Únor je nejkratší měsíc, ale ten letošní byl šikula a stačil do sebe pojmout zahájení další války. Pravda, stihl to na poslední chvíli, ale aspoň si budeme to historické datum dobře pamatovat. Historické s velkým písmenem na začátku bude, pokud skutečně padne teokratická diktatura, nastolená roku 1979 za mohutné pomoci pokrokových sil tehdejšího Západu. Událost má dopad na veřejnou debatu ve světě i u nás. Krásně je na ní vidět „princip podkovy‟. Levice i proruská pátá kolona s rozhořčením shodně odsuzují agresi. A střed? Ten je opatrný, protože je to akce „hop nebo trop‟ a kdo ví, jak to dopadne. K opatrnosti vedou i jiné faktory. Jak hezky v neděli upozornil Alexandr Vondra v pořadu OVM, dva islámské státy Evropy, tedy Francie a Británie, musí brát ohledy.

Já už to užil jako novinářský novic. Coby student jsem asistoval v zahraniční redakci Milana Weinera – ano, znáte z filmu Vlny. V létě 1967 vypukla šestidenní válka Izraele… proti všem. Naše redakce, a jsem šťastný, že jsem se mohl na tom podílet, byla jediná redakce v celém Československu, která ve svých produktech, komentářích a komentovaném zpravodajství, nepoužila ani jednou slovo „agrese‟. Weiner, ale i jeho bezprostřední šéfové riskovali přinejmenším vyhazov. Takové ale bylo rozhodnutí a všichni jsme ho dodržovali. Přitom oficiální stanovisko bylo jednoznačné: Izrael je agresor a porušil mezinárodní právo atd. Nemusím pokračovat, stačí, abyste se podívali na dnešní narativy „Rudé Kateřiny‟, Vidláka na jedné straně a Zelených nebo Amnesty international na straně druhé. Lidé, kteří se do posledního únorového dne zaklínali učením Johna Mearsheimera o oprávněnosti Ruska odvrátit ukrajinskou hrozbu, dnes obhajují nedotknutelnost pravidel mezinárodního práva.

Můžeme se nad tím mračit nebo smát, ale taková bude osa veřejné debaty příštích dnů. Nebude to jednoduché diskutování. Je málo pojmů používaných v politice tak ošemetných, jako „preventivní válka‟. Nezbývá než pojem obalit dalším epitetem: správná preventivní válka a zavrženíhodná preventivní válka. Epiteton se hledá snadno. Stačí se podívat, proti komu je preventivní válka vedena. Írán ajatolláhů od svého ustavení generoval konflikty a teror, kdežto Ukrajina nechtěla nic jiného, než vstoupit do EU a přála si, aby ji chránilo NATO. Ale takhle to vidí jen určitý typ lidí. Co s těmi, kdo to vidí jinak?

Asi je nejlepší se s nimi nehádat, protože to nemá smysl. Snažím se upozorňovat, jaké jsou objektivní zájmy, které máme společné, bez ohledu na přesvědčení. Rozval Ukrajiny není v našem zájmu, povede k hospodářským těžkostem a obrovské uprchlické vlně. Odstranění režimu ajatolláhů zklidní Blízký východ a lodě nebudou muset plout kolem Afriky. To by mohl pochopit opravdu každý, bez ohledu na umístění na podkově.

Psáno pro Poslední slovo, Lidovky.cz