Situace je velmi vážná, nepodceňujte křečky! Pamatujme na králíky, kteří vyskákali z dnes už neznámé plachetnice na australské pobřeží v roce 1788, v roce 1890 bylo konstatováno, že se stali kontinentální pohromou. Takže co s křečky? Hrozí obdobná situace, že se přemnoží a selžou pokusy nasadit proti nim predátory?

Zachovejte klid, přinejmenším ve smyslu, že nehrozí destrukce ekosystému. Pokud vás to uspokojí, napaden může být evropský systém, politický, Zatím je hrozba miniaturní, ovšem bohužel i moje Poslední slovo k navýšení hrozby přispěje. V novinách se objevila informace, že Brusel chystá domácí chov křečků. Doposud obvyklé „maminko, já chci křečínka‟ by mělo skončit. Pokud jde o mě, vím dobře, za jak krátkou dobu křečínkové končí v popelnici. Živá bytost v roli hračky je mi z duše protivná: chovám psa (psy) a je-li v tom vztahu někdo hračkou, tak spíš já než pes. Tady ale jde o politiku. Kauza „křeček‟je politická.

Zůstaňme u tohoto zvířete, přestože jde o mnohá další zvířata svou podstatou divoká, do domácností zavlečená. Je dobře u něho zůstat, protože každý ví, co to je, jak vypadá, a mnozí z nás už některého z nich vynášeli do popelnice, když nedostatkem nebo přemírou péče pošel. Kauza spočívá v tom, že chov křečků chce Brusel zatrhnout. Strhne se debata na sítích. Ukáže se totiž, že nic není rozhodnuto, že se zákaz zvažuje, tudíž že ti, kdo hovoří o zákazu, šíří dezinformace. Naproti tomu se zjistí, že v mnoha zemích Unie už zákazy zavedli. Křečka se ujal už sám Tomio Okamura a nikdo nemá odhodlanějšího stoupence křečků v popelnici, než je tento nejstatečnější z Čechů, pravý to Blanický rytíř.

Je to všechno blbost a nemá smysl se tím zabývat?

Právě proto, že je to blbost, je křeček nebezpečný. Připomenu myslitele dvacátého století, profesora Cyrila N. Parkinsona. Popsal investiční rozhodování, kdy grémium věnovalo sotva pár minut debatě o masivní investici, kdežto kolem přístřešku na jízdní kola se rozvinula ostrá diskuse. Nebezpečí křečka je v tom, že každý ví, co to je. Taky každý ví, co je to zákaz. V některých státech popelnicové křečky zakázali, asi to bylo v programu politických stran a zákaz uspokojil voliče. Co by za to dnes dalo Spolu, kdyby mohl na billboardech Fiala hlásit: SPLNĚNO – KŘEČEK V ŽÁDNÉ POPELNICI. Ale teď je to v jiné úrovni, evropské. Ať má pravdu křečkovská nebo antikřečkovská strana, ať jde o zákaz nebo zvažování zákazu, je nedůstojné takovou bagatelu spojovat s rozhodovacím procesem institucí, zastřešující půl miliardy občanů evropského kontinentu. Takže opravdu nejde o blbost. O vstup do Unie jsme hlasovali v referendu. Volil jsem ANO a trvám na tom. Ale taky trvám na principu subsidiarity a tedy volám, nesahejte z Bruselu na křečky. Určitě vás nezničí. Ale jistě uškodí.

Psáno jako Poslední slovo Lidových novin