Karel Janeček přišel s nápadem negativních volebních hlasů

Jde o zajímavou alternativu v současném volebnímu modelu, postaveném na udělování preferenčních hlasů jednotlivým kandidátům, respektive stranám, jež zastupují. K rozpočítávání hlasů na jednotlivé mandáty se používá D'Hondtova metoda; její nevýhodou ovšem je, že je vstřícnější k větším stranám a poněkud snižuje reálnou úspěšnost těch malých. Tento systém ale celkově poměrně přesně kopíruje momentální nálady ve společnosti, protože umožňuje, po překonání pětiprocentní klauzule, zastoupení i menšinových stran. Ne, že by to nutně musela být výhra. Jak vidno z opakujících se vládních krizí, širokospektrá koalice bývá spíše zdrojem kolizí, vzájemných obstrukcí a v důsledku samozřejmě i nevyhnutelných programových ústupků. Opakovaně vidíme, že prťavá pidistrana má koaliční partnery na háku, často dělá hérečku a je schopna diktovat si podmínky, zcela neúměrné svému zastoupení.

Voliči v tomto systému mohou vyjádřit nespokojenost tak, že obvykle buď volí "menší zlo", nebo, pokud naznají, že na výběr nemají, projeví svou vůli prostou neúčastí, což ovšem často vede k paradoxní situaci – posílení strany s největšími preferencemi, tj. velmi pravděpodobně strany, kterou zcela určitě volit nechtěli.

Novinkou posledních voleb se stalo tzv. kroužkování, které se v rukou voličů proměnilo v mocnou zbraň, s níž vyřadili mnohé sebejisté lídry stranických kandidátek a k všeobecnému překvapení vynesli z nevolitelných míst přímo do parlamentních křesel neznámé tváře.

Jak je však vidět, celková frustrace nad současným stavem dosahuje takové míry, že ani kroužkování se nezdá dostačující k vyjádření skutečného názoru na jednotlivé kandidáty. A proto zřejmě i Karel Janeček v rozhovoru pro Českou pozici zmínil negativní hlasování.

Co si pod ním představit?

S trochou nadsázky byl historicky prvním, kdo v Čechách zakusil chuť negativní volby, Jiří Paroubek. Lidé mu sprškami vajíček dali zcela zřetelně najevo, že jej v politice už dál nechtějí.

Ale vážně. Tento koncept opravdu není neznámý. Vždyť každé druhé internetové fórum dnes umožňuje udělovat vedle pozitivní aury i negativní, a dává tak poměrně dobrý náhled na kvalitu jednotlivých diskutérů. Je to hlasování v některých reality show, kde se účastníci tímto způsobem zbavují neoblíbených jedinců. Negativními hlasy bývaly athénské ostrakony. Ty měly původně zabránit tyranii, ale staly se účinným nástrojem likvidace nepohodlných konkurentů. Velmi umírněnou negativní volbou je dnes referendum. Je v něm odmítnutím jedné možnosti zvolena druhá.

Bohužel nelze říct, že by možnost negativní volby byla nějak masově využívána. Neexistuje ani mnoho materiálu, které by se jí zabývaly. Třeba v Kanadě můžete udělit jakýsi generální nesouhlas, jestliže se vám nelíbí žádný z kandidátů. Pokud mám správné informace, tak "against all" můžete udělit i ve Francii, Španělsku, Rusku, Ukrajině a některých státech USA. Znamená to, že ačkoli odmítnete udělit hlas všem z nabízených kandidátů, stále můžete dát najevo svůj názor a projevit nespokojenost i jinak, než ignorováním voleb a následným skuhráním nad výsledky. Pokud je takových negativních hlasů velké množství, volby se mohou opakovat.

Je to tedy možnost říci konkrétnímu subjektu "ne". Víte jasně, koho u moci opravdu nechcete? – Bum, celá strana pryč. Nelíbí se vám, že opět kandiduje ten či onen, v bezpočtu afér vyvařený obličej, který vyhraje jen proto, že ho lidé znají z televize? – Bum, pryč s ním. Lže, tuneluje, neplní sliby? Je vymínusován a může zpytovat svědomí, kde udělal chybu. Byl by to nástroj úžasné pomsty za napáchané škody, skandály a ostudu. Voliči by mohli dát najevo zhnusení nad nemorálním chováním konkrétních politiků i celých stran. S gustem by mohli udělit negativ a vystavit tak účet za jednání, jež je možná z hlediska práva v pořádku, ovšem v rozporu s dobrými mravy; urážející étos politiky jako služby lidu a snažící se urvat si bezohledným způsobem co nejvíce pro sebe.

Je otázka, jak negativní volbu implementovat do současného systému. Bylo by možné negativní hlasy odečítat od pozitivních. Jistě by se mnozí divili, že se dostali do záporných čísel. Takové vysvědčení by bylo pro mnohé velmi nepříjemným překvapením. Bezuzdný populismus by se také nemusel vyplácet.
Když onehdá pan prezident, ještě coby předseda ODS, sliboval dvojnásobné zýšení mezd ( a místo toho přišly krizové balíčky a utahování opasků), velmi ráda bych mu tehdy bývala za jeho nereálné sliby negativ udělila. ČSSD za nezodpovědné, hrubě populistické prožírání budoucnosti. VV za to, že existují.

Mohl by to být bič na ambiciózní extremisty.

Pravdou ovšem je, že, stejně jako v Athénách, by tento způsob hlasování mohl negativně postihnout například i stranu snažící se o bolestivou,byť potřebnou reformu. Mohly by se pak na její úkor stát úspěšnými subjekty ty nevýrazné, neslané, nemastné, které nikdo nezná a nikomu nevadí.

Takže když to shrnu, nápad je to pěkný a v současném politickém marasmu by mohl být akutním lékem, ale dlouhodobě může skrývat rozličná úskalí a nemilá překvapení. Nehledě na to, že současné strany sice mají máslo na hlavě, ale až tak, že by si pod sebou byly ochotny řezat větev, zase ne.

Předloni navrhovali možnost udělovat negativní hlasy i pardubičtí zelení. Zde vidíte výsledky čtenářské ankety: