Jižní Čechy - Do jižních Čech míří vojenské vrtulníky, které tu budou od příštího roku zajišťovat leteckou záchrannou službu. Bohaté zkušenosti mají již z působení v západních Čechách,...

Takto „nevinně“ začíná ve čtvrtečním (7. 4. 2016) Českobudějovickém deníku článek o dalším osudu letecké záchranné službě Jihočeského kraje. Kromě do problematiky zasvěcených zdravotníků si však jen málokdo uvědomuje, že naplnění uvedeného scénáře, tedy zajišťování letecké záchranné služby vojenskými vrtulníky, může mít pro tuto doposud dobře fungující, doslova životně důležitou zdravotnickou službu nedozírné následky.

Nechme stranou ekonomické a organizační aspekty tohoto problému. Jak totiž vyplývá z rozhovoru s prezidentem Asociace zdravotnických záchranných služeb a ředitelem Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Markem Slabým v Českobudějovickém deníku dne 22. 2. 2016, ve vládou nastoleném zmatku se moc nevyzná ani on sám. A není divu. Vždyť dva znalecké posudky, které byly pro vyhlášení výběrového řízení nového provozovatele letecké záchranné služby zhotoveny, se zásadně liší cenou. Posudek z ČVUT (České vysoké učení technické) odhaduje cenu na 3,8 miliardy, VŠE (Vysoká škola ekonomická) ji určila na 1,7 miliardy korun bez DPH. Nějaký šťoural se určitě zeptá, jak je to možné. Dražší posudek počítá s životností vrtulníků deset let, levnější s padesáti roky!

Člověk nemusí být odborník na vrtulníky a na urgentní zdravotní péči, aby mu došlo, že něco není úplně v pořádku. Zaměřme se na technické parametry vrtulníků a heliportů, tedy vhodných míst pro jejich přistávání poblíž nemocničních budov nebo přímo na jejich střechách.

Bell 427

Tak například jihočeská letecká záchranka používá v současnosti podle vlastních webových stránek vrtulník zn. Bell 427 - lehký dvoumotorový vrtulník kategorie A, 1. výkonnostní třídy se čtyřlistým nosným rotorem, maximální rychlostí 251 km/h, výkon 2 x 410 kW, hmotnost prázdného stroje 1568 kg, maximální vzletová hmotnost 2971 kg a průměr rotoru 11,2 m. Posádka: 1-2 pilot, zdravotnický záchranář, lékař.

W-3A Sokol

Podle webových stránek LZS Líně (Plzeň) zde zajišťuje leteckou záchranou službu Armáda ČR vrtulníky W-3A Sokol - dvoumotorový turbohřídelový víceúčelový vrtulník střední třídy, maximální rychlost 260 km/h, výkon 2 x 671 kW, hmotnost prázdného stroje 3300 kg, maximální vzletová hmotnost 6400 kg, průměr rotoru 15,7 m. Posádka: pilot, kopilot, palubní inženýr?, zdravotnický záchranář, lékař.

Z tohoto srovnání vyplývá, že polské vrtulníky Sokol, které ČR v roce 1995 “výhodně“ vyměnila s Polskem za stíhačky MiG 29, jsou zhruba dvakrát těžší než jejich současná „konkurence“. Ještě zajímavější bude nahlédnout do parametrů stávajících heliportů, které, i když pouze informativního charakteru, uvádí elektronická verze příručky VFR, vydané Leteckou informační službou ŘLP ČR, s. p. (Řízení letového provozu ČR). Z té vyplývá, že řada heliportů, včetně těch na střechách nemocničních pavilonů, má maximální nosnost 3500 kg. Tedy že armádní vrtulník Sokol je nad jejich statické možnosti. To se týká mj. i zbrusu nově vybudovaného heliportu na bývalém vojenském letišti v Plané u Českých Budějovic, Městské nemocnice s poliklinikou v Táboře, ale i Fakultní nemocnice v Motole - na střeše budovy.

V tomto smyslu může být zajímavá zpráva z webové stránky www.vrtulnik.cz, která mj. uvádí, že když v září 2012 Karlovarská krajská nemocnice slavnostně otevírala nový Pavilon akutní medicíny (PAM), nikdo ještě netušil, že chybička se do projektu přece jenom vloudila. A ne malá. Na heliportu na střeše budovy, za niž Karlovarský kraj zaplatil přes šest set milionů korun, nepřistanou vrtulníky Letecké záchranné služby z Líní u Plzně, kterou provozuje armáda. Střecha heliportu, jejíž nosnost je 3,5 tuny, těžké stroje o váze 4,5 tuny prostě neunese. Přitom Karlovarský kraj má smlouvu o leteckém převozu pacientů právě se záchrankou v Líních. Kraj to ale za problém nepovažuje. „K rozhodnutí o parametrech heliportu na PAM a jeho využití došlo ve fázi územního řízení k umístění stavby. Už tehdy bylo stanoveno, že bude heliport dimenzován pro běžné, nikoliv zastaralé těžší typy vrtulníků. Standardní vrtulník používaný pro leteckou záchrannou službu v republice a v zahraničí je Eurocopter.“

Podle mě už nemá cenu ještě zkoumat, zda má ministr financí pravdu, když argumentuje tím, že soukromé společnosti nyní provozují a provozovaly leteckou záchranku za nepřiměřeně vysokou cenu, ani to, zda argumenty, že provozování letecké záchranné služby policií a armádou je v rozporu s českou legislativou i předpisy EU, mají racionální základ.

Nevím přesně, jaké zastává každý jeden ministr v této věci stanovisko. Ale jedno doporučení pro naši vládu jako celek bych měl. Ať s tou inkluzí a omezováním praktických škol ještě nějaký čas počkají. Při vší úctě.