Opravdu nic nezlehčuju a nechci si dělat hloupé legrácky z pokynů ministerstva vnitra. Už delší dobu máme v garáži rezervní balení minerálek. Koupil jsem kanystr a jednoho dne, až mě popadne záchvat činorodosti, do něho natankuju benzín. Tranzistorové rádio si možná taky koupím a nějakou hotovost taky mám. Upozorňuji, že to není nic, co by stálo za vloupačku. Zkrátka, jsou to opatření daleko méně rozsáhlá, než byla ta, s nimiž naše rodina čekala příchod roku 2000 a očekávané zhroucení všeho, jakýsi počítačový Armagedon.

Mimochodem, ten nastal jen v malé míře, například mi spadl Neviditelný pes a stojí za zmínku, proč se to stalo. Systém měl v sobě zadrátováno, že „leden‟ je „měsíc nula‟ a jiný systém, že je to „měsíc jedna‟. Než si to systémy vyřešily, síť spadla, protože do toho vstoupil nový letopočet. takto aspoň mi to tehdy vysvětlili. A podobně vysvětlují nedávné zatmění Španělska, tam zakolísaly frekvence střídavého proudu a všechno si to lehlo.

Takže znovu, legrácky dělat nehodlám, ale co je to platné, české povahy se nezbavím. Koutky mi cukají, když čtu sdělení ministerstva vnitra, že „Česko je na výpadky elektřiny připraveno a rozsáhlý blackout u nás v současnosti nehrozí.“ Následuje pokyn číslo jedna, zachovejte klid a nepropadejte panice. To mi připomnělo vzpomínání Jamese Thurbera v líbezné knize Zmatený muž na hrazdě na paniku, která ve městě Columbusu vypukla kvůli protržené hrázi. Celé město se dalo na útěk a dlouho trvalo než lidem došlo, že ve městě ani nikde široko daleko žádná hráz není.

Takže sama výzva „nepropadejte panice‟ a „žádný blackout nehrozí‟ člověku povytáhne obočí směrem vzhůru a zkoumám, jestli ve mně hladina činorodosti stoupá, abych nabral nějaký ten benzín. Žádný blackout nehrozí, ale přesto okem mírně znepokojeným pozoruji, jak na střechách všude kolem přibývají solární panely. Jak by nepřibývaly, když jsou dotované a pak čtu, že majitelé solárů budou pokutováni za to, že své dotované soláry používají, aniž získali jakési povolení od kteréhosi úřadu. Děje se tak podle stejné logiky, podle které majitelé státem dotovaných tepelných čerpadel budou platit vyšší tarif za elektřinu. Vše dohromady vede ke stoupající důvěře v rozumnost státního počínání.

Počkám ještě na několik dalších blackoutů ve Španělsku i jinde v blaženém vědomí, že u nás něco podobného nehrozí a nakonec přece jen vyrazím na nákupy. Kanystry na benzín koupím dva. Do polic v garáži nacpu ještě konzervy. Musím to ale stihnout včas, ještě než vypukne panika jako ve městě Columbusu, kde nemají žádnou hráz. Stačí ještě několik výzev typu „zachovejte klid a nepropadejte panice‟ a obchody budou pukat pod náporem vyděšených občanů. Já v tu dobu už budu sedět v dobře zásobené garáži. Večer při svíčce, podle pokynů ministerstva vnitra.

Psáno jako Poslední slovo , Lidovky.cz