Kauza ruských agentů má za následek nečekaně příznivý efekt, a sice že se přestalo konečně psát a řečňovat od rána do noci o koronáči čínského typu a jede se kafemlýnek muničního skladu. To je její největší a nejkrásnější efekt a ministr Arenberger si může pár dní odfrknout od pitomých otázek a útoků.
Kluci a holky z opozice volají po krvi, jejich posty na sociálních sítích stupňují požadavky, předhánějí se jeden před druhým a třetím, a kdo nenapíše za den aspoň deset dynamických a výbušných požadavků, jako by nežil. Už nyní jsme tak daleko, že J. Hamáček, který v té divotvorné zpravodajské hře je v pohybu jak vítr v bedně, už nahlas mudruje o tom, že vybílí celou ruskou ambasádu v Praze, čehož důsledkem bude vybílení všech diplomatických zařízení ČR v Rusku a tím pádem bude konečně na naší západní frontě klid. Naplní se tak vlhké sny našich hrdinů okamžité politiky a konečně se zbavíme ruského vlivu. Zbývá ještě nějak vyřešit Karlovy Vary, ale o to už se postarají Piráti demokratizací ruského i jiného vlastnictví a vůbec celého kapitalismu do prčic už jednou práce.
Kouzelná poznámka Jana Hamáčka o tom, že odpověď Moskvy byla tvrdší než jsme čekali mě pobavila. Asi čekal, že se Moskva přizná, že se omluví, slíbí, že už to víckrát neudělá, a že ty zlý nezbedy z GRU už zbavila přístupu k pekelným strojům a vybavila je vodními pistolkami. Moskva se tak jako tak postupně odděluje politicky od EU, ekonomicky ovšem ne. Když budeme opravdu takto pokračovat, nebude z toho nic dobrého pro nás, v našem sousedství se ale pojede buziněc s Ruskem vesele dál. Mezinárodní politika je přece cynická disciplína, nechápu že to tady někdo ještě nechápe.
Naši hrdinové okamžiku zjevně očekávali solidární unijní vypovídání diplomatů, které ovšem nejen že se nekoná, ale ani se konat nebude. J. Borel, šéf evropské diplomacie, kterého nedávno tak zostudili v Moskvě a trochu ho vrátili zpět na zem, už uvedl, že koordinované vyhošťování diplomatů zatím není na pořadu dne, a naše částečně geniální genderová komisařka Věra Jourová rychle dodala, že to ale neznamená, že to je poslední slovo EU. Ne, to skutečně není, je předposlední, ale to poslední se lišit nebude a nejspíš to předposlední stane se nakonec tím posledním. To jsme ale všichni překvapení! Německo žmoulá tuto kauzu jako špatně stravitelné sousto připálené kaše, Polsko zůstalo pěkně v klidu a nepřekvapivě chladné (proč si přidělávat další problém s Moskvou, jako by nemělo dost svých vlastních) a britský ministr Raab už se vyjádřil, splnil povinnost a je klid. Naše vypovězení 2 ruských velvyslanců s pravděpodobností blížící se jistotě nebude nepřekvapivě odměněno podobnou reakcí V. Británie a tím to zhasne. Kdo si chce v téhle době začínající 2. studené války dělat na rovině kopec kvůli nějakým Čechům.
Hesla na ulicích o sjednocené EU a nutné lekci Kremlu ukazují na nekonečnou naivitu demonstrujících. Podíval jsem se včera na server Politico působící v pařeništi géniů EU v Brusele a v headlinech muniční sklad a ruští agenti v ČR nula bodů, zato výhrůžka Joe-kde-to-jsem-Bidena Rusku, že zaplatí za případnou smrt A. Navalného tam byla hned úplně nahoře. Dobře si pamatujte - A. Navalnyj je karta, se kterou se dá hrát dnes mezinárodní velmocenská hra, i když je to obyčejný vychytralý marketér a navíc tvrdý ruský nacionalista schvalující anexi Krymu. Prostě hrdina okamžiku, živá kauza, kde se každý může ujímat a rozhořčovat. Muniční sklad ve V. je stará zpackaná zpravodajská akce, která se nakonec vykecala a jako taková od počátku nestála a nestojí za to, aby se kvůli ní zhoršovaly vztahy s Ruskem jinde, než u nás. Babiš to musí když ne vědět, tak aspoň tušit. Myslím ale, že on dobře ví, že až 8. května na sumýši ministrů zahraničního vměšování a nevměšování EU vystoupí s požadavkem koordinované akce, jak plánuje, bude kauza ruských agentů v muničním skladu (důvodného podezření z akce) zajímat akorát jurodivé lidovce, šéfovou TOP 09, prof. Fialu a pochopitelně pražskou náplavku. Velcí mezinárodní hráči vaří jinou kaši a jinde.
A jestli si někdo myslí, že jsme měli požádat EK a členské státy o koordinované vyhošťování diplomatů, jak s rozhořčením zaznívá, tak jsem si jist, že premiér dobře ví, že kdyby to oficiálně udělal, opatrné mlčení by způsobilo jen velkou blamáž z neúspěchu. Každý už jistě chápe, že EU není spolek na spolehnutí. Kdo to nechápe, jeho věc. Je ale dobré se pozorně dívat, jak ta soudržnost v praxi vypadá. Omezuje se na verbální podporu, která má sice jistou symboliku, ale tu si ovšem můžeme nabouchat do kecek. A tak myslím, že po třeštění poněkud hloupějších politiků by měli začít pracovat v těch věcech chytřejší diplomaté. Jako po každé správné bitvě, která nic nevyřešila ani jedné straně, jen trochu povzbudila sebevědomí některých aktérů, co odhalili svaly, je třeba, aby obě strany posbíraly a pohřbily své mrtvé, posbíraly raněné a zkusily dojednat nějaký nový modus vivendi. Země se totiž otáčí dál, i když někteří z aktérů vážně vypadají, že žijí v bludu, že se zastavil jak svět, tak i čas a nezúčastněným dech.