Návštěva Andreje Babiše v kostele Panny Marie Vítězné vyvolala poměrně bouřlivou reakci. Proč vůbec? Kdyby občas zavítal třeba do kostela podívat se na kulturní památku, nebo na nějaký hrad, či zašel na výstavu, do musea, nebudila by jeho návštěva u Jezulátka pozornost. Soudím, že zájemce o post presidenta by přece jen měl něco znát o kultuře a historii státu, jehož chce být hlavou. Švejk není podmínkou; máme dost dalších spisovatelů, umělců, vědců. Zatím Babišovy uplynulé dny připomínají zkrácenou Křížovou cestu. Nejdřív požehnání u Miloše Zemana, potom přijetí pana Foldyny. To je blíž náboženství, protože tento muž studoval v Prešově pravoslaví, nevím, zda to ukončil. Třetí zastavení, nápadné, v katolickém kostele. Pan Babiš snad ani netuší, že kdysi měly kostely právo asylu – když se v nich někdo ukryl, světská moc za ním nesměla. Že by se Andrej Babiš ukrýval před protivníky, kteří ho, jak opakuje, neprávem osočují? V každém případě jde o zajímavý záchvat zbožnosti, jen nevím, zda měl pan Babiš podobné ataky před rokem 1989.

Mohl bych vyprávět: v sedmdesátých letech jsme měli svatbu v kostele, komunista jsem nebyl, přesto následovala výrazná odezva stranických orgánů v zaměstnání. Oba, jak inženýr Babiš, tak já, jsme se na vysoké škole učili, že podle V. I. Lenina je náboženství opium lidu. Nechci tím říci, že by si šel pan Babiš k Panně Marii šlehnout katolického opia, ale Jezulátko můžeme prosit o pomoc.

Na náboženskou stránku jsem si vzpomněl nedlouho před prvním kolem voleb, když jsem v jednom deníku z majetku páně Babišova četl rozhovor s ním, na dvě tiskové strany. Z nich na mne vystoupil vzácně obětavý politik, který by pro Česko udělal všechno, rozkrájel by se, ale je neustále pronásledován novináři. Andrej Babiš nepoužil zemanovské označení novinářská žumpa. Byl jsem zklamán, že rozhovor nebyl poslán do Vatikánu komisi pro blahořečení. V životopisech svatých přece čteme o pronásledování obětavých mučedníků.

Na druhou stranu jsem byl maličko rozčarovaný, že muž, ne zrovna nejstarší, má nemalé výpadky paměti. V rozhovoru nepadla zmínka o těch domech ve Francii, o jejich podivném placení. Jak píší jiná media, prý to ve Francii vyšetřují. Podobně bylo ticho o páně Babišových letech v Maroku, s čím vším obchodoval a také s kým. A konečně aspoň přiznání, že mu to s bojem proti covidu bohužel moc nevyšlo. Počet úmrtí řadící nás na vysoké příčky ve světových žebříčcích, je toho dokladem. Tady máme co dělat s běžným přístupem politiků spoléhajících na to, že většina lidí zapomene kdeco nejdéle za pár měsíců.

Ale napsané zůstává, což připomínám, a také zdůrazňuji, abych nebyl nařčen, že až teď vytahuji minulost. O problémech s vakcinací proti covidu jsem psal na Neviditelném psu již před dvěma lety, za bouřící pandemie. Budu citovat (Neviditelný pes, 20. 2. 2021): My dodnes zoufale improvizujeme. Nakonec se premiér Babiš sám jmenoval hlavním koordinátorem očkování. Jak to dnes vypadá? Vakcín opravdu není dost, nemůžeme za to, a přesto leží ve skladech. Není vybrán distributor. Jak je to možné? Premiér, opakuji „hlavní koordinátor očkování“, to prý „nestihl“. Andrej Babiš správně soudil, že vakcinace mnoha osob je složitá logistická operace, ale patrně netušil, co ten výraz znamená. Ostatně později opravdu přiznal, jen tak po straně, „že se asi zmýlil“. Bohužel.

Rovněž jsem tehdy připomínal klasický příklad z minulosti vzdálené osm desetiletí. Opět cituji (Neviditelný pes, 6. 11. 2021): Logistické operace se může zhostit tedy i někdo, kdo o podstatě protivníka nebo o podstatě úkolu vlastně nic neví. Ten druhý případ byl americký generál Leslie Groves, Jr. (1896 – 1970). Jeho jméno už většině z nás zasul čas, a přece tento muž vedl jednu z největších vědecko-technických akcí v dějinách, totiž Projekt Manhattan, na jehož konci byla atomová bomba. Tento absolvent prestižní vojenské akademie West Point samozřejmě neměl ani potuchy o jaderné fyzice, ale dokázal vše zorganizovat, což bylo obdivuhodné, protože vedl tým špičkových vědců, z nichž někteří byli vskutku originální. Připomeňme Richarda Feynmana (1918 – 1988. Nobelova cena za fysiku 1965). Navíc ani tihle vědci dobře nevěděli, jak si počínat, bylo to naprosto neprobádané pole. Generál se musel jen starat, aby vše potřebné bylo. Andrej Babiš o podstatě problému rovněž nic nevěděl, o logistice bohužel také ne.

Tím současně naznačuji, že nesouhlasím s Andrejem Babišem, že Petr Pavel je „jen“ generál. Právě jako voják zná logistiku, a hlava státu se beztak neobejde bez poradců. Jde o to, především vědět, kde jsou podle naší ústavy hranice, a respektovat je. Jistě, nejsem u vytržení nad generálovým členství v komunistické straně, ale z širšího příbuzenstva znám podobný případ, jen šlo o letce. Chceš létat? Vstup do strany. Vstoupil a létal, byl nakonec podplukovník. Teď se ozývají generálovi spolužáci z vojenské akademie, co on prý vlastně byl. A co oni, když byli spolužáky? Také se učili na špióny? Co dělali po roce 1989?

Generál Pavel poznal válku, byl v ní, navíc neváhal pro kamarády na bojišti riskovat život. V téže době Andrej Babiš budoval Agrofert, způsobem, který budou bezpochyby ještě po letech zkoumat odborníci. Jsem si jist, že Petr Pavel je poslední, kdo by chtěl válku, ale dnes jde o to, že ta se odehrává za dveřmi a její iniciátor se netají cílem dobýt „ztracená území“. Na druhé straně si nejsem jist, komu by Andrej Babiš republiku prodal. Přece kdysi pravil, že by řídil stát jako firmu, a ta bývá na prodej.

Poslanec Babiš vyvolal hlasování o nedůvěře vládě, ale nepřišel, prý virové onemocnění. To je nemilé, přeji mu uzdravení. Současně myslím na jeho billboardy, které přibývají jako houby po dešti, houby odporně jedovaté, očerňující Petra Pavla jako válečného štváče. Slyšel jsem v radiu paní, která si stěžovala, že tyhle billboardy opravdu nahánějí strach dětem. Těm větším. Ale PR týmu Andreje Babiše je každá nepravda dobrá. Naopak strach je hlavním motivem jeho předvolební kampaně.

Mimochodem, pan Babiš by si měl přečíst životopis Winstona Churchilla, jemuž koncem třicátých let, když varoval před hitlerovským Německem, nadávali „válečných štváčů“ stejně nevybíravě jako on teď generálovi. I tehdy to byla lež, pro Anglii téměř osudová. Nakonec bych Andreji Babišovi doporučil, pokud mu zůstane ještě chvíli náboženský zápal, aby se podíval do Druhé knihy Mojžíšovy na Desatero, především na tenhle bod (Ex 20:16): „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví“.