Bez zasloužené pozornosti otevřeli v Brně novou nemocnici, která se jmenuje SurGal Clinic. Nabízí všemožné chirurgické operace od traumatologie a ortopedii přes cévní chirurgii až k plastikám. Pro bohatší klientelu je k dispozici 70 jednolůžkových pokojů s komfortem jako v pětihvězdičkovém hotelu a s osobním asistentem.

Dvanáct lůžek bude na jednotce intenzivní péče, dalších dvacet lůžek je určeno na dlouhodobou intenzivní péči. Kromě toho bude v nemocnici 130 lůžek pro běžné pacienty.

Zní to pěkně, jenže nemocnice v první řadě může sloužit jako odstrašující příklad.

Problém není v tom, že nabízí lůžka pro bohaté. Kdo chápe zdravotnictví jako byznys, ten může takový nápad jenom pochválit. Také v Česku existují lidé, kteří mají dost peněz a logicky chtějí zaplatit kvalitní prostředí a obsluhu sobě či svým blízkým, když se dostanou do zdravotních obtíží.

V zásadě je problém v tom, že se tak luxusní klinika otevírá právě teď, nehledě na další zvláštní okolnosti.

Kdo sleduje vývoj ve zdravotnictví, ten si ještě pamatuje, jak před čtrnácti dny předstoupili ředitelé zdravotních pojišťoven před televizní kamery a oznámili národu, že už docházejí peníze. Nedostatek financí potvrdil také zdravotní plán Všeobecné zdravotní pojišťovny, která poprvé v historii oznámila, že sníží nominální hodnotu plateb nemocnicím o dvě procenta. Při očekávané inflaci čtyři procenta to je výrazný pokles. Pojišťovny už nemocnicím vyhrožují, že s nimi zruší smlouvy, pokud nemoemzí svou kapacitu. Nemocnice v krajích už také pod tlakem omezují počet lůžek, řádově o pět až deset procent. Nastaly těžké časy, pojišťovny se navíc musí dostat ze schodků, které si způsobily neuváženým hospodařením v roce 2009.

V této chvíli je tedy nepochopitelné, že se v Brně otevírá zbrusu nová nemocnice, která je zaměřena na bohaté pacienty. Přitom Brno je nepochybně metropolí, která nedostatkem kapacit netrpí. Vedle dvou ohromných fakultních nemocnic vzniká gigantické výzkumné centrum zaměřené na kardiovaskulární choroby. Také stávající Masarykův onkologický ústav je ve svém oboru největší v republice, vedle toho existují ještě dvě městské nemocnice.

Teď tedy začne fungovat soukromá nemocnice pro bohaté, jejíž provoz se ovšem bude platit z pojistného, příplatky budou jen za soukromé pokoje.

Všeobecná zdravotní pojišťovna se ani neobtěžuje s tím, aby vysvětlila, proč je nová chirurgická nemocnice potřeba. Odvolává se prostě na to, že v Brně dosud fungovala nemocnice Delta, jejíž smlouvu převzala nová instituce. Tím ovšem správci peněz daňových poplatníků mlží. VZP platila postupně utlumované nemocnici Delta a spřízněnému ústavu BMI Chirurgie dohromady 60 milionů korun. Od všech pojišťoven tak mohly obě nemocnice dostat maximálně 100 milionů ročně.

Provoz zrekonstruovaných a nově postavených pavilonů pro SurGal Clinic přijde nepochybně na větší částku, za pravděpodobné náklady považují experti půl miliardy korun ročně. Vždyť jen za provoz zbrusu nové magnetické rezonance mohou pojišťovny ročně zaplatit až 40 milionů. VZP však nechce říci, kolik bude z peněz vybraných od pojištěnců nové luxusní nemocnici platit.

To je další důležitý rozměr brněnského příběhu. Pojišťovny rozdělují peníze, které dostávají od daňových poplatníků, nechtějí však prozradit, co s nimi vlastně dělají. Obvykle vysvětlují, že shromáždit potřebná data o jednotlivých nemocnicích je příliš složité. To je možné, ale pak platí jedno ze dvou vysvětlení: buď pojišťovny nevědí, kolik komu vlastně dávají, anebo to prostě nechtějí říci. Těžko říct, co je horší.

Tento přístup k veřejným financím umožňuje brněnskou historii. V nemocnicích se bude šetřit, ovšem nějaké nové kapacity se z bůhvíjakého důvodu otevírají. Kdyby si lidé nové nemocnice nevšimli, byla by úplně mimo kontrolu.

Člověk si může v takovém případě leccos domýšlet. Komu patří nemocnice SurGal Clinic, není veřejně známo, i když chce čerpat veřejné peníze. Její majetkové podíly jsou od března zaparkovány u Fio Banky, předtím patřily anonymní společnosti z Kypru. Kdo ví, třeba patří nemocnice nějakému řediteli z pojišťovny, který jí peníze přidělil.

Nějaký majetkový vztah k nemocnici má zřejmě náměstek brněnské fakultní nemocnice Petr Gál, podle kterého se klinika také jmenuje. Ten se dostává do střetu zájmů, protože může posílat tzv. lukrativní pacienty ze státního ústavu do soukromé kliniky, ke které má očividně blízko.

Ani oba střety zájmů ovšem nejsou na brněnském případu tím hlavním. Zdá se, že politická elita přemýšlí o zdravotnictví pozoruhodným způsobem. Je třeba omezit malé nemocnice někde v krajích, kam chodí obyčejní lidé, ušetřené peníze se pak mohou investovat v luxusních klinikách pro bohatou klientelu v metropolích. Nic proti luxusu, ale pokud člověk nemá na chleba pro svou rodinu, neměl by si sám v restauraci dávat lanýže. Co by asi řekli o takovém otci rodiny sousedé.