Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) definitivně zakázal jinému státnímu úřadu, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), sbírat osobní údaje. Tímto významně ochromil kontrolní SÚKL.

SÚKL je jediným kontrolorem trhu s léčivy, zdravotnickými prostředky a lékáren v ČR. ÚOOÚ postupoval na základě podání lékárníků a v plném rozsahu tak vyhověl lékárníkům, kteří si stěžovali, že musí předávat údaje o sobě a o pacientech. Již na tomto faktu je zarážející, že si nestěžoval nikdo z pacientů, ale kontrolované subjekty. Jsou kontrolovány především proto, aby nedošlo k poškození zdraví pacientů, k nekalým obchodním praktikám a zneužití léků např. k výrobě drog. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že nedošlo ze strany SÚKL ke zneužití osobních údajů!

ÚOOÚ v tomto případě naprosto odtrženě od reality úřednicky hodnotil soulad věstníku SÚKL se Zákonem o ochraně osobních údajů a nevzal v potaz Zákon o léčivech, který SÚKL ukládá velké množství povinností a kontrol, které jsou bez znalosti osobních dat neproveditelné. ÚOOÚ tedy nezkoumal, zda jsou pro kontrolní roli tyto údaje potřebné. Proti sobě tedy stojí ochrana osobních údajů a ochrana zdraví občanů. Na otázku, co je po rozhodnutí ÚOOÚ více ohroženo, si odpovězte sami.

Rozhodnutí mimo jiné zlikvidovalo dvě velmi citlivé agendy: Sledování nežádoucích účinků léků a velmi úspěšnou novou agendu kontroly spotřeby léků s pseudoefedrinem, ze kterého lze vyrobit pervitin. Právě tyto agendy jsou bez znalosti osobních údajů neproveditelné. Je to patrné z dikce Zákona o léčivech. Takže i šachista, předseda ÚOOÚ Igor Němec, musí pochopit, že kontrola dodržení maximálního množství vydaného léku s pseudoefedrinem na osobu je bez znalosti jejích osobních údajů nerealizovatelná. Nákupčí suroviny na pervitin je schopen za hodinu obejít několik lékáren. V ČR máme okolo 2400 lékáren, takže to bez centrálního sledování on line nelze podchytit.

Běhá mi mráz po zádech ze spekulativní představy o síle peněz drogových bossů. Vždyť všichni již slyšeli o bezmocnosti státních orgánů při desetiletém boji proti dodávkám pseudoefedrinu do nelegální sítě výrobců drog (polovinu prodeje obstaralo asi dvacet lékáren!). Jejich žně skončily přijetím novely zákona o léčivech (účinný od května 2009), který jsem předkládal jako efektivní nástroj proti této nelegální činnosti. Statisticky byl potvrzen prudký pokles spotřeby v našich lékárnách v květnu 2009 a zároveň bylo podchyceno pašování těchto léků (např. Modafen) ve velkém ze Slovenska a Maďarska, kde taková opatření nemají. I z těchto důvodů je to velké téma v EU a my jsme se dodnes měli čím chlubit a mohli jsme nabídnout toto řešení ostatním státům unie.

Další společnou evropskou agendou, kterou zablokovalo rozhodnutí ÚOOÚ, je sledování nežádoucích účinků léků. Jak zjistíme příčinu třeba smrtelné reakce na nějakou šarži vakcíny proti prasečí chřipce, když nebudeme znát jméno pacienta a jeho zdravotní stav? Ať řekne přísný inspektor ÚOOÚ, jak SÚKL spáruje údaje z lékáren o prodeji s údaji ze zdravotnických zařízení o tomto úmrtí. Kolika dalším lidem způsobí např. vadná šarže zdravotní problémy nebo smrt?

Jsem dalek zastávat se SÚKL ve všech bodech, o to přece nejde. Jde o obsah rozhodnutí ÚOOÚ a jeho okamžitou účinnost. Rozhodnutí nám v začarovaném kruhu říká, k zneužití osobních údajů nedošlo, ale mohlo by dojít, my jsme snížili o něco riziko zneužití osobních údajů v jedné instituci, nás riziko zdravotní nezajímá, to má na starosti SÚKL, prevence výroby drog taky není v naší kompetenci, my máme na starosti ochranu osobních údajů.

Rozhodnutí mohl ÚOOÚ koncipovat jinak, nedogmaticky, ve lhůtách, s uložením nápravných opatření, apod. Hlavně měl mít na mysli ekonomické, kriminální a zdravotní dopady svého úzkého výkladu práva.

Obr.: 1) počet balení ročně (od roku 2000), 2) počet balení měsíčně (od ledna 2009)

21.10. 2009