Jestliže se do tohoto pátku nedalo zcela jednoznačně říci, že jsou protesty plánované Agrární komorou ČR (AK) politickou předvolební akcí, pak dnes již to říci zcela legitimně lze. Přestože se totiž Topolánkův kabinet zavázal k nalití dalších miliard na podporu tuzemské zemědělské produkce a trochu překvapivě vyslyšel požadavky agrární lobby, komora protestní akce proti vládě zatím oficiálně neodvolala. I když teoreticky by to možné ještě bylo, když prý dá premiér komoře závazky vlády písemně.

Laická veřejnost by si nicméně při této příležitosti měla uvědomit několik podstatných věcí. Jednak, že na rozdíl od zahraničí není v Česku zemědělec jako zemědělec. Od pondělních protestních akcí se totiž jednoznačně distancovali představitelé většiny nevládních zájmových zemědělských organizací, od Asociace soukromého zemědělství ČR přes Svaz marginálních oblastí ČR, Sdružení mladých agrárníků ČR až po Svaz vlastníků půdy ČR. V zásadě jde přitom o organizace sdružující soukromé zemědělce -sedláky, případně zemědělce hospodařící v chudých horských a podhorských oblastech a také o zemědělskou mládež. Ti, kdo zřejmě budou v pondělí protestovat, jsou tak pouze nástupnické organizace bývalých JZD a státních statků. To samozřejmě o něčem svědčí.

Co komora cudně zamlčela Laická veřejnost by dále měla vědět, že již pouhá miliarda dotací do zemědělství navíc, kterou s premiérem Topolánkem a ministrem zemědělství Gandalovičem předjednali právě zástupci sedláků - ASZ, bude v praxi znamenat pro zemědělce v příštím roce navýšení podpor produkce o pár desítek korun na hektar, a dotace tedy budou vyšší než letos. Premiér ve shodě s ministerstvy financí a zemědělství navíc přislíbil miliardy dvě. Tyto doložitelné údaje usvědčují představitele Agrární komory z jednostranné prezentace zemědělských problémů.

Skutečností totiž je, že původně plánované škrty znamenaly sice o 2,6 miliardy korun méně, než na co by měli naši zemědělci podle dohody o vstupu do EU nárok. Jenže podle stejné dohody se bez ohledu na tuzemské dotace zvýší dotace produkce z unie, což představitelé Agrární komory cudně zamlčeli. Komora vůbec říká jen to, co se jí hodí, a je politováníhodné, že se alespoň tuzemská média nezajímají více o to, zdali se říká celá pravda.

Například v tom, že představitelé komory předkládají veřejnosti pouze údaje týkající se příjmů tuzemských zemědělců a porovnávají je s příjmy farmářů v evropských zemích, vůbec se ale nekomunikuje o druhé straně mince - totiž o srovnatelných výdajích. Pokud by tomu totiž tak bylo, musela by komora přiznat, že v naší zemi jsou zhruba pětkrát nižší ceny zemědělské půdy a mnohokrát nižší ceny pronájmů zemědělských pozemků.

Stejně tak jsou v ČR i přes odbory neustále eskalovanou výší mezd platy pracovníků zemědělců v porovnáním se „západní Evropou“ stále výrazně nižší. To ale mimo jiné znamená, že tuzemští zemědělci mají nižší náklady na svou produkci než jejich konkurenti v původní EU - a právě proto také mají nižší dotace. Avšak jen ty směrované na produkci. Peníze vydávané Bruselem na programy rozvoje venkova pro nové členské země, tedy i Česko, jsou zase naopak vyšší.

Ještě ale k výdajům zemědělců, v nichž vláda učinila pro příští rok další finančně nezanedbatelné gesto. Premiér společně s ministry zemědělství a zástupci ministerstva financí se totiž na pátečním jednáním zavázal, že v současné době projednávaná novela zákona o daních z nemovitostí nezvýší daně ze zemědělských pozemků, ačkoli se tak původně mělo stát. V praxi to znamená, že zemědělci v ČR mohou na těchto nákladech v příštím roce ušetřit více než tři miliardy korun, což je více, než by činil původně avizovaný propad produkčních podpor o 2,6 miliardy.

Také oblíbená argumentace o poklesu dotací z EU kvůli posilujícímu kurzu koruny není zcela úplná. Posilující tuzemská měna sice skutečně připravuje ročně zemědělce o peníze v řádu miliardy, na druhou stranu se díky silné koruně nezvyšují v ČR tak jako v zahraničí ceny nafty, jejíž spotřeba není v zemědělství zanedbatelná a tvoří důležitou nákladovou položku v zemědělské produkci.

Demonstrovat? Proti čemu?

Není také pravda, že se nižší dotace v příštím roce (ony ale vlastně nižší nebudou) stanou základem ke stanovení dotací pro naše zemědělství po roce 2013, jak to komora tvrdí. Prostě proto, že o určení takzvaných referenčních kritérií není v současné době na úrovni EU rozhodnuto a je otázkou, zdali nějaká kritéria vycházející z historických statistik vůbec budou. ČR alespoň usiluje v Bruselu o to, aby to tak nebylo, a kromě toho již agrární diplomacie ČR dosáhla zásadní změny v původně plánovaných výrazných škrtech dotací pro velké zemědělské podniky, což se ČR bezprostředně týká. Zatím se ve finančním vyjádření podařilo ročně ušetřit velkým podnikům na škrtech více než pět miliard. Takže proti čemu se má vlastně demonstrovat?

LN, 11.10.2008

Autor je agrární analytik