Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pana Křečka bytová politika stále baví. Asi zapomněl, jak k dnešnímu stavu sám znamenitě přispěl hlásáním cenové regulace nájemného, nejlépe do nekonečna. Pokud dnes obce nemají vlastní byty, má na tom lví zásluhu právě on.

Obce měly vlastních bytů dost, ale po převratu se stala "privatizace všeho" přímo posvátná. A tak se spousta bytů "prodala" za "suché z nosu", aby se po letech stejné byty, s plastovými okny a oplácané polystyrénem (to tak trochu přeháním, ale jen trochu) prodávaly za miliony.

Ale, čo bolo, bolo.

Ještě poznámka: V blízké (!) budoucnosti bude bytů nadbytek, protože my staří je prostě vylidníme.

"A tak se spousta bytů "prodala" za "suché z nosu" ..."

Ano. Tak to vypadá, když rozhoduje úředník. Další důvod pro privatizaci.

Když on ouředník za regulované nájemné nemohl obecní byty opečovávat s péčí dobrého hospodáře. A obec neměla peníze. Takže se byty prodávaly za dnes směšný peníz, protože ti, kdož v nich bydleli, na skutečnou cenu nemohli dosáhnout ani omylem.

A nadbytek nebude. Dnes je velmi častý jev, jeden byt/jeden člověk, maximálně dva. Dvě nebo i tři generace v jednom nevelkém bytě už se nenosí.

Pane Diviši, asi máte smutné zkušenosti. Naše rodina a všechny v širokém okolí, co jsem znal, bydleli podle pro vás asi nudného modelu: rodiče (rozumějte táta a máma (muž a žena)) a s nimi 2, 3 nebo, jako v našem případě, 4 děti.

Plné dvory řádících nebo všelijak jinak sportujících děcek (od kuliček, pak schovávaček, bitek, později fotbalu, nohejbalu přes vyhryzáky), to to žilo, holt to byla taková, pro vás, asi smutná doba, možná v Jáchymově, a to nemyslím ironicky.

Svět nebyl, není a nikdy nebude černobílý.

A já jsem rád, že poté, co jsem vyrostl, jsem nebydlel singl uprostřed ostatních singlů, co si, každý ze své vlastní klece, občas přes fejs zavolají tak na hodinku zrovna nějakého volného protějška, když se jim hormony už moc tlačí na hypothalamus.

Ani nechválím, ani nehaním.

A pořád tvrdím, že bytů bude dost. Nebo taky ne, protože až my senioři odkráčíme, obsadí je velmi pravděpodobně ti, co se nebojí mít děti, které zase oživí ty opuštěné dvory, zatímco jejich tátové budou pětkrát denně mlátit hlavou do koberečků.

Co je důležité: Svět se bude točit dál, i beze mě a vás.

Smutné ne, ale ty tři generace v bytě prostě byly. A to jsme rozhodně nepatřili k chudým.

Svět se bude točit i bez nás, ale nároky na pohodlí jsou neukojitelné. A sobectví se spíš rozmáhá.