VLÁDA: Několik poznámek k jedné ministerské (de)misi
Nedávno jsem tu dámu potkal. Celá v černém. Elegantní jako vždycky. Ministryně inovací Langšádlová. Tvářila se trochu langsam (taky jako vždycky) a šla kolem brněnské nákupní galerie Vaňkovka. Možná se tam byla projít. Protože to je taky moc hezká inovace, ta Vaňkovka. Zboží jako všude jinde, ale velmi charismatické místo. Asi nejhezčí krám na Moravě, původně stará velká slavná slévárna, kterou šikovní architekti báječně přestavěli. A pokud to máte jako já a shopping vás už tolik netankuje, doporučuju ve Vaňkovce navštívit třeba Fait Gallery, kterou vlastní brněnský miliardář Igor Fait. Nádherný prostor!
Ale zpátky k paní ministryni, co včera podala demisi. Jako jeden z důvodů svého odstoupení uvedla, že neměla lajky. To jsem teda myslel že spadnu ze židle, když jsem to četl. Kdyby to tak řekla její vnučka (ale nesmělo by jí být víc než mé vnučce Arince), tak bych to pochopil. Ale vysvětlit takhle veřejnosti, proč opouští nejvýznamnější post ve vládě České republiky? Kde to jsme? V lajklandu?
Všichni tihle lajkaři by měli být vystřeleni do vesmíru jako kdysi ta ruská fena Lajka neboli Štěkačka (žila v letech 1954-57), první živý tvor, který se z planety Země dostal na oběžnou dráhu na palubě sovětské družice Sputnik (3.11.1957).
Další věta paní ministryně: Není jednoduché prodávat tohle zboží, které jsem dostala. Džízs! To jsme zase mezi prodejci nerezových hrnců nebo co? To fakt ministr české vlády neumí volit vhodná slova podle toho, o jak důležité nebo banální věci mluví? Žijeme přece v době, kdy nás dopředu posunují inovace, věda a výzkum v oblasti komunikace, vzdělávání, zdraví, dopravy, bydlení nebo zbraňových systémů. Tenhle ministr inovací a výzkumu by měl být v televizi každý den a tohle ministerstvo by mělo být v pořadí důležitosti hned za financemi a obranou (protože pokud jsme chudí a bezbranní, může si s námi dělat kdo chce co chce a to přece nikdo nechce).
A konečně třetí neuvěřitelná věta odstupující paní ministryně: Nikdy jsem o místo ve vládě neusilovala. K tomu mě napadá jen jedno: nějaká nezávislá parlamentní komise by měla vyšetřit, jak se stalo, že někdo s tímto postojem usedne do křesla člena české vlády. Výsledek takového bádání bych si se zájmem přečetl. Protože dosud jsem si myslel, že za jakýmikoli výsledky je vždycky nějaká práce a usilování.