Blíží se volby a stejně jako mnozí z vás přemýšlím, komu dát svůj hlas. Dosud jsem se považoval za pravicového voliče – podporoval jsem zejména ODS a Svobodné. Dnes už ale nechci volit proti někomu. Chtěl bych hlasovat pro stranu, která nabízí jasný pravicový program – a zároveň jej skutečně naplňuje.

Musím přiznat, že mé zklamání z posledních voleb bylo značné. Sleduji politické dění, čtu volební programy, poslouchám projevy kandidátů – a přesto si nemohu vybrat. Žádná ze stran mě zatím nepřesvědčila natolik, abych jí mohl s důvěrou svěřit svůj hlas. Některé mají zajímavé dílčí návrhy, ale celkový směr mi nesedí. Jiné působí nadějně, ale chybí mi k nim důvěra, nebo jejich činy neodpovídají slovům – zejména u koalice SPOLU a konkrétně ODS.

Nemohu také podpořit strany, jejichž směřování je mi principiálně vzdálené – ať už jde o levicové subjekty (např. Stačilo, Piráti, STAN, Zelení), populistická hnutí nebo politické síly, které vnímám jako krajní či demagogické (SPD, Přísaha, Motoristé). Stejně tak nemohu hlasovat pro subjekty, které mají ve svém vedení osoby s minulostí v předlistopadové KSČ nebo s vazbami na bývalou StB (např. ANO).

Přesto se voleb chci zúčastnit. Nechci stát stranou. Nechci, aby někdo mohl říci: „Když jste nevolili, tak si nestěžujte.“

Proto půjdu k volbám – a vhodím do urny prázdnou obálku.

Je to způsob, jak říct:
„Zajímá mě, co se ve společnosti děje. Ale nemám koho volit.“

Je to výraz občanského postoje – bez nutnosti volit někoho, s kým nesouhlasím.
Je to klidné, demokratické vyjádření nesouhlasu. Přestože se prázdná obálka ve výsledcích projeví jako neplatný hlas, bude vidět, pokud nás bude více. (V minulých volbách se podíl neplatných hlasů pohyboval pod 1 %. Přesto jsou evidovány.)

Můj neplatný hlas se nepřičítá žádné straně a nepomáhá nikomu získat mandát. To je rozdíl oproti hlasům pro strany, které nepřekročí 5% hranici – jejich hlasy se přerozdělují mezi ostatní, přičemž nejvíce profituje vítěz voleb.

Naopak – prázdná obálka zvyšuje volební účast a dává najevo, že voliči nejsou lhostejní. Jen aktuálně nenacházejí důvěryhodnou alternativu.
Kdybych zůstal doma, nikdo by o mém postoji nevěděl. Takhle může být vidět, kolik nás je, kteří hledáme odpovědnou možnost – a zatím ji nevidíme.

Statistika neplatných hlasů v posledních sněmovních volbách v ČR:

• 2021 – 27 389 hlasů (0,47 %)
• 2017 – 30 993 hlasů (0,54 %)
• 2013 – 25 561 hlasů (0,42 %)
• 2010 – 22 875 hlasů (0,39 %)

Proč je neplatných hlasů málo?

Český volební systém je jednoduchý – stačí vložit jeden vybraný lístek do úřední obálky. Díky tomu se chybuje jen zřídka.

Mezi nejčastější důvody neplatnosti patří:

• více lístků v obálce
• upravený hlasovací lístek (překreslování, poznámky apod.)
• jiný typ lístku (např. omylem krajský místo sněmovního)
• lístek mimo úřední obálku

Vážení přátelé,
možná nás tato situace přiměje k hlubší debatě o tom, co by měla politika skutečně být. A možná to inspiruje někoho k vytvoření důvěryhodnější alternativy.

S úctou a vírou v odpovědnost občanů,
Ing. Petr Krešňák
kresnak@volny.cz

______________________________________________________________________________

Dodatek – Vysvětlení mého postoje k volbám

Vážení přátelé,

ještě bych chtěl upozornit na jeden důležitý aspekt, o kterém se téměř nemluví, a který jsem ve svém předchozím příspěvku
(

ZAMYŠLENÍ: Vysvětlení mého postoje k volbám

) dostatečně nezdůraznil. Diskuze navíc ukázala, že někteří diskutující mají potíže s chápáním principu výpočtu procent.

Tím, že vhodím prázdnou obálku, sice dávám neplatný hlas, ale zároveň zvyšuji celkový počet odevzdaných hlasů – tedy základnu, ze které se počítá procentní podíl pro jednotlivé strany. A to má zásadní dopad: stranám, které balancují kolem 5% hranice pro vstup do Sněmovny, se tím reálně snižuje šance ji překročit. Jinými slovy, svým krokem do určité míry podporuji princip většinového systému.

Příklad: Pokud by k volbám přišlo 60 % voličů a nějaká strana by získala právě 5 % platných hlasů, může se do Sněmovny dostat. Pokud se však účast zvýší – například právě díky lidem, kteří vhodí prázdnou obálku – celkový počet hlasů stoupne a podíl dané strany na celku se může snížit pod potřebných 5 %. Absolutní počet hlasů zůstane stejný, ale procento klesne.

V praxi tedy prázdná obálka nepomáhá žádné straně, ale může ztížit vstup těm, které nemají dostatečnou podporu.

Například: pokud by „komunisté 21. století“ (hnutí Stačilo) získali přesně 5 % z určitého počtu hlasů, mohli by se dostat do Sněmovny. Ale pokud více lidí vhodí prázdnou obálku a tím zvýší celkový počet odevzdaných hlasů, těch samých 5 % už nebude stačit – klesnou pod potřebnou hranici a zůstanou mimo.

Jinými slovy: prázdná obálka oslabuje strany balancující na hraně úspěchu. A pokud jde o strany, které si ve Sněmovně nepřeji, může být můj neplatný hlas účinnější než samotná neúčast.

To je další důvod, proč považuji svoji účast s prázdnou obálkou za důležitou. Nedávám hlas stranám, se kterými nesouhlasím, ale zároveň se nenechávám vytlačit ze systému, který mohu ovlivnit.

S úctou a vírou v občanskou odpovědnost,
Ing. Petr Krešňák
kresnak@volny.cz