Některé zažité, zlidovělé fráze mívají rozumný základ, ale jejich nadužívání z nich dělá floskuli. Jednou z takových je „…to ukáže až čas“. Už velmi zřídka naleznete frázi, že čas už ukázal.

Začíná další kolo ve schvalování výstavby plavebních stupňů na Labi u Přelouče. Ten projekt se táhne už desítky let, podobně jako zlepšení plavebních podmínek na Labi u Děčína. Obojímu brání ekologické organizace. Ředitelství vodních cest (ŘVC) už do ekologických studií od počátku 90. let minulého století investovalo na obě akce dohromady 600 milionů korun. Území kolem Přelouče je nejdůkladněji prozkoumaný ekologický biotop v Evropě. V místě plánovaného přeloučského jezu a zdymadla bylo objeveno na 10 druhů motýlů, z nichž 7 zvláště chráněných, a 28 druhů vážek. Pod hladinou řeky výzkumníci našli 30 druhů ryb, z nichž nejméně dva jsou ohroženy. Budou rybí přechody.

ŘVC tvrdí, že po splavnění Labe do Pardubic by se po řece mohlo převézt 300 tisíc tun nákladu a 150 tisíc tun mezi Pardubicemi a Děčínem. V Přelouči by v roce 2050 mohla proplout 2691 tuna nákladů, to si lze představit jako 108 plně naložených kamionů. Nyní se ŘVC chystá na další schvalování EIA (vlivů stavby na životní prostředí). Jestli uspěje, začne se stavět v roce 2031 a dokončit by se mohlo v roce 2035, tedy skoro 40 let po předložení prvních návrhů.

Jedním z argumentů ekologů je, že tak jako tak tuzemská říční doprava skomírá. Ale je to typická záměna příčiny a následků. Skomírá pro nesplavnost Labe. Zkusme jiný argument: Polsko od roku 2010 postavilo 2800 kilometrů nových dálnic. V roce 2010 mělo sotva 1500 kilometrů. Doprava mezi východem a západem Evropy obchází ČR právě Polskem a Rakouskem. Tak proč stavět nové dálnice, když po těch našich okreskách nikdo nechce jezdit?

Nevím, zda jsou v Berounce stále zlatí úhoři, nejsem rybář. Ale je jisté, že v době, ke které se povídka Oty Pavla váže, už byly regulovány a splavněny Labe i Vltava.

Na ochranu přírody, konkrétně na Děti Země, narazil i projekt rozšíření Baťova kanálu na Zlínsku. Investice za 1 miliardu korun, z toho polovinu by měl nést soukromý podnik a zbytek dotace, zahrnuje propojku kanálu s tokem řeky Moravy a unikátní zdvihadlo lodí a také dobudování přístaviště v místní části Zarazice a ve Vnorovech. Tím se vytvoří mezi Veselím a Vnorovy plavební okruh, což nikde jinde na kanále není. U přístavišť by ona soukromá firma vybudovala také příslušné turistické zázemí. „Na Baťově kanále jedete buď nahoru, nebo dolů. Ale tento okruh bude unikátní záležitostí, která by mohla navýšit návštěvnost kanálu o 70 procent,“ řekl starosta Veselí nad Moravou Petr Kolář pro Hodonínský deník. Ze 100 tisíc nynějších návštěvníků by se mohlo stát 170 tisíc ročně. „Rozšíření přístavu mělo naplňovat nějaký jasný veřejný zájem, neboť jde jen o dotování soukromé rekreační zábavy na řece Moravě a na Baťově kanálu,“ napsali soudu Děti Země a argumentovali ochranou přírody. Odpočinek, sport a zábava pro 170 tisíc lidí a obživa pro obyvatele v okolí podle nich a správních soudů veřejným zájmem není. Kolik vzácných živočichů by záměr vyhubil spolek nedoložil, ač ekologisté jsou schopni přesně vypočítat, kolik lidí vyhubí silniční automobilová doprava.

Baťův kanál dnes má délku 60 kilometrů a vede z Otrokovic do Hodonína. Myšlenka regulace řeky Moravy je stará několik staletí. Ujal se jí Antonín Baťa a kanál se stavěl v letech 1934 až 1938. Dnes je vyhledávanou turistickou senzací s řadou unikátních technických řešení. Má se zasypat? To půjde těžko, nákladní doprava aut se štěrkem by poškodila…

Co by se dělo, kdyby dnes přišel Jakub Krčín (1535 až 1604) s projektem rybniční soustavy na Třeboňsku? To obnášelo odvodnění mokřadů a bažin. Vyvraždění mnoha živočichů, dokonce chráněných, a vodních ptáků! Následně vytvoření řady umělých vodních nádrží. Ekologická katastrofa, ten odpar vody! Nechal vybudovat i největší rybník Rožmberk, nacházející se přímo na Lužnici u vsi Hlína. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky (tehdy nazývané Včelnice, dříve německy Naser). Takže on ještě stavěl umělé kanály? Nepřípustný zásah do krajiny! V rybnících že se chovají ryby? Jsou zdravé, podpořily hospodářský vzestup kraje, ale komu to prospěje? Zbohatlé šlechtě a církvi! A také sobě, Krčín se narodil do chudého selského rodu, ale chudý rozhodně neumřel.

Lužnice i Nová řeka jsou už dlouhá léta vyhledávány vodáky pro své sportovní i turistické krásy. V roce 1977 bylo Třeboňsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra. Třeboňsko bylo vyhlášeno 15. listopadu 1979 výnosem Ministerstva kultury ČSR chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) a účinnosti nabylo 14. března 1980.

Čas ukázal.