Můj názor je, že lidé, kteří odmítají platit koncesionářské poplatky, odmítají platit za veřejnoprávní média vůbec. Ať přímo, nebo nepřímo přes rozpočet. Nikdo nediskutuje, k čemu ty média vlastně máme mít.

Česká televize a Český rozhlas, jinak též součást veřejnoprávních médií. Jako obvykle se řeší naprosto podružný problém, tedy jak je financovat. Jestli speciální rovnou daní, maskovanou za tzv. koncesionářské poplatky anebo nepřímo z daní nás všech přes rozpočet. Nikdo, a to jsem se opravdu dobře díval, se neptá, proč je vůbec financovat? Na co je dneska potřebujeme?

Řekl bych, že lidé, kteří odmítají platit poplatky, podobně jako já, neschvalují přesun placení pod státní rozpočet. I když i to je změna k lepšímu, protože provozní náklady na výběr poplatků přesunem pod rozpočet odpadnou. I když je to jenom okolo 4%, každá korunka se počítá, ne? Proto bych se nebál tvrdit, že přesunem pod rozpočet si média o 4% polepší a navíc si sníží mzdové náklady, protože nebudou muset vydržovat bandu vymahačů.

Ale nezastavujme se jenom u toho. Podle zákona, cituji:

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi

Nejdůležitější jsou zejména:

§ 2 – Veřejná služba v oblasti televizního vysílání

Stanovuje, že ČT má:

• poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené a všestranné informace
• podporovat svobodné vytváření názorů
• rozvíjet kulturní identitu
• podporovat vzdělávání
• poskytovat pořady pro děti a mládež
• zohledňovat potřeby menšin
• přispívat k právnímu vědomí, ekologii, vědě a kultuře
• nabízet přiměřenou zábavu

Všimněte si datumu u sbírky zákonů - 1991 - to ještě mnoho z Vás,vážených čtenářů, nebylo na světě. CD přehrávač byl v té době žhavá novinka, počítače měly procesory 286 a internet znala jenom parta univerzitních geeků. Tehdy mělo svůj význam mít zpravodaje různě po světě a taky v regionech. Tehdy bylo ČT1 a ČT2 a konec, ani Nova nebyla. Šťastní obyvatelé chytali ještě zahraniční vysílání z Rakouska nebo SRN a ti šťastnější měli i satelit. Videokazeta VHS byl hlavní audiovizuální nosič. Na tuhle dobu byl ten zákon určen.

Ale čas oponou trhnul. Dneska, když si v ZOO, v nějaké díře po granátu, legračně prdne tuleň při plavání, jsou toho plné sociální média. Na co pak potřebujeme zpravodaje a regionální redakce? Aby nám s vytřeštěnýma očima referovali, že v Dauhá je vážně bombové počasí? Přitom Revoluční Gardy streamují, jak drony ničí americkou techniku. Nebo že na Lipně je zelený led?

Navíc dnes mladí neposlouchají obvyklé mluvící hlavy v televizi, ale úplně jiné mluvící hlavy na Instagramu, Tik Toku nebo Youtube. Když k tomu přidám, veřejnoprávní média už dávno rezignovala na příkaz „poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené a všestranné informace“, natož aby svým divákům dovolila si svobodně vytvářet vlastní názor. To by tak hrálo!

S těch všech bodů asi jenom ta přiměřená zábava v podobě Star Dance a Peče celá země. A já se ptám s klasikem:

„Není to málo, Antone Pavloviči?“

Už zase platí, že na ČT jsou tři druhy zpráv:

• pravdivé (přesný čas)
• pravděpodobně pravdivé (předpověď počasí, měnové kurzy atd.)
• a ostatní

To tedy není nic, co si představuju pod veřejnoprávními médii v 21. století. A jak před přisypáním do korýtka za Fialovi vlády, tak teď za Babiše, debata o roli a úkolech médií veškerá žádná. Jenom mladí, kteří je nesledují, skandují: „Ruce pryč od médií.“ No ať se mládí vydovádí, než jim Macinka s Turkem přihrají nějaké výživnější téma.

Já osobně bych chtěl, abychom se začali bavit o tom, proč chceme mít nějaká veřejnoprávní média, co mají plnit, jaké mají úkoly a až to dáme všechno dohromady, pojďme se pobavit, co to bude stát.

Do té doby poplatky nerušit, ale ať jsou dobrovolné. A aby si ČT nekoupil někdo, pro koho je její rozpočet jenom kapesné, navrhuji omezit výši darů shora na jednoho dárce, nebo třeba jenom na fyzické osoby.