Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

nojo, hezký...smutný...protože pravdivý

Ve skutečnosti byl komunismus poražen podporou obrody islámského džihádu v Afghánistánu a nezřízeným tiskem dolarů z řídkého prdu. Taky soudruzi v NSR můžou být vděční našim komoušům za vybudování robustní energetické soustavy protože kromě dostavby Temelína se sovětskými VVR reaktory se po Plyšáku již žádný dodatečný významný zdroj u nás nepřipojoval. A když tak pozoruji tu vládní tragikomedii s výběrem dodavatelů na dostavbu Dukovan, tak bych si docela i vsadil, že se už v důsledku politických blamáží další u nás připojovat nebudou.

Docela výstižné.

Jen ten popis opadávajících fasád, bufetů s ovarem a zakouřených putyk je poněkud klišé obvyklé u navrátilců z emigrace. Autor holt nebyl v Anglli všude, jinak by tam viděl podobné; nebo se jinak díval. Aspoň já o deset let později viděl. Třeba vlaky zamořené odpadky mnohem víc než u nás; Angličané patrně nechápou význam odpadkových košů. A semtam třeba ošuntělé vagóny metra i stanice případně s jedinci spícími na schodech - lidi je prostě překračovali, pravda, londýnské metro je poněkud rozsáhlejší než to pražské. I poněkud ošuntělé a zanedbané domy a čtvrtě byly k vidění. Nicméně pro nedostatečný počet vlastnoočního pozorování nejsem s to posoudit četnost jevů.

A ovšem viděl jsem i krásné.

A dtto Paříž arciť až 15 let po sametu.

Podle mého v popisu polistopadové situace chybí tisíce lidí, kteří se pustili do podnikání bez zkušeností, peněz ale i bez jakýchkoli iluzí a dokázali své podniky udržet a někteří třeba i do dneška rozvíjet. Někteří zůstali malí, někteří vybudovali obrovská imperia (nemyslím tím spekulanta Babiše, spíše někoho jako pana Dědka, nebo Wichterleho). Soukromí zemědělci, vlastníci autodoprav, stavebních firem. Je jich spousta a zaslouží si obdiv a úctu. To oni vytvářejí základ naší ekonomiky navzdory nezájmu všech polistopadových vlád. Především oni si zaslouží podporu a péči.

Babiš spekulant? Spekulant levně nakoupí a draze prodá. Babiš sice levně nakoupil, ale pa zvelebil a neprodává..spíš ho do toho Progresivci nutí...

Tvrdé, leč reálné.

Jo jo, pan Tomský to popsal přesně, a to z pohledu člověka z Británie. Až na jednu věc. Tu třetí cestu mezi socialismem a kapitalismem. Tu si představovali spíš intelektuálové na Západě.

My chtěli většinou kapitalismus a život jako na Západě.

Nebýt ochodu kapitálu do Číny, mohli jsme ho tu mít.

Většina lidí tady moc žádnou představu neměla. A ti politici z roku 1968-komouši měli zastydlou představu toho socialismu s lidskou tváří. Tedy malé dílničky, hospůdky atd. Představu toho, že tady budou miliardáři v dolarech jsem neměl ani já.

A kolik lidí vidí pořád záchranu v Rusku. To jsou paradoxy.

Jako třeba kdo, soudruhu? Máš na mysli STB Novákovy seznamy? Bruseloušská svine.

tak tam, kde som vtedy žil neboli ošarpané fasády, nelinul sa smrad, v lidovej jídelne nesmrdelo veprové koleno ani ovar, boli chutné.

o pár rôčkov neskôr, v rámci up and away day som bol v londýne (gratis) a tam som také ako popisujete videl.

To nevím, kde jste žil. ještě v roce 1997 jsem si po příjezdu z USA do Prahy musel říct, bordel ale bezpečno. A to je v USA větší binec než třeba v Rakousku.

Nicméně to bezpečí je tu dodnes násobně větší. Samozřejmě obrovský binec v USA ve slumech byl. Jenže v těch žije jen ca 10% obyvatel.

Jinými slovy pan Tomský to popsal přesně.

Velmi dobře popsáno. V roce 1988 nám kámoška manželky, emigrantka z Švýcarská zřídila devizové konto u Živnostenské banky. A současne jsme vyfasovali i šekovou knížku a Visa Card. A tím jsme mohli cestovat i bez devizového příslibu. Akorát ještě bylo třeba získat výjezdní doložku. Doba už se uvolňovala, a pokud člověk neměl nějaký politický škraloup tak jí získal, a také jsme cestovali bez dětí. A tak jsme do listopadu 89 procestovali řadu států západní Evropy, jedním z prvních bylo Švýcarsko - museli jsme té kámošce vrátit tu sumu, kterou nám poukázala na zřízení konta. Po návratu to byla vždy deprese, špatně zásobené obchody (a Praha na tom ještě byla relativně dobře), omšelá Praha kde řadu baráků drželo pohromadě dlouhé roky jenom ochranné dřevěné lešení atd. Děsivá záležitost, nikdy více.

Jo, ty dlouhé pražské procházky pod lešením mi kupodivu utkvěly v paměti, přestože jsem je zažil prakticky jako dítě. Potom před rokem 89 jsem Prahu celá léta nenavštívil. Až pak v devadesátkách, kdy už to lešení začínalo pomaličku ubývat.

Děkuji za článek přesně vystihující stav země v r. 1989 a jak vypadal vlastě i před tím. Ale z diskuze je patrné, že všechna ta nuzota, která číhala na každém kroku, včetně obyvatel, tady uvádíte konkrétně ženy, je pro milovníky starých pořádků vlasně úžasná. Pořád chtějí dokazovat, že vlastně i když to bylo zaplivané, tak to bylo v pořádku. A ted je to špatné. Já nezapomněl, vidím to stejně jako autor. Byla to opravdová katastrofa a protože jsme v tom žili, připadalo nám to normální. Po návštěvě zahraničí v těch dalších letech jsem opravdu jen zíral. Přesně, ženy upravené, všude pohoda, lidé žili.

A další vývoj také uvádíte dobře. A ti, co rozkládají Evropu, EU a demokracii vůbec, jsou přesně ti, co kritizují, jak je Brusel neschopný.

Totalitní systém má za úkol rozložit, oslabit, převzít a vládnout. To mějme stále na paměti.

Máme to na paměti. Provádí to právě EU, ale hodně lidí to nevidí a nechápe. Nebo nechce chápat.

RE: "Až byl po bohatýrských devadesátkách prošustrován majetek vybudovaný za čtyři desetiletí, vývoj se zadrhl až k současné fialové stagnaci. V Polsku, Maďarsku a na Slovensku pracují politikové pro svůj stát a své občany. Čeští politici pracují pro vlastní kapsu a Brusel."

Polsko/Madarsko/Slovensko etc. stejne kolonie/montovny jako CR, dalsi na rade je Ukraina

To se před oněmi “čtyřmi desetiletími” začínalo na zelené louce?

Fakt, že ze sebe necháme dělat montovnu je smutný, ale nevidět, že za ona 4 desetiletí bylo leccos, co už dříve vybudováno bylo a úmyslně či bolševickou neschopností nenávratně zničeno nebo alespoň odsouzeno k pozdějším velice drahým opravám je taky trošku selektivní způsob vidění světa.