4.10.2022 | Svátek má František


ZÁŽITEK: Pop-šance Andreje Babiše

5.9.2022

Andrej Babiš je populista, o to se nebude se mnou jistě nikdo hádat.

Nebude, protože populistou musí být každý politik. Drobet. U Andreje Babiše je však schopnost nadbíhat většině markantní; bije to do očí. Osobně ho neznám a setkali jsme se jednou, samozřejmě na to nikdy nezapomenu; taky proto chápu Babišův úspěch.

Bylo to v Plzni. Na náměstí, kousek od nejvyšší kostelní věže republiky (Republiky se ostatně jmenuje i toto ústřední náměstí). Tenkrát jsem šel z nakladatelství NAVA do Západočeské galerie, což je podle zadních partií Chrámu Svatého Bartoloměje, a je to ignorance, ale skutečně jsem nevěděl, že má Andrej Babiš přijet. Přijel a stál takřka u Andělíčka, což je nepochybně trefa ve směru populismu a možná to nebyla náhoda. Andělíček je ohmataná ocelová hlavička na mříží u zadního traktu Bartoloměje, na kterou si lidi sahají pro štěstí, takže zbělela. Andrej Babiš ale nestál úplně u ní, nýbrž trochu stranou a víc do ulice, kde už se díváte na radnici; a protože NAVA je na náměstí a Západočeská galerie hned za jeho protějším rohem, jednoduše jsem šel přímou čarou a byla to „náhoda nebo osud“, ale skutečně jsem do Andreje Babiše takřka vrazil. Kdyby neměl ochranku, stalo se.

Kroužek lidí (kruh to nebyl), mezi nimiž stála i ochranka, mě vychýlil ze směru a mohl jsem samozřejmě předstírat, že s Andrejem Babišem chodím každou chvíli na oběd, takže nemám čas ani zapotřebí se zastavit. Možná bych to taky udělal, ale to bych se na politika nesměl podívat.

Samozřejmě nevypadal jako v televizi. Tam každý vypadáme nepatrně obéznější a ještě něčím jinak. Na ulici vypadal vysoký, což taky je, a štíhlý, nemohu mu navíc upřít určité charisma. Stál jsem tam, zatímco podával ruce. Pomalu jsem se k němu přibližoval, jelikož taky rozdával knížky a koneckonců jsem o setkání stál. Jasně! Ještě před minutou jsem na politiku nepomyslel, ale stane-li se vám něco podobně nečekaného, neměli byste to úplně bojkotovat.

Knihu mi podepsal, osobní strážci mě zaregistrovali na předpokládaném místě a připadali mi funkční, což se mi líbilo. Proč, je jasné. Těžko budete brát vážně politika, který se jaksi vůbec nebojí, takže jste si jisti, že ho jakýkoli nenápadný magor navždycky zmrzačí. Ne, tohle nechci přehánět, ale měl jsem podobný pocit u dnes už zapomenutého doktora Sládka. Pozoroval jsem ho jednou kdesi v Chebu, kam jsme jezdili služebně, a jednoduše jsem se divil, že svůj cirkus provozuje bez úhony. Je to nejspíš mentalitou našeho národa, nebo spíš jeho většinovou mírností. Určitě ne zbabělostí, ale říkal jsem si, že někde v Itálii by si Sládek takto nevyskakoval. I když… Jeho podobnost s Rowanem Atkinsonem bývala značná a těžko mi vymizí z paměti, jak ji obratně komentoval: „Prosím vás! Tato moje karikatura…“

Je i Andrej Babiš karikaturou některého známého komika? Ne. I po jeho nedávném vystoupení v parlamentu ale vím, že to nepotřebuje. Klauniády zvládá sám za sebe a někdo jej taky proto dávno odepsal; ale je to miliardář, což hraje u lidu zvláštní roli, a nepřestřelí. Myslím, že nepřestřelí, takže má šanci na ledacos. Nadále. Připomínky jeho „agenturní“ minulosti jsou pasé, tedy u většinového voličstva, a spekulace o jeho „zločinech“ mu někdy spíš pomáhají. Není to, řekl bych, v Česku paradox. Možná může být mnohými obdivován za to, co mu prošlo, a že (zdánlivě?) nepřekročil čáru.

Pak jsem si tu knihu četl a neudělala ze mě jeho fandu. Ale setkání mě poučilo. Každý politik musí mít kvůli popularitě charisma, ale někteří ho mají víc. Všichni jsou trochu herci, ale někteří jsou populární herci. Programy a projevy všech bývají poněkud vypočítavé, na čemž opět není nic špatného, ale někteří tenhle kalkul občas obejdou, pustí si pusu na špacír a bodují tím, že jsou spontánní. Anebo takoví lidem připadají, dokud nezajdou za oponu, a jen mají někteří charismatu méně (jako třeba Richard Nixon) - a jiní více, přičemž ve věci, která se zrovna propírá, zvládají na místě programů umně bruslit.

Což je případ Andreje Babiše, ukázkového populisty s kvalitním čichem. Tento čich jej nikdy nezklame a on svůj čich sotva kdy zradí. Jestli se taky tím stane nakonec i prezidentem, samozřejmě jistě nevím, ale šanci si ani po útocích na Fialu úplně nepokazil, což nebude ani zdaleka prací nějakého jeho placeného týmu. Kdepak by bylo. Andrej Babiš má svá čidla, kus kouzla, miliardy a ještě i kusy azbestu po zadnici a všude, takže se mu po těle všechno sveze. Anebo jste nikdy nepozorovali obratnou mouchu, když usedne a specificky se očišťuje? Zase vzletí, zase usedne… Ne, moc čistá není, ale ví, za čím; a kdyby uměla mluvit, možná by zrovna tak věděla, co přesně má říkat.