Hnutí ANO se dlouhodobě pohybuje v předvolebních průzkumech okolo 30 procent a navzdory všem kauzám a vyšetřováním svého předsedy zřejmě volby vyhraje. Jak pravil kdosi bystrý ve veřejnoprávním rozhlase: Není otázkou, zda Andrej Babiš volby letos vyhraje, ale o kolik.

Co by se stalo, pokud by Babiš opustil z jakéhokoliv důvodu politiku? Jak by následně vypadaly preference hnutí? Podotýkám, že ač Babiše (zatím) nevolím, nic zlého mu v jeho soukromém ani pracovním životě nepřeji.

Nedostatečný posun kupředu

Jak ví i úplní politologičtí ignoranti, hnutí ANO vzniklo jako osobní projekt Andreje Babiše a dlouhá léta na něm i zcela spočívá. Jeho úspěch byl a je neoddělitelně spjat s charismatem zakladatele. A také s jeho mediální, a především sociálně-síťovou všudypřítomností.

V posledním volebním období (2021 až 2025) si hnutí ANO udržovalo a udržuje pozici suverénně nejsilnější opoziční politické síly. A dle všech letošních předvolebních průzkumů jasně vede celý (nejen opoziční) peloton politických stran. Navíc kandiduje samo za sebe, nikoli v nějakém slepenci jako mnozí jiní, moralizujícími Piráty počínaje a komunisty konče.

Andrej Babiš sice nadále čelí soudním a politickým sporům, ale jeho síla a image nejsou znatelněji opotřebované, i když se politici Spolu a STAN snaží, co jim síly stačí. Například ministr zahraničí Jan Lipavský, nyní kandidát za Fialovo Spolu, ve svém tweetu 22. července napsal: „Babiš je recidivista!“ A to je celé, na co se přeběhlík od Pirátů (nebo jeho PR asistent) zmohl.

Intelektuálně zapšklý ministrův tweet sice získal skoro 1500 lajků, ale zda vedle již dávno přesvědčených někoho přesvědčil, je otázkou. Dle aktuálních průzkumů veřejného mínění to moc nefunguje. Jak jsem již konstatoval, ANO zůstává relevantním hráčem na politické scéně a bez tohoto hnutí se příští vláda sestaví jen obtížně, spíše vůbec.

A zřejmě v tom Spolu a STAN nepomůže ani prezident Petr Pavel, který Babišovcům není příliš nakloněn a hraje spíše v „nadstranickém fialovém dresu“ či v prokoaliční motorkářské bundě.

Zásadní otázkou je, nakolik se hnutí ANO podařilo za (skoro) 15 let své existence vybudovat silné regionální struktury a zformovat nové tváře. V tom má nedostatky. Mnohé se sice posunulo vpřed, ale do určité míry nedostatečně. Hnutí stále přespříliš věří v síly svého předsedy. Zbytečně dává (skoro) všechna vajíčka do jednoho průhonického košíku svého předsedy. A to se může v budoucnu vymstít.

Schopnost přetvořit se
Otázka, co by se stalo, kdyby Babiš náhle odešel z politiky, je sice nepříjemná (a nezdvořilá), ale naprosto namístě. Krátkodobě zřejmě nic dramatického. Velká část voličů by zůstala ze setrvačnosti, loajality nebo z pocitu, že není lepší alternativa. Snad by ANO dokonce těžilo ze sentimentální vlny – ještě chvíli by se vezlo na vlně popularity svého zakladatele.

Střednědobě by ale přišla nejistota. Chybějící „megacharismatický“ lídr a pravděpodobné vnitřní spory by mohly vést a asi i vedly k poklesu důvěry. Hnutí by se mohlo rozdrobit na frakce, které by si začaly konkurovat, místo aby spolupracovaly. A právě zde by se ukázalo, zda ANO dokáže přejít do nového stadia své existence – přestat být „hnutím jednoho muže“ a stát se silnou politickou stranou.

Dlouhodobá budoucnost ANO bez Babiše by závisela na schopnosti hnutí přetvořit se. A to více než si dnes dokážeme představit. Pokud by vzniklo nové vedení se silným a hodnověrným politickým poselstvím a schopností oslovit voliče jinak než jen personálním kultem předsedy, mohlo by se ANO dlouhodobě udržet na politické scéně i bez něj.

Pokud ale zůstane u hesel o řízení státu jako firmy a opakování Babišových frází, čeká ho úpadek. Nové vedení by každopádně čekal obrovský kus práce, aby i bez charismatického Andreje Babiše udrželo volební výsledek okolo 30 procent.

Česká politika po roce 1993 už mnohokrát ukázala, že i vládní (nejen opoziční) strany a straničky mohou skončit v propadlišti dějin – Věci veřejné, Úsvit přímé demokracie, Unie svobody, ODA nebo kdysi „megasilná“ ČSSD. Navíc ani silná značka nestačí, pokud chybí nástupnické osobnosti, věrohodný obsah a silné vize. A i trochu štěstí. To je potřeba nejen ve sportu, ale i v politice a životě. Mnohdy děláte věci správně, ale úspěchy nepřicházejí.

Pokud Andrej Babiš opravdu jednou zmizí z politické scény, ať už kvůli zdraví, rozsudku, nebo vlastní únavě, ukáže se, jak pevné kořeny jeho úspěšné hnutí má. Rozhodující nebude jeho odchod, ale to, co přijde po něm.

Psáno pro Lidové noviny, autorův blog Legendární medvěd je zde.