Zřejmě neumíme řešit zásadní věci jako důchodovou reformu, zefektivnění státu či snižování státního dluhu, a tak halasně řešíme pseudoproblémy jako korespondenční volbu nebo manželství pro všechny. Návrhy zavést korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny pro v zahraničí žijící Čechy se v Parlamentu ČR objevují již více než dvacet let. K prosazení této změny voleb se však nikdy nenašla potřebná parlamentní většina. Tajné a demokratické volby jsou něco, co u nás dlouhodobě funguje, nikdo si na průběh nestěžuje, a výsledky jsou všeobecně uznávány. A tak v přímém přenosu sledujeme klasický přístup, pojďme zkomplikovat něco, co je osvědčené, dobré a funguje.

Hlavním argumentem proti korespondenční volbě je skutečnost, že základním principem voleb v České republice je osobní a tajné hlasování a hlavním smyslem voleb je zajistit svobodnou volbu každého voliče. Volební zákon chápe tajné hlasování jako povinnost a volební komise nesmí umožnit hlasovat nikomu, kdo se neodebral za plentu a nevložil hlasovací lístek do úřední obálky. Za plentou pak může volič volit libovolným způsobem, který si vybere, a může tak učinit z jakéhokoliv důvodu, ať už je dobrý, nebo špatný. Není odpovědný nikomu kromě svého vlastního svědomí.

Zavedeme-li však korespondenční volbu, bude tajnost hlasování narušena a vzniká možnost, že bude volič odpovědný někomu jinému. Jestliže úprava lístků bude v zahraničí probíhat společně v rámci jedné rodiny nebo mezi přáteli, svědomí jednotlivých voličů může ustoupit druhým z důvodů loajality ke skupině nebo rodinných vazeb. Volební akt se přesouvá do jiného, nekontrolovaného prostředí, a nemůžeme si být jisti, že se neomezí svobodná vůle hlasujícího. Ale co více, v případě korespondenčního hlasování je možné vyplnit lístek přímo před třetí osobou a rovnou odeslat nebo jej dokonce „prodat“ někomu třetímu. Opravdu nám mohou protagonisté korespondenční volby garantovat, že k tomu v zahraničí nedojde?

Z minulosti jsou známé případy, kdy volby rozhodly desítky tisíc hlasů. Korespondenční hlasování tak může v konečném důsledku rozhodnout o podobě vládní koalice (!), a to přestože většina korespondenčně hlasujících lidí v České republice dlouhodobě nežije, neplatí zde daně, a nebude nést důsledky svých volebních rozhodnutí. Účelovost korespondenčního hlasování, tedy že v zahraničí žijící občané nevolí ani komunisty, ani Babiše, z toho jen čiší.

Z mnoha důvodů se také obrovsky zvýší možnost úspěšně napadnout volby u soudu, tak jak se to stalo v minulosti například v Rakousku. Počítání zaslaných hlasů je pomalé, mohou nastat problémy na straně pošty, poštou zasílané hlasy potřebují nějaký dohled a trasování a kdo bude hlasy sčítat, aby tak nenarostla možnost zneužití? Schválení korespondenčního hlasování bych považoval za stejnou chybu jako schválení přímé volby prezidenta, kdy dodnes z této změny ústavy bolí všechny její tvůrce hlava.