Kreativita tvůrců předvolebních kampaní by stála jistě za sociologický rozbor. Někdy to však už přehánějí....

Volební plakáty jsou nedílnou součástí předvolebního folklóru. Vedle těch – řekněme – solidních, kde je hlava žadatele o křeslo a živnost na příští 4 roky spojená se jménem, stranou či hnutím a nějakým úderným heslem, za co bude bojovat do roztrhání těla, jsou i jiné, méně slušné. Většinou je tam dávají ti, kteří toho druhého nechtějí ani vidět.

Pamatujeme současného premiéra Petra Fialu jako nejhoršího na světě. Pokud nám paměť ještě slouží, tak Miloš Zeman chtěl v rámci svého zvolení zastavit migraci a Drahoše. (nikdo mi nebyl schopen vysvětlit, jak může hlava státu zabránit migraci, ale krátké spojení v hlavách voličů, že Drahoš = migrace bylo zřetelně účinné).

Kreativita PR agentur je skutečně podivuhodná. Plakát SPD s černochem a nožem doposud řeší soud, nepochybně se výrok dozvíme dávno poté, co se uzavřou volební místnosti. Bude obtížné rozhodnout, jde-li o společensky únosné téma nebo obyčejnou stupiditu se záměrem šokovat. Každopádně však předseda SPD avizoval, že se nechá stejně jako před ním Mistr Jan raději upálit, než aby odvolal.

V Moravskoslezském kraji visí plakát Spolu (omlouvám se za absenci fotografie, píšu blog mimo ČR). Je na něm dominantní hlava Z. Stanjury a po stranách v menším měřítku paní Monika Brzesková-Žídková a pan Herbert Pavera. Po bitcoinovém průseru by rozumná strana protagonisty spíše upozadila a dopředu vystrčila osobu známou a neprofláknutou, za níž je práce starostky města Kravaře. Jsem si jist, že by řada lidí ráda viděla v Parlamentu ČR nové tváře a nikoli alfa samce s hypertrofickým egem. Zdá se, že potřeba být jaksi stále „při tom“ je silnější, než pověst.

Paní Monika Brzesková-Žídková (KDU-ČSL) Zdroj FB -veřejně přístupný

Nicméně největší a nejsilnější plakát vyrobilo ANO. Zpočátku byly na billboardech „skvělé týmy“ (tedy Andrej Babiš + 5 dalších), na poslední fázi pak marketingový tým nasadil brizantní nálož. Volič si spojí lepší život s jedincem, který se nastylizoval do sochy Krista, která ční nad Rio de Janierem v Brazílii. Je to samozřejmě trochu riziko, protože si pamatujeme, že při volbě hlavy státu pan Babiš mačkal v kapse Pražské jezulátko, které, jak víme, nejspíše šetřilo v tu chvíli zázraky. Nejsem si jsit výše uvedenou podprahovostí sdělení, ale je docela možné, že přinejmenším část elektoriátu si spojí pana Babiše se spasením, které slibuje.

Hloupé na tom je, že Babišova věčná blaženost bude trvat jen krátce, nejspíše posléze s prozřením, že spása nepřišla, možná právě naopak.

Najdi aspoň jeden rozdíl.

Nicméně, žijeme v době, která se dramaticky mění. Existují jedinci, kteří vidí sotva za horizont a co je za ním, je jim jedno.

Přeji všem svým spoluobčanům, aby proces spasení proběhl úspěšně a radost z volby vydržela až do konce pozemské pouti.

Autor si nepřeje zařadit diskusní blok kvůli nechutným výstřednostem.