J. Vala 5.6.2020 21:25

HDP je v zasade faktor korelujici s vysi mezd , cili vyse mezd nema zadny dalsi vliv

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 5.6.2020 21:11

Na promoření zapomeňte, zatím se nezdá, že by vznikala nějaká imunita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 5.6.2020 21:10

Stárnoucí obyvatelstvo znamená hlavně mimořádně stoupající nároky na rehabilitace, následnou péči atp. Tam by se mělo přesunout zaměření "malých" nemocnic.

Nepotřebujeme nemocnice - instituce, potřebujeme kapacitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 5.6.2020 20:42

Posun klimatu, přehlcení turisty, epidemie, zdroje energie, školy, zločinnost, migrace, a další jsou dopadem na konkrétní místo a to je musí řešit. Větší celek může poradit, pomoci, ale přímou odpovědnost nemá. Naopak u politiků způsobuje globalizace konflikty zájmů, které není možno řešit centrálně. Konkrétně dnes, v době koronaviru a stárnoucího obyvatelstva, by místní nemocnice rušil jen šílenec. Ale z hlediska centrálního politika je hubení důchodců koronavirem na dlouhých cestách za péčí žádoucí úsporou, kterou si přidá k úspoře za zrušenou nemocnici. Zároveň nárůst péče ve velké nemocnici se projeví novou výstavbou, kde se dá nějaký ten stamilionek uloupnout do vlastní kapsy. Centrální nemocnice jsou nutné, ale nelze z nich dělat základní druh péče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vlasák 5.6.2020 14:14

Máte představu o šíření infekce z 19. století. Ještě byste mohl navrhnout obnovu leprosárií. A když na takové isolované infekční klinice někdo dostane infarkt, nebo mozkovou cévní příhodu a podobné akutní stavy, tak ho necháte natáhnout brka?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Temlík 5.6.2020 12:17

...to není vše, rakušané mají navíc podstatně vyšší mzdy, takže nakonec "kupní síla" jejich pojištění je 3 - 4x vyšší....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.6.2020 12:16

Decentralizace, decentralizace, decentralizace. To platí pro nemocnice, ekonomiku, energetiku a hlavně politiku.

Toto je naopak a naprosto špatně. Jak se tu píše. Špičkou ledovce je jeden příjem pro všechny nemocné (přitom některé infekční nemocnice by měly být naprosto samostatné a postavené mimo nemocniční areály). Evropské státy by pak měly mít samostatnost a sjednocovat se proti jiným ekonomikám, ochraně hranic....... Decentralizace je i větší konkurence a vývoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 5.6.2020 10:20

Jeden ze špitálů "ke zrušení" v našem regionu se za koronaviru celý přeměnil na "infekční kliniku", takže být Adamem ( nebo Vojtěchem ? ) - počkám až promořenost koronavirem vyloučí příchod dalších vln epidemie - abychom dnes nezrušili zařízení, které nám za dva měsíce budou chybět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vlasák 5.6.2020 10:04

Píšete o věci, které nerozumíte. Jsa lékařem ZZS s téměř 50-letou praxí v ARO a ZZS mám k tomu několik připomínek. Urgentní příjem je nejlepší využití sil a prostředků bez zbytečného přesunování pacientů po několika ambulancích, bez dohadování se se záchrannou službou, kam polymorbidní pacient patří, je to nejrychlejší způsob jako poskytnout kriticky nemocnému okamžitou nemocniční péči. Chápu, že seriál "Der Bergdoktor" působí sympaticky, ale to je primární péče. Hustá síť nemocnic, kdy byl pacient dopravován koňským povozem či na trakaři, je dnes čirý nesmysl. Ono v té době bylo vybavení kliniky v Praze či v Horní Dolní přístrojově celkem stejné. Stačil fonendoskop, injekční stříkačka a jednoduchý operační sálek. Malá nemocnice dnes neuživí nukleární magnetickou resonanci natož PET, navíc zkušený rentgenolog musí mít odkoukáno moře snímků. O tom, že nemá k disposici neurologa, neuro či kardiologické centrum, traumacentrum ani nemluvě. Takže kritický pacient se tam jen zdrží , což mu evidentně neprospěje, a pak se stejně převáží pomocí ZZS sekundárním převozem na plně vybavené krajské pracoviště. A v případě epidemie stačí předřadit filtrační stan.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vala 5.6.2020 6:45

vtip je, ze Rakousko ma jiny system financovani nemocnic - vice zdrojovy, kde zdravotni pojisteni doplnuji z jedne strany lokalni zdroje, tzn. platby z rozpoctu regionu a platby z dalsich zdroju, napriklad od soukromych pacientu a od sponzoru.

Jinak Rakousko dava ( v pomeru k HDP )skoro o 50% vice penez do zdravotnictvi nez CR (10,3% proti 7,1%)

• reagovat
• nahlásit příspěvek