Náš pan premiér se vyjádřil, že v ČR je „pouze“ 27% vysokoškolsky vzdělaných lidí a že je to málo a musí to být víc.

V následující úvaze se nevzdělaný primitiv pokusí panu profesorovi vysvětlit, proč je to blbost:

1. K vystudování vysoké školy se předpokládá, že je potřeba ideálně IQ vyšší než 110. IQ vyšší než 110 má v ČR podle Gaussovy křivky cca 25% lidí.

2. To znamená, že aby mohlo mít více lidí vysokou školu, musí se snížit nároky na její vystudování. Nebo musí pan profesor zařídit zázrak a zvednout nějak IQ obyvatel ČR. Což nezařídí. Celé je to tedy naprosto utopický plán. Lidi, kteří by dřív měli maturitu, budou mít i nadále schopnosti maturanta, ale s diplomem. Čemu přesně to pomůže?

3. Podle studií ČSÚ a MPSV přibližně 30–40 % vysokoškoláků v ČR pracuje v oborech, které neodpovídají jejich studiu. Například absolventi humanitních oborů často končí v administrativě nebo službách, což snižuje efektivitu vzdělávacího systému a zvyšuje nedostatek pracovníků v technických a řemeslných profesích. Jinými slovy, jejich vzdělání bylo zcela zbytečné.

4. V ČR je nadbytek absolventů v oborech jako ekonomie, právo nebo sociální vědy, zatímco chybí pracovníci v technických oborech (např. strojírenství, IT) nebo řemeslech (zedníci, elektrikáři).

5. Vysoký podíl vysokoškoláků v „měkkých“ oborech (např. sociální vědy) vede k přebytku pracovníků v některých sektorech (např. marketing, HR) a nedostatku v jiných (např. IT, řemesla). Podle analýzy Cedefop (2023) je v ČR nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech o 20–30 % vyšší než v zemích s větším důrazem na odborné vzdělávání (např. Německo, Rakousko).

No a teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. ČR trpí nedostatkem pracovní síly. Musíme si dovážet zaměstnance z ciziny na práce s nízkou (zedníci, dělníci, řidiči) i vysokou kvalifikací (lékaři, programátoři). Žvaní se o tom, že to je tím, že je málo dětí, že lidé odcházejí pracovat do ciziny. Vůbec se ale nemluví o tom, že to je tím, že studiem zcela zbytečného oboru obrovské množství lidí prodlouží svůj nástup do pracovního procesu a to o hodně.

6. Průměrná doba studia VŠ je u nás cca 6 let.

7. Vysokoškoláků je u nás cca 300 000 což je cca 5% ekonomicky aktivní populace.

7. Pokud by například 50 000–100 000 lidí ročně místo vysoké školy volilo odborné vzdělání a začalo pracovat o 3–4 roky dříve, ekonomicky aktivní populace by mohla vzrůst o přibližně 1–1,5 % (50 000–80 000 lidí). Tento nárůst by byl zvláště patrný v nedostatkových profesích, jako jsou řemesla, zdravotnictví nebo doprava.

8. Naopak, pokud by jsme počet vysokoškoláků zvedli z 300 000 na 500 000, jak si přeje pan premiér, odsálo by to z ekonomiky dalších cca 100 000 lidí (asi 50% vysokoškoláků pracuje).

9. Velká část by přitom studovala další zcela zbytečné soft obory a následně skončila někde v kanclu, kde stačí střední škola.

No a zapomínat nesmíme ani na právě probíhající technologickou revoluci, kdy obří množství těchto lidí brzo nahradí AI.

Pan premiér je sice profesor, ale mám pocit, že to nějak nedomyslel.

Nepotřebujeme plošně více vysokoškoláků. Potřebujeme víc programátorů, strojařů a doktorů. A naopak zcela zbytečné soft obory, jejichž absolventi nakonec dělají úplně něco jiného mimo svojí kvalifikaci potřebujeme zrušit. Nebo ať si to ti lidé platí sami.

Je také potřeba říci, že číslo 27% je značně zavádějící. Studenti VŠ představují dnes více než 30% mladé generace. Průměr snižují starší generace a ti už nic studovat nebudou. Než se to srovná prostě bude trvat roky i kdyby to číslo bylo 50%.

A dovolím si ještě spekulovat, že nám vysoké procento vysokoškoláků ještě snižuje porodnost. Jen málokdo si asi bude dělat děcko už na škole, když není ekonomicky zajištěný a netuší co bude dělat. A když z té školy v 26 letech vyleze, tak zase honí kariéru a do toho se těhotenství nehodí. A nízká porodnost znamená další problém pro ekonomiku a důchodový systém.

Na závěr malá anketa: Kolikrát jste v posledních 10 letech potřebovali služby sociálního antropologa a kolikrát řemeslníka? A znáte nějakého chudého řemeslníka?

Převzato z autorova Facebooku