Průvodce inteligentního voliče po lukách a hájích volebního terénu
Nejdříve bychom si snad měli ujasnit: Jak se pozná inteligentní volič? Jak prosté, milý čtenáři: každý volič, který jde k volbám, je inteligentní. Pro toho, kdo nejde k volbám a nechce nikoho volit, postrádá tento průvodce smyslu
Nuže, když to vezmeme z jedné vody načisto: Inteligentní volič má v terénu na výběr ze dvou myšlenkových proudů, můžeme je označovat jako vyznavače anonismu a vyznavače antibabišismu. Příznivci Babišova vládnutí bývají začasté označováni jako anonisté, anonisti (skloňuj jako komunisté, komunisti). O zavedení antibabišismu do mediálního slovníku se zasloužil sám Babiš. Mezi antibabiše patří především takzvaná demokratická opozice, ačkoli není jasné, čím jsou antibabišovci demokratičtější než anonisti. Ono vůbec slovo demokracie se používá tak zhusta, je tak zprofanované, že volit podle demokratičnosti dost dobře nejde. Někdy se ozvou antibabišovci s tvrzením, že anonisti nejsou inteligentní voliči. Tak na to pozor, dal by se na to napasovat § 355 Trestního zákoníku, část druhá, hlava X, díl 5 (hanobení...). Volit mezi anonisty a antibabišovci naštěstí není nezbytné, je tu ještě pár stran a hnutí mimo hlavní proud, které se ucházejí o naše hlasy.
Samozřejmě, média se budou snažit, seč jim síly stačí, aby nám volbu co možná usnadnily. Je ale třeba mít se na pozoru, média nemají rozum, jsou jen hlásnou troubou těch, co na to mají vliv a/nebo peníze. Berte média vždy jen jako zdroj zábavy, nikoli poučení!
Všechny strany, hnutí, koalice, všichni, co se ucházejí o naše hlasy, mají svoji představu, svoje webové stránky, ba i papírové stránky a tam si můžete počíst o tom, kteří kandidáti se uchází o váš hlas a o co vše dobrého budou usilovat. Výjimkou je anonismus. Hnutí ANO už dávno slavně slíbilo, že bude líp, takže anonisti asi předstírají, že už je dobře a antibabišovci jim to kazí. Možná ale anonisti pod vedením zkušeného Faltýnka vyčkávají, až se projeví, jak veřejnost přijímá ty ostatní programy, a pak dají pokyn Márovi, aby z toho udělal optimum. Podle rady starší než vynález knihtisku: všeho okuste a to nejlepší snězte. Ostatně, tahle rada se už několikrát anonistům osvědčila.
O těch ostatních to za mne pěkně napsal předseda strany Piráti Bartoš: Politici slibují modré z nebe, světlé zítřky a další prázdná hesla. Trochu zapomněl, že sám je politik. Vskutku, když čtete volební program Piráti + STAN, je to snůška vzdušných zámků, modré z nebe. Ostatně, volební programy koalice Spolu a toho pirátského se podobají jako dva bazény: Obyčejná voda, jen bazén má jiný tvar. Jenže volební programy i těch ostatních stran se vyznačují stejným neduhem: sliby. Možná proto zase stoupá obliba hnutí ANO. Když si inteligentní voliči přečetli programy těch ostatních stran a shledali, že jejich programy jsou holubi na střeše, řekli si, že je škoda přepřahat, je to prašť jako uhoď.
Platí hodně staré pořekadlo: Sliby se slibují, blázni se radují. Inteligentní volič nechce být za blázna a bude se ptát: Kde máte záruky, že těm slibům můžeme věřit? Co konkretně uděláte? Jak a kdy to uděláte? Máte na to peníze? Máte na to lidi? Vypadá to, že žádný politik se nemá k tomu, aby vám dal vyčerpávající odpověď. Možná by nebylo od věci ujasnit si, kdo to je politik: Politik je člověk, který si myslí, že ví, co je to demokracie. Jakmile kandidát na post poslance o sobě prohlásí, že je politik, pozor na něho! Nic kloudného už neumí. Jakmile bude používat v řeči podstatné jméno pravda ve formě 7. pádu (..je pravdou..), pozor na něho!
Tady hodně pomůže nehodnotit sliby do budoucnosti, ale každý inteligentní volič má svoje hodnocení toho, jak vládla dosavadní garnitura. Hodnocení toho, co se udělalo, co se mělo udělat a co se naopak dělat nemělo. Covid vynechejme, to bylo a je něco tak nového v nejhorším slova smyslu, že k tomu nejsou žádná měřítka. Ale to ostatní: každý, kdo tu žil, má svoje názory na to, co se mu na vládě líbilo a nelíbilo. Každý ví svoje. Nechte si to pro sebe tím, že půjde volit.
Dovolím si parafrázovat Marka Twaina: Pomocnou ruku najdeš nejsnáz na konci svého ramene. Stejně tak najde inteligentní volič radu, koho má volit, ve vlastní hlavě.