ZKUŠENOST: Co se v mládí naučíš, ve stáří najdeš zase
Lidi mají různé koníčky. Třeba jako já, který se zajímám celý život o různé politické diskuse a také různé články a v současné době sleduji samozřejmě internet a televizní vysílání. Ta bývají z hlediska sledování sice nejpohodlnější, občas se v nich člověk dozví daleko víc o redaktorovi než o tzv. „hostovi“, který či kteří se těchto taškařic zúčastňují. Předem upozorňuji, že na televizní přenosy z Parlamentu a Senátu se zásadně nedívám. Takový masochista zase nejsem. Ale v některé době to člověka přímo láká podívat se, co nám kdo zase bude vykládat v televizi. V poslední době vzhledem k šachové rošádě na Nejvyšším státním zastupitelství a celému tomu divadlu kolem jsem neodolal, abych nezhlédl několik televizních zpráv a besed a různých rozhovorů na téma „dobrovolné odstoupení“ JUDr. Stříže z funkce. Na stránkách Nejvyššího státního zastupitelství se píše: „Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž včera, tj. 6. ledna 2025, osobně předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi svou rezignaci na funkci státního zástupce. Důvody pro tento krok jsou ryze osobní a rodinné.“
Ovšem předpokládám že i ten, kdo tuto zprávu https://verejnazaloba.cz/nsz/rezignace-nejvyssiho-statniho-zastupce/
na webové stránky pověsil, ví, že je to lež jako věž. A ví, že ostatní to také vědí. Na přednáškách z psychologie si pamatuji, že existuje určitý stav v komunikaci mezi jednotlivci i skupinami osob, který se vyjadřuje slovy: „Ty víš, že já vím, já vím, že ty víš. Ale v současné době musíme předstírat, že nic takového nevíme. Jinak by to poškodilo systém, nás, a tak vůbec a nebylo by to tzv. „salonfähig“. Tedy v dané situaci společensky přijatelné.
Já vím, že se v úředních dokumentech a různých vyjádřeních nesmí říkat pravda, protože by to vedlo ke skutečně nedozírným následkům. Jak na politické scéně obecně, ale taky třeba v mezinárodních vztazích. Vraťme se ale k případu obsazení pozice Nejvyššího státního zástupce, kde mě nejvíce pobavil výkon ministra spravedlnosti Blažka (ODS) na ČT 24, který byl, co se týče kličkování, matení pojmů a všeho, co skutečně kvalitní právníci (tak jako kvalitní herci) umí dělat, aniž by to na první pohled vypadalo, že lžou jako když tiskne, mistr světa.
Pro začátek uveďme to, že už při nástupu čtyřkoalice do vlády, hlavně zástupci TOP 09, ihned požadovali výměnu komunistického vojenského prokurátora JUDr. Stříže za jinou osobu. Poněvadž je Stříž osoba ve „woke demokracii“ politicky odporná, neboť sloužila komunistickému režimu. Jak se dnes ví, až do onoho 7. ledna 2025, z hlediska Fialovy vlády, byl bývalý prokurátor Stříž osoba nezpochybnitelná a plně důvěryhodná. Někteří se domnívají, že se už dávno před parlamentními volbami 2021, což asi pokrokáři z TOP 09 netušili (což znamená, že jsou politicky úplní mimoni), připravovala kandidatura na prezidenta republiky. Z člověka, který byl školen jako agent československé vojenské rozvědky se souhlasem sovětské KGB (jistě také potom politické levice USA a NATO).
Politické plány do budoucna se nedělají tím, že se neustále jenom na někoho řve, což ovšem dnešní TOP 09 nechápe. Ale že se počítá několik tahů dopředu. Pokud by Fialovci vyhodili z důvodu „komunistické vojenské nákazy“ JUDr. Stříže, těžko by pak mohli navrhovat a podporovat kandidaturu generála Petra Pavla.
Takže Fialova vláda a zákulisní loutkáři jednali v rámci hesla: „Je to sice vrcholový normalizační bolševik“, ale je to „náš bolševik“ a teď nám vyhovuje. Měli totiž, jak říkají zlé jazyky, plán. Dnešní výměna na jaře 2025 na nejvyšších postech je podle mnoha odborníků z hlediska Fialovy vlády a lidí, kteří podporují prezidenta Pavla výhodná. Nebyla realizovatelná v roce 2021, ale v této době ta výměna pasuje, jak se kdysi říkalo „prdel na hrnec“. JUDr. Bradáčová je nepřehlédnutelná figura v české justici a politice. A nasadit ji do funkce NSZ dlouho před dalšími podzimními volbami 2025 by bylo nevýhodné. Vzhledem k tomu, že ve volebních preferencích trvale vede ANO, bylo potřeba ji na co nejdelší dobu, podle nového zákona na sedm let, příští vládě, pokud by vyhrál Babiš nebo někdo jiný, včas předem „nadelegovat“. To je prakticky geniální. Tato taktika je „úspěšně praktikována už několik let v postkomunistických státech. Viz Polsko a „válka o neodvolatelné soudce“, v Maďarsku proti Orbánovi i Orbánem, a dnes již také na Slovensku a v modifikované verzi v Rumunsku, kde levicová tajná policie a levicový Ústavní soud „zrušili“ volbu prezidenta.
Jistěže jak zaznělo v televizních debatách například od profesorky Válkové, bývalé ministryně spravedlnosti, je otázka, zda ten, kdo toto vymyslel, si je tak jistý, že nová Nejvyšší státní zástupkyně bude naprosto oddaná dnešním tzv. „demokratickým stranám“. Protože přes některé vynikající výsledky je JUDr. Bradáčová, jak nejeden z diskutujících vyjádřil, poněkud „neřízená střela“. A také bylo jasné, že se dostane do palby. Ono se jaksi obecně nevědělo, že už je vláda i naše justice pod palbou. Sledujte: Dne 7. ledna 2025 se Stříž vzdal funkce a Blažek ihned navrhl Bradáčovou a vláda ji okamžitě schválila na zasedání, před kterým mnozí ministři ani nevěděli, že se o něčem takovém bude diskutovat. Na iDnes 8.1. 2025 a na MF DNES 9. 1. 2025 vyšla informace, že jeden z odsouzených, na jehož procesu paní Bradáčová vyrostla, za neobyčejné spolupráce našich médií a naší justice a prokuratury, pardon Státního zastupitelství, odsouzený MUDr. Rath vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) proces proti ČR. Datum, kdy u tohoto soudu Rath vyhrál nad ČR a Bradáčovou a vůbec naší justicí, se na českých stránkách internetu nedoberete. V rozsudku Evropský soud mimo jiné zajímá, zda mediální výstupy zástupců státu, justice (!) a výkonné moci (ČR) mohly ovlivnit veřejné mínění a přesvědčit veřejnost, že obviněný je vinen ze spáchání trestného činu, a to ještě předtím, než o vině rozhodl příslušný soud. V rozsudku se praví: „…česká vláda je tímto rozhodnutím ESLP ve Štrasburku povinna vyjednat tzv. ‚smírná jednání‘ s MUDr. Rathem.“ Což bude pro českou vládu a justici velký oříšek a obávám se, že Fialova vláda si zcela jistě najde cestu k tomu, jak se do konce svého mandátu k věci nevyjádřit. Viz iDNES.cz
Dle Ministerstva spravedlnosti: „Řízení se zpravidla dělí do dvou fází. V první ESLP vyzve strany, aby se ve lhůtě tří měsíců pokusily dosáhnout smírného urovnání. Nezřídka ESLP předkládá stranám rovněž návrh podmínek smíru zahrnující částku, kterou by měla vláda stěžovateli uhradit. Smírné urovnání podléhá dohledu ESLP, který o něm vydá rozhodnutí. Smír lze uzavřít v kterékoliv fázi řízení. Je-li vláda nakloněna možnosti smírného řešení, ale stěžovatel s podmínkami nesouhlasí, může vláda učinit tzv. jednostranné prohlášení. V něm výslovně uzná, že došlo k porušení práv stěžovatele, a zaváže se k úhradě určité – zpravidla Soudem navrhované – částky. Také jednostranné prohlášení podléhá přezkumu ESLP.“
To je další velký malér nové Nejvyšší státní zastupitelkyně při její cestě naší justicí. K několika dalším kontroverzním stíhání a po neuvěřitelném skandálu s dlouhodobým obžalováním a doslova týráním bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové přibyl případ „Rath“.
V obecné rovině tyto případy zcela určitě zviklají „pevné přesvědčení“ části justice o tom, že je dobré za každou cenu spolupracovat s vládou a jejími politiky. Já jsem jeden z posledních žijících pamětníků politických procesů v Československu, protože se to týkalo naší rodiny. Je to sice dávno, ale nezapomenu na ty prokurátory a soudce (často právníky z dob I. republiky), kteří soudili v rámci „socialistické zákonnosti“, jak říkali. A jak se pak v dobách rehabilitací kroutili a sypali si popel na hlavu a děsili se, co s nimi bude. Podívejte se na ně (a doporučuji to též ctěné justiční veřejnosti) v dokumentárním filmu Zvědavé kamery „Svědectví pro výstrahu“ (režie Otta Bednářová). Dnes se lidé nevěší, ale velká část rozsudků tzv. hospodářských deliktů je silně nedůvěryhodná a mnoho lidí už bylo rehabilitováno a odškodněno. Jednou přijde čas, kdy to někdo všechno „zhodnotí“.
Pokus s paní Bradáčovou někteří odborníci veřejně hodnotí jako chuť zanést do následného vládního hnízda „kukaččí vejce“, které bude vždy spolupracovat se současnou vládnoucí politickou garniturou. To ale může být jenom vyjádřením zbožného přání. Ale čas ukáže.