechno museli zaznamenat.

Ale to, co se dělo v tom domku potom, už nejspíš nikdo neviděl a neslyšel. Výsledek byl sice stejný, ověšená poloshořená žena a mrtvý muž v komíně a hořící dům. Ale co se tam uvnitř toho domku skutečně stalo, nejspíš nikdo tehdy nemohl vědět a může se to vysvětlit několika způsoby. Ta v článku zveřejněná verze je nejspíš pouze verze, na kterou se tehdy shodli ostatní, že to tak asi bylo.

Taky se mně zdá divné až nemožné, že dodnes (80 let) by v podstatě v centru vesnice zůstala proluka po jejich domku. Paměť veřejnosti funguje tak jednu generaci, maximálně dvě. V tehdejším Ćeskoslovensku nastal booom hledání míst na chatu a víkendovou chalupu se stavebním boomem po roce 1970, v zapadlejších obcích tak po roce 1980. Zdá se mně hodně divné, že někdo odjinut tehdy nepřišel na místní národní výbor, že by ten pozemek v centru vesnice odkoupil a postavil si tam chalupu nebo přímo barák. Nebo že by přímo národní výbor tu parcelu nenabízel k zastavění. I kdyby to bylo v katastru nemovitostí stále zapsáno ny ty manžele, za socíku to nebyl takový problém , aby tu parcelu místní národní výbor někomu neposkytl na stavbu.

Potom až po sametu by to byl problém, který se řeší právě teď. Kdy se v katastru nemovitostí dělá pořádek a takové parcely se zveřejňují, aby se do tuším roku přihlásil jejich majitel, jinak ten pozemek zabere stát. Pokud ta vesnice není skutečně velmi zapadlý sudetský zapadákov, kde ani za socíku nic nebylo a kde se do nejblížšího správního centra jezdí desítky kilometrů po rozbité silnici

H. Rybnická 26.5.2023 18:32

Takže Vy byste koupil parcelu na krásné a veselé víkendové zábavnosti i když víte, že se na místě stala tragedie. Vynikající empatické stanovisko.

Před mnoha a mnoha lety v Brně rádil pedofil. Do takovémo malého předměstského domku zatáhl děti a pokud si vzpomínám minimálně dvě se našla na pozemku mrtvá.

Koneckonců byl vypátrán, zatčen a odsouzen, Domek s pozemkem zůstal prázdný. Po řadu let chátral, co se později stalo, nevím. Ale vzpomínám si na škaredý domek uprostřed víceméně předměstské stuktury kterému se každý vyhýbal.

J. Jurax 26.5.2023 19:29

To máte těžký.

Třeba Kounicovy koleje jsou dnes zase koleje, přestože tam Němci povraždili nejmíň 800 lidí, některé údaje udávají až 1300. No a po válce tam zas bylo povražděno na 300 Němců. Viz Wiki.

Jestli tam straší, nevím.

R. Polášek 27.5.2023 10:56

JJ. A dnešní študáci vedle učení se tam vesele baví, chlastají, smilní a na ty lidi před těmi 80 lety si vzpomenou maximálně tak, když u vchodu míjejí pamětní desku. Předpokládám, že nějaká taková tam je.

Holt to je život.

H. Rybnická 27.5.2023 12:07

Je, je tam dokonce velké paměntí místo. ovšem jako v českém dějepise vždycky, jen pro tu jednu stranu, ty kteří byli mučesni a zavražděni gestapem. Tí kteří tam byli odvlečeni po konci války, náhodně na uličích sebraní občané se žlutou páskou, o těch ani slovo, ba písmenko. Fakt se divím, panJjurax je myslím první, který na toto upozornil.

No jo ale těm studentům bych zase nekřivdila, koná se tam ročně hned několik pamětních akcí.

H. Rybnická 27.5.2023 12:43

Opravuji: občané německé národnosti museli po konci války nosit BÍLÉ pásky.

J. Jurax 27.5.2023 18:55

Ale to je věc celkem známá, o těch Němcích na Kouničkách po válce; ono tam taky nebyly žádné holubičky bílé. A těsně po válce byli Němci v Brně celkem oprávněně velice nepopulární. Za dobrého Němce byl tehdy považován Němec mrtvý; lidi si ještě dobře pamatovali červené plakáty se jmény popravených, jež Němci nechávali vylepovat na plakátovacích plochách.

H. Rybnická 28.5.2023 16:52

Ovšem ta rozhořčená nepopularita nebránila chrabrým českým hrdinům a hrdinkám vyplenit ty byty po německých spoluobčanech, sebrat vkladní knížky, šperky cenné předměty, obrazy, oblečení, nábytek a další cennosti , ukrást co bylo možné, a nějak vděčně vzpomenoutt na ty někdejší vyhlášky.

J. Jurax 28.5.2023 19:42

Naopak, ona nepopularita naopak k takovému jednání opravňovala a je ospravedlňovala ... :-)

R. Polášek 27.5.2023 10:52

S takovou logikou by historická centra všech měst byla z poloviny prázdná. A ve starších vesnicích by byly velké proluky.

Realita je taková, že takové násilné činy přežívají defakto pouze se svými pamětníky. Už po 10 - 20 letech to jsou vzpomínky, které cizímu člověku odjinud nic moc neřeknou. Místní možná instinktivně do určité míry přebírají chování těch pamětníků k tomu místu a z toho potom asi vznikají ty chalupy, místa atd, ke kterým potom vznikají nějaké pověry, třeba duchařské atd. Ale jinak nic víc.

Pokud se ty činy nestanou součástí nějakého veřejného etosu, jako například dnes je vyvraždění Lidic, Ležáků, Ploštiny, vybití německého vlaku v Přerově rudými gardami a dalších pár věcí, o kterých se dodnes píše a jsou tak dodnes živé.

Ale třeba válečné příběhy tady beskydských pasekářů, jak podporovali chlebem, špekem a slivovicí partyzány, jak občas místo partyzánů přišli převlečení hitlerovští provokatéři a ti pasekáři šli do koncentráku, jak občas chytli partyzány a vymlátili z nich udání na další pasekáře a ty potom taky buď popravili nebo poslali do koncenráku, to je dnes už čistě v těch rodinách a je to dnes už jenom vzdálené vyprávění dědů těch dnes žijících.

H. Rybnická 27.5.2023 12:03

a himmelkrajcdonnerwettersakrament a to se nikdo nenajde kdo ty takové příběhy nesepíše? Nezdokumentuje? Študáci historie nebo školáci vyšších tříd, gymnazia nejsou vedení k oral history? Rodina nemá nikoho kdo to zachytí? Čert aby to vzal.

R. Polášek 27.5.2023 18:36

Bohužel u mne je pozdě o takových nejméně 10 - 15 let. Zbyly jen různé nesouvislé útržky vyprávění, které bych podal z druhé ruky.

O těch beskydských pasekářích vím od kolegy z práce, který z jedné takové vesnice pod horami pochází a znal asi hodně lidí, co je Němci zabili jenom proto, že někomu, kdo vypadal jak partyzán, dali kus chleba.

H. Rybnická 27.5.2023 22:21

A co? Každý ví, že oral history může být nedokonalá, necelá, neobjektivní a co všechno. Sedněte si na zadeček a sepište co víte. Co je na tom že to není úplné. Alespon pro rodinnou pamět.

B. Havel 26.5.2023 10:23

Díky za vzpomínku a připomenutí.

Je jich málo a "dějepis" je příliš globální.

Manželka vymyslela dějepis pro vnoučata = sepsali jsem příběhy svých rodičů s připomínkou historie obce, rodu a prarodičů. Někdy překvapivé historky a postoje.

Např. tchán o válečných událostech nemluvil, přitom rodina přišla o dům, po válce museli klopotně postavit nový.

Tchýně o válce a nasazení mluvila furt, až jsme "ohluchli" a neposlouchali.

H. Rybnická 26.5.2023 9:50

Dovolím si zamyslet, co by se asi stalo, kdyby ten pán tu příhodu vyprávěl dříve. Asi tak:

Ještě před dvěma lety zde v diskuzi na NP by byl ukamenován nebo rozčtvrtěn. Přece byla Rudá armáda našimi osvoboditeli a pokud se ve vyjímečných případech stalo že vojín znásilnil ženu, byl okamžitě na přímé nařízení Stalina zastřelen.Toto znělo průběžně na sem tam nějaký uvedený obdobný příspěvek.

Ale opravdu zvláštní je, že ty zmizelé vesnice, památka atp. v Sudetách obnovují právě ti nenávidění "Sudeťáci" z dobré vůle bez jakékoli odměny. Ostatně: i bývalé hřbitůvky. Při troše dobré vůle by se dal zajistit onomu manželskému páru alespon malý pomníček.

J. Jurax 26.5.2023 17:45

Inu, tak mne provokativně napadá - nebýt ti nenávidění Sudeťáci, nebyl by Mnichov, možná by ani válka nebyla nebo by probíhala jinak, Rudá armáda by nemusela dojít až k nám a ti hluchoněmí nemuseli zemřít ... :-)

Ovšem v druhém odstavci se mýlíte. Sesazování Rudé armády z piedestalu jediného osvoboditele bez bázně a hany veřejně začalo již před více než třiceti lety.

H. Rybnická 26.5.2023 18:39

Inu tak mne provokativně napadá, nebýt té šovinistické vlády první republiky které byly menšiny i v době bídy a hladu naprosto ukradené - a vůbec nuceného vtěsnění německojazyčných oblastí - do jakéhosi syntetického státu by docela určitě Mnichov nebyl. Spolehněte si.

A hovořila jsem o diskuzi na NP, moc dobře si na ty obhájce těch "osvoboditelů" pamatuji. Asi by jim přinesli šeříky i dnes.

P. Brich 26.5.2023 18:59

Německojazyčná oblast je podle Vás co? Každé místo, kde někdo něco prohodil německy?8-o

J. Jurax 26.5.2023 19:16

Inu, tento prostor je koneckonců německý ... toť výrok jednoho velkého syna německého národa. Možná by jej pí Rybnická ani moc nerozporovala ...

H. Rybnická 26.5.2023 22:56

No třímilionová oblast je už větší vesnice, nemyslíte?

J. Jurax 26.5.2023 19:11

Inu, když německy mluvící menšina ztratila své privilegované postavení, nelíbilo se jí to.

A s tím "byly menšiny i v době bídy a hladu naprosto ukradené" jděte někam. Speciálně německá menšina nebyla holt privilegovaná. Máte opravdu za to, že bída a hlad za krize se týkaly výhradně německého etnika?

H. Rybnická 27.5.2023 12:11

To se dá lehce doložit, jak historiky tak i z dobového tisku a záznamů parlementních debat. Nezaměstnanost v Sudetách byla několikanásobná než v českém vnirozemí, panoval hlad a bída a že to vládu nezajímalo se dá stejně lehce zjistit a doložit.. Pokud ovšem jeden nepodléhá té učesané a napomádované komunistické historiografii. Jděte někam, Juraxi.

J. Jurax 27.5.2023 18:43

Ehm - Sudety, resp. Němci obývané enklávy byly taky v Brně, Jihlavě, Svitavách, i tam byla nezaměstnanost násobná? Naopak třeba neněmeckého Valašska či Podkarpatské Rusi se nezaměstnanost netýkala? Akorát neměli tak moc ječící poslance jak Němci ...

R. Polášek 27.5.2023 18:53

Tak ono bylo v době krize dost bídně i chudým českým lidem, nejenom Němcům ze Sudet.

Ale těžko to mít za zlé tehdejší československé vládě, že nepomáhala sudetským Němcům. Když před necelými 15 roky v době vzniku Ćeskoslovenska německá a maďarská menšina nesouhlasila s hranicemi stanovenými vítěznými mocnostmi. němci se snažili připojit k okolním německy mluvícím zemím a umravnila je až hrozba obsazení československé armády a na Slovensku se dokonce bojovalo. 15 let je velmi krátká doba, aby se na toto zapomělo.

Plus k tomu bylo vítězné tvrdé až 200 leté nacionální soupeření v rámci našeho českého Národního obrození. Nebýt Českého národního obrození, které začali takoví lidi jako Dobrovský nebo Václav Matěj Kramerius a dovršili Palacký, Jungman, Čelakovský, Rieger atd , neměl by Masaryk na konci První světové nacionální základ, na kterém by on politicky a legionáři vojensky postavili Československou republiku. V Ćesku i na Moravě by byla jako živá řeč němčina, českými nářečími by mluvili jen nějací zapadlí vesničané. A Masaryk by tak nejspíš tehdy řešil, jestli Česko i Morava zůstanou spojeni s Rakouskem nebo se přikloní k Německu.

H. Rybnická 27.5.2023 22:23

A proč by měly ta nenšíiny souhlasit? A právě proto měla k nim CS vláda být velkorysejší. A ne nechat střílet do demonstrací.