29.3.2024 | Svátek má Taťána


ZDRAVOTNICTVÍ: Němečtí doktoři hlásí nástup

2.9.2019

Češi budou jezdit na operace do Německa, deklaroval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nutno dodat, že oznámil krok správným směrem. Samozřejmě nejde o to, že se německé zdravotnictví otevře úplně a že se otevře všem Čechům.

Věcně jde doslova o okrajovou záležitost. Ministr Vojtěch v zásadě přislíbil, že akutní péči budou zhruba padesáti tisícům občanů Šluknovského výběžku zajišťovat přilehlé německé nemocnice v Sebnitz a Löbau. Neměl jinou reálnou možnost, protože rumburská nemocnice, která měla dosud nemocniční péči ve výběžku na starost, se propadla do insolvence.

Ostatně v posledních letech svou nabídku omezuje a zbyly v ní jenom chirurgické a interní oddělení, která ovšem občas hlásí výpadky kvůli nedostatku personálu. Ostatní české špitály jsou daleko, a tak z pohledu pacientů není jiné řešení, než využít nabídku u sousedů.

Teoreticky by bylo možné v Rumburku provozovat nemocnici o dvou odděleních i nadále, v praxi odlehlého kraje severních Čech se to však nedaří hlavně z finančních důvodů a možná z nekompetence managementu.

Insolvenci způsobily dluhy, které ročně dosahují 50 milionů korun, tedy částku, která je nad možnostmi jednoho středně velkého města. Jednou zadlužený podnik pak nechce nikdo logicky převzít, dokonce ani zdravotnický holding Ústeckého kraje. O přesné výši jeho dluhů lze jen spekulovat a tak je lepší nechat na insolvenčním správci, aby tuto částku vyčíslil.

Zůstává tedy na státu, aby zdravotní péči zajistil jakýmkoli dostupným způsobem. Zdravotním pojišťovnám se pochopitelně nechce hradit služby cizích doktorů. Velmi pravděpodobně budou požadovat vyšší ceny, navíc smlouvy s cizinci porušují zažitá pravidla pojišťovenského monopolu, který v Česku do značné míry libovolně určuje, kolik se ve které nemocnici za výkon platí.

Cenu v Německu mohou české pojišťovny vzít, anebo nechat být. Čekalo se tedy na ministra, až vyzve pojišťovny a další zdravotnickou exekutivu k dohodě s cizinci. Je pravda, že něco podobného funguje už na druhém konci republiky, konkrétně pět tisíc občanů z okolí Českých Velenic chodí do nemocnice v sousedním Gmündu. Jde však maximálně o pilotní projekt, který je zčásti hrazen z prostředků přeshraniční spolupráce.

Na rozhodnutí ministra Vojtěcha je sympatický především jeden rozměr. Jasně deklaruje, že ve zdravotnictví rozhodují potřeby pacientů, a že pojišťovny či jiné veřejné instituce jsou od toho, aby potřeby uspokojily. Pojišťovny mají sklony šetřit a shromažďovat na svých účtech desítky miliard, proto stanovily nemocnicím dost přísné finanční limity.

Přežít za těchto podmínek jde pouze v tom případě, že se najde dostatečně movitý sponzor, ať stát, kraj, nebo velké město. To vede k likvidaci mnoha menších nemocnic, a jak ukázal případ v Rumburku, v některých případech nejde jejich péči nahradit. Pojišťovny to teď budou mít naopak dražší a tento výsledek je možné označit za vyšší spravedlnost.

Případ Rumburk může znamenat přelom v celém českém zdravotnictví. Dosavadní byrokratický systém pouze řídil finance, více či méně podléhal nátlaku různých profesních lobbistů či byznysmenů, a zájmy pacientů pro něho byly až na druhém nebo třetím místě. Teď se prosadil požadavek hodnotit a organizovat nabídku zdravotnické péče podle té jedině správné priority, kterou je zájem občanů. Raději pozdě, než později.

Autor je komentátor serveru Echo24

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus