Letos využiji možnosti volit korespondenčně. Chtěl bych také na tomto místě současné vládě poděkovat za to, jak se stará o občany ČR žijící v zahraničí. Velmi mně to zjednodušuje volební akt a nemusím si kvůli volbám brát den dovolené a odjíždět na konzulát vzdálený pět set kilometrů. Dodnes však nevím, koho volit. Nebo-li, abych byl přesnější, z nabídky kandidátů v místě, kde se bude sčítat můj hlas, si dovedu vybrat, když se pak ale posunu o něco dále v čase, narážím na prozatím nepřekonatelný problém. Dlouhodobě patřím k sympatizantům a voličům ODS s jedinou výjimkou, kdy jsem to dal Kalouskovi, aby nadále mohl ve Sněmovně škodit Babišovi.

Jako blesk z čistého nebe do mne nedávno uhodila zpráva, že Piráti, to bývalé neštěstí vládní koalice, budou v příštích volbách kandidovat společně se Zelenými, čímž se z mého pohledu stávají stejně velkým zlem jako komunisté a národovci. Kolektivismus a jeho formy jako nacionalismus ( česky národovectví ), a komunismus, nebo socialismus, vnímám stejně jako tradiční liberálové rakouské ekonomické školy, tedy jako největší nebezpečí pro svobodu občanů. V dnešní době bych mezi ně přidal i zelenou rakovinu lidstva, novodobou ideologii o nutném boji proti globálnímu oteplování.

„Kvaziteologický charakter všech kolektivistických doktrín se zračí v jejich vzájemných konfliktech. Kolektivistická doktrína neprohlašuje nadřazenost kolektivního celku v abstraktním smyslu; vždy provolává slávu určitému kolektivistickému idolu, a buď rovnou popírá existenci jiných podobných idolů, nebo je vzhledem ke svému idolu vykazuje do podřízeného a služebného postavení. Uctívači státu provolávají slávu určitému státu, tj. jejich vlastnímu, nacionalisté provolávají slávu svému vlastnímu národu.“

Ludwig von Mises, Lidské jednání, Liberální institut, Praha 2006, str. 134

„Jestliže my všichni příležitostně pociťujeme, že je dobré mít společný cíl se svými bližními a povznáší nás, když můžeme jednat jako členové skupiny směřující ke společným cílům, je to instinkt, který jsme zdědili z kmenové společnosti a který nám nepochybně stále prospívá, kdykoli je důležité, abychom byli v malé skupině sehraní a mohli se vypořádat s nějakou nenadálou potřebou. Nápadně je tento instinkt vidět, když se někdy i propuknutí války pociťuje jako uspokojení touhy po takovémto společenském účelu; a v moderní době se nejjasněji ukazuje ve dvou největších hrozbách svobodné civilizaci: v nacionalismu a socialismu.“

F.A.Hayek, Právo, zákonodárství a svoboda, překlad Tomáše Ježka, Academia, 1994, str.23

Komunisty nevolím, v totalitních režimech již ukázali, čeho jsou schopni. Neprojdou mým prvním imaginárním sítem, se kterým přistupuji k volbám. Nevolím ani ty bývalé, kteří pochopili svou chybu a takříkajíc otočili kabát, ať už si to údajně odpracovali a vypadají jakkoli fotogenicky a sympaticky, ani ty současné. Dalším sítem nepropadnou národovci a zelená rakovina lidstva. Národovci během druhé světové války předvedli, co dovedou, během ní ty své nic-než-národ vize dokázali dotáhnout do absolutních konců. No a zelená rakovina lidstva za účelem jakési chiméry právě úspěšně likviduje evropský průmysl a tedy i evropský sociální model, relativní komfort a blahobyt Evropanů.

Vzhledem k tomu, že jako občan ČR žijící v západní Evropě budu volit v Moravskoslezském kraji, je tedy z výše popsaného jasné, že svůj hlas nedám ani Babišovi, ani Konečné, ani Rajchlovi, či Černohorskému, ani Gregorovi a podobné partě. S jistými výhradami mně zbývá Spolu, kde jsou v čele kandidátky člen a členka ODS a členka KDU-ČSL, což mně tradičně vyhovuje. Jenomže nic není bohužel tak jednoduché, jak to zdánlivě vypadá.

Objevila se totiž základní komplikace. Pokud se náhodou nějakým zázrakem zadaří, že skvělý premiér a moudrý státník Fiala získá druhý mandát a dostane tak možnost sestavit vládní koalici, nezbude mu s největší pravděpodobností nic jiného, než opět oslovit Piráty a tedy i Zelené s tím, že se pak ve vládě objeví hromada akutního nebezpečí jako kdysi dávno v dobách Topolánkova velikého rozkročení. A to bych již asi nepřežil. Jsem již starší kus a musím si dávat pozor na velké nárazy negativních emocí, hercna a tak. Ač se snažím, jak mohu, menšího zla prostě nenalézám. Totální pat. Na jedné straně mor, na druhé straně rakovina. Zatím nevím, co s tím podniknu, no a vypadá to tak, že se na volby buď vykašlu, nebo vyhodím hlas oknem a dám to nějaké mini straně jako tomu magorovi Cibulkovi se siderickým kyvadélkem, nebo libertariánům z Voluntia, kteří jsou na straně Ukrajiny, nechtějí vystoupit ani z EU a ani z NATO, přejí si štíhlý stát, kapitalismus, legalizaci konopí, zrušení poplatků za rádio a televizi a podobně, hmmm, ti fakt vypadají docela zajímavě.

Odkaz na marakweb