Pokud jste si mysleli, že v českém zdravotnictví už nemůže být lépe, přečtěte si následující řádky.

Už druhým rokem se projednává novela zákona o vzdělávání budoucích lékařů. Podle poslední úpravy ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) se podle informací, které přineslo Echo24.cz, vyskytuje i odstavec o tom, že po úspěšně složené atestaci nesmí lékař pět let odejít za prací do zahraničí. Čestvě atestovaní lékaři budou tedy povinně zaměstnáni v České republice, jinak budou muset zaplatit veškeré náklady na svou předatestační přípravu, včetě platů, které několik let pobírali. V součtu to může být přes milion korun. K čemu tento „skvělý“ zákon časem povede?

A) Lékaři odejdou do zahraničí hned po studiu

I neatestovaní mají v zahraničí mnohem lepší platy. Čerství absolventi tedy odejdou radši rovnou a atestaci si udělají v zahraničí. V českém zdravotnictví tedy neodpracují ani jeden jediný rok.

B) Podmínky čerstvě atestovaných půjdou dolů

Protože bude zákonem dané, že všichni atestovaní musí pět let pracovat v České republice, nebude taková snaha si je tady držet. Tomu budou odpovídat i podmínky jejich budoucího zaměstnání po dobu těchto pěti let. Místo toho, aby se tedy stalo české zdravotnictví pro lékaře atraktivnější, pro ty začínající bude naopak horší.

C) Studovat lékařství si třeba mnoho lidí dobře rozmyslí

Už dnes je rozhodnutí studovat medicínu celkem vážným rozhodnutím. Studenty čeká šest let náročného studia, kdy je obvykle rodina stále živí. Pak následuje předatestační praxe, na které je běžné, že čerství zaměstnanci berou poslední nechtěné směny a obvykle i noční a směny dalece přesahující zákoník práce. Pokud jste žena, a chcete mít brzo rodinu, nejsou pro vás ve zdravotnictví moc ideální podmínky, ale s tím tam obvykle studentky jdou. Teď budoucím lékařům ještě přidáme šikanu, která se bohulibě tváří jako zákon „pro dobro všech - přece aby nám všichni lékaři neutekli do zahraničí“.

Jsem studentka medicíny. Právě končím třetí ročník, a pokud zákon v tomto znění projde, bude se týkat mě i všech mých vrstevníků. A zrovna moc velkou radost z toho nemáme. Do zahraničí se osobně nechystám, ale člověk nikdy neví, kam ho osud zavede. Prosím, zlepšujme podmínky ve zdravotnictví radši tak, aby to nebylo na úkor lékařů. Problém s jejich nedostatkem (který mimochodem dle přepočtu množství lékařů na obyvatele není nijak zásadní) se neřeší tak, že si z lékařů uděláme otroky.

Autorka je místopředsedkyně pražských Svobodných