„Bezpečnost není zadarmo. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pro nás životně důležité“, pronesla ministryně obrany a PSP ČR výdaje schválila. Česká republika aktuálně plní závazky, které vyplývají z členství v Severoatlantické alianci. Následující článek je o ekonomických důsledcích plnění členských povinností.

Výdaje na obranu v roce 2025 jsou schváleny ve výši 160,8 miliardy Kč a největším konzumentem je Ministerstvo obrany se 154,4 miliardy Kč. Zbytek spotřebují Správa státních hmotných rezerv, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad a Ministerstvo zahraničí. Do čela administrativy největšího donátora NATO (67 % celkových výdajů) byl v listopadu roku 2024 zvolen staronový šerif. Ihned po nástupu do služby ohlásil, že 2 % příspěvku jsou málo. Členské státy NATO by měly vydávat ročně tři procenta až pět procent HDP. Český premiér reagoval, že „5 % je mnoho, ale 3 – 3,5 % příspěvek je možný“. Reakce na střelbu od pasu ministerského předsedy byly různé. A protože má svět čtyři strany, tak budou reakce analyzovány z každé světové strany.

Východní pohled se zaměřil na parametr. Částka ve výši 160,8 miliardy Kč ( 2 % HDP) na rok 2025 znamená, že vláda ČR vychází z předpokládané výše HDP v objemu 8 040 miliardy Kč roku 2024. V takovém případě každé dodatečné procento HDP obranných výdajů představuje roční částku 80 miliard Kč. 1,5 % znamená částku 120 miliard Kč. „Bezpečnost není zadarmo“, sděluje naprosto pravdivě ministryně obrany. Každé rozhodnutí je „něco za něco“ (angličtina má přesnější výraz „trade off“). Důkazem je čtenář tohoto článku, který jeho čtením obětoval ostatní možnosti. Východní pohled je fakticky dotazem, co bude obětováno? Kde vezme vláda dodatečných 80 miliard Kč nebo 120 miliard Kč na obranné výdaje, když v současnosti hospodaří s deficitem ve výši 230 miliard Kč? Vláda může škrtnout jiné výdaje ve výši 80 miliard Kč nebo zvýšit daně ve stejné výši nebo zvýšit deficit státního rozpočtu financovat obranné výdaje inflačně. Bude takové rozhodnutí obyvatelstvu vysvětleno nebo oznámeno? Zatím ministerský předseda vzal věc za poněkud nešťastný konec. Začal vysvětlovat, že by se přimlouval za změnu rozpočtových pravidel EU a použil prostředky z kovidového fondu. Fakticky naznačuje, že by se obyvatelstvo mohlo vyhnout placení a bezpečnost by mohla být poskytována bezplatně. Náklady naší bezpečnosti by financoval někdo jiný jako dosud.

Jižní pohled je delikátnější a ukazuje znalost světa státních financí. Hrubý domácí produkt je definován jako „hodnota vyrobených statků a poskytnutých služeb ke konečnému spotřebování“. Vládní deficity vypadají strašně, když jsou vyjádřeny jako podíl deficitu a HDP. Pro optické vylepšení byla upravena metodika výpočtu. V Systému národních účtů ESA 2010 jsou do HDP zahrnovány položky, které neprocházejí trhem. Tudíž nemají tržní ekvivalent. Tím se jmenovatel zvýší. Výsledek vypadá lépe. Příkladem takových položek jsou právě výdaje na nákup zbraňových systémů. Výdaje jsou snadno zjistitelné a podle autorů metodiky zvyšují zásobu fixního kapitálu ve společnosti. Tank je určitě snadno zachytitelný náklad (pořizovací a provozní). Je lze přistoupit pro jednoduchost na tezi, že zvyšuje zásobu fixního kapitálu jako pořízení soustruhu. Jižní pohled spočívá v dotazu, jak zbraňové systémy zvýší konečnou spotřebu? Je poněkud nejasné, jak bude tank přispívat ke spotřebě obyvatelstva (příspěvek ke spotřebě v případě soustruhu je nesporný). Autoři metodiky zřejmě předpokládají, že tankem zvýšený objem fixního kapitálu zvyšuje spotřebu obyvatelstva pocitem ozbrojenosti vůči východním barbarským hordám. Třeba strategický komunikátor přijde s uvěřitelným vysvětlením.

Západní pohled ukazuje na nebezpečí růstu mandatorního (zákonem stanoveného) výdaje. Hrubý domácí produkt poroste v důsledku rostoucích výdajů na obranu. Takže každoročně budou výdaje na obranu příčinou dalšího růstu výdajů. Fakticky se jedná o jev známý jako složené úročení. Představte si jednoduchý případ, kdy pan Pivo půjčil v roce 0 jistinu 100 p. j. panu Vodovi za úrokovou sazbu 10 % p. a. na dobu 5 roků. Na konci roku 1 je jistina pana Vody zvýšena o roční úrok 10 p. j. na celkových 110 p. j., ze kterých pan Voda platí úrokovou sazbu 10 %, tzn. úrok 11 p. j. Na konci roku 2 je jistina pana Vody zvýšena o roční úrok 11 p. j. na celkových 121 p. j., ze kterých platí pan Voda úrokovou sazbu 10 %, tzn. úrok ve výši 12,1 p. j. atd. V případě obranných výdajů je počáteční jistina pana Pivo nahrazena HDP a úroková sazba je nahrazena procentem výdajů na obranu (2, 3 nebo 3,5 %), mocněna příslušným rokem zvoleného období.² Takže si v čase nula snadno spočítáte výši výdajů v čase pět. Jedná se opravdu o hodně peněz. Ministerský předseda bude muset vynaložit úsilí, aby takovou raketu nákladů dokázal obyvatelstvu vysvětlit.

Severní pohled upozorňuje na absenci účelu neboli cíle nákupu, tzn. koncového stavu, který má být dosažen pomocí nákupu zbrojního vybavení. Je nesporné, že „kdo nezná cíl, nenajde cestu“. Stanovení cíle vymezuje současnou pozici nebo stav. Když někdo ví, kde se nachází, tak může následně sestavit plán neboli rezervovat kapacity nezbytné pro dosažení cíle. Kapacity tvoří vždy a bez výjimky lidé, materiál, stroje a zařízení a finance. Plány mohou být operativní, taktické nebo strategické. Rozdíl spočívá jen v časovém rozlišení doby, na kterou jsou sestavovány (dny, týdny, měsíce, roky) při stejném obsahu. Bez stanovení cíle je plánování nesmyslné. Všichni lidé, kteří viděli skutečnou obchodní společnost vědí, že existuje nevelký prostor nad rámec běžné výroby, tzv. absorpční kapacita. Mějme jednoduchý případ pana Pivo, který vyrábí bagry. Stávající objednávky na výrobu bagrů zaplní 50 % disponibilní kapacity. Pan Pivo ví, že absorbuje maximálně 40 % zakázek do maxima disponibilní kapacity (zbytek je kalkulovaná rezerva pro případ výpadku materiálu, havárie zařízení nebo nemocí personálu). A je lhostejné, jestli je pan Pivo výrobce tuzemský nebo zahraniční, protože uvedená zásada platí pro všechny obchodní korporace celé planety. Ve skutečném světě bude absorpční kapacita ještě nižší, protože žádná zisková společnost si nemůže dovolit platit např. 100 % mezd za 50 % výkonu. Třetina nákupů pořízených z domácích zdrojů bude prima výsledek. Ačkoli při současných cenách energií, ESG, inkluze a dalších „incentivech rozvinuté socialistické EU“, kdo ví. Snad jenom ty růže krepový.

Určitě existují další pohledy nebo náměty. Bezpochyby se ozvou mezní skupiny. Budou zmiňovat nutnost odchodu ze Severoatlantické aliance. Jiní budou zmiňovat nutnost zbrojit, protože alternativou jsou tanky východních barbarských hord v našich ulicích. Premiér by měl rozpoznat obavy a pochyby. Jsou obvykle znakem zájmu o věc. Bez silných výrazů by měl všechny kroky pečlivě a podrobně zdůvodnit. Správnost názoru vychází jen a pouze z jeho zdůvodnění. Nezdůvodněná věta je pocit. Pocity se projevují na sportovních stadiónech, v divadlech, na svatbách a pohřbech nebo v soukromí. Do debaty nepatří.

1 Konkrétní vlákna jsou autorem ignorována, protože jejich zakladatel předstírá znalosti. Úplnou absenci vědomostí nahrazuje nabubřelým slovníkem a bezcennými podrobnostmi. Případně zcela vymyšlenými příběhy bez souvislosti, souvztažnosti a spojitosti se skutečnými ději nebo tématem článku.

2 Formální zápis: HDP 0 * (1 + vo) ⁿ