Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Skurvenci!

Největší majstrštyk bývalého ústavního ďábla Rychetského bylo pokřivení voleb 2021.

Sám Michálek, když komentoval stanovisko ÚS, prohlásil, že takových "neústavních přílepků, tedy v rozporu s pravidly zákonodárného procesu", bylo v minulosti přijato velmi mnoho.

Takže lze konstatovat, že zde platily či stále platí právní normy, přijaté v rozporu s ústavou.

Podobně se v ČR uskutečnily několikeré volby podle volebního zákona s protiústavní klausulí o volebních kvórech koalic.

Ústavní soud dlouhodobě hájí zásadu, že každý návrh zákona musí projít řádným legislativním procesem, včetně diskuse a připomínek v příslušných orgánech. Lex Babiš II byl přijat způsobem, který tuto zásadu porušil. Jako přílepek byl přidán k jiné právní normě, čímž došlo k obejití standardních legislativních procedur, psáno v článku.

A což další přílepky, jež se netýkají Babiše či dotací našim čackým politikům, ty byly též zrušeny?

Je to prosté, pane Juro.

Ústavní soud se vidí a je obecně chápán jako nejvyšší orgán veřejné moci. Se soudem, v obecném slova smyslu, má Ústavní soud málo společného. Jako orgán veřejné moci si může rozhodnout jak a kdy chce (údajně chce mít podnět, ale ten mu vždy klidně někdo dodá), nemá však žádné vymahatelné povinnosti, stejně jako on nemůže na dalších orgánech veřejné moci nic vymáhat, příklad nedodržování jeho nálezů.

Povinnosti orgány veřejné moci, jinak česká státní správa, sice mají, ale když je nedodržují, nikdo žádný takový orgán k výkonu jeho povinnosti nedonutí. Pilíře, na kterých česká státní správa stojí jsou přikazovat, zakazovat, povolovat a trestat (přestupky a správní úřady). Nikdy jsem si nevšiml, že by státní správa vykonávala něco správného a potřebného z vlastního popudu. Ona čeká, až co. Toto bylo naposled nejvíce zřejmé během protikovidových opatřeních. Správa propadla zmatku, protože nebyla zvyklá, schopná sama od sebe situaci řešit.

To, co tady máme je zkorumpovaná, zparchantělá moc jednotná, která se prezentuje jako dělba tří mocí. Zdá se, byť je to těžko uvěřitelné, že tomu tady nikdo pořádně nerozumí. srdečně

"Takový postup je z hlediska ústavního pořádku nepřijatelný. Pokud bychom přílepky (easy riders v právu) tolerovali, mohlo by to vést až k absolutní erozi principů právního státu (rule of law). Ústavní soud proto v nálezu jednoznačně konstatoval, že právo nesmí být ohýbáno ani ve jménu jinak legitimních cílů."

Zákonodárný sbor porušuje zákony/zákonné postupy. Bude to asi tím, že v něm většina poslanců nesedí kvůli zákonům, ale kvůli výnosům do své kapsy.

Tvrzení, že zákonodárný sbor porušuje zákony/zákonné, je nesmyslné. To, co takový sbor dá, je zákon. Takový sbor může dělat jen dobré nebo špatné zákony, nebo něco mezi. Každý jeden zákonodárce, soudce, vládce může zákon porušit, pak ale musí být dle zákona souzen.

Pro výkon svých povinností zákonodárný sbor žádné zákony ani nemusí vytvářet, neboť je to jen on, kdo zákon může vydat, nebo jeho vydání znemožnit. Může, kdyby se třeba zákonodárci zbláznili, vydat zákon, že k 1.1.2025 bude zrušena vláda, stejně jako vláda může rozhodnout, že bude takový zákon ignorovat. Soudci se můžou rozhodnout, že si budou dělat své zákony. Kdo věc rozhodne??!

Tady se pořád probírá, kdo má komu co nařizovat, a jak toho či onoho trestat. O tom to prostě není. Tři státní moci se musí dohodnout, kdo z nich má jaká práva a povinnosti, pak dobrovolně souhlasit, že budou své povinnosti vykonávat a že se budou v rámci zřízené státu správy respektovat. Jinak neustálý zmatek, bezpráví.

Pár postřehů z jiného světa. Autor ve svém článku operuje několika zásadními pojmy: Ústava; Ústavní pořádek; Ústavní soud; Soud soudů; zákonodárce; Základní práva; Zákon; Nález Ústavního soudu

Zvážím-li obecný význam těchto pojmů, jedná se – dle mého soudu - o článek plný nesourodých myšlenek. Popisuje jen zmatek, v kterém se státu správa nachází. Vysvětlím.

Ústava je institut, která byl zcela správně odsouhlasen zákonodárcem. Zákonodárce je ze tří státních mocí jedna, jejíž povinnost a právo je hlavně vydávat zákony pro chod státu účel. Instituce zvaná Ústavní soud není žádný soud, a již vůbec ne soudem soudů, neboť ona žádné soudy nesoudí, jen se vyjadřuje k jejich práci, nevydává žádné rozsudky, ani rozhodnutí, pouze tzv. nálezy – tedy jen to, co si myslí.

Ústavní pořádek je cosi, co zákonodárce neschválil. Zákonodárce schválil, že slovo ,ústava ́ a slova od něj odvozená, má být změněno v Ústavě na pojem ,ústavní pořádek ́, něco jako v kuchyni, na dvorku (někdo tu neumí česky). Je to zvláštní legislativního procesu způsob, ale lze myslím říci, že z ústavního pořádku nelze dovodit nic, co by smělo mít sílu zákona, nebo dokonce ústavního (je to něco jako schválit sousedovi, že smí na mé louce pást své krávy, a soused pak přijde s tím, že jeho koně jsou také krávy a že je tedy na stejné louce smí pást též!). Je tedy faulem tvrdit, že ,role soudce soudů je chránit ústavní pořádek ́. I kdyby tato instituce byla skutečným ústavním soudem, její role by byla ochrana Ústavy.

pokračování

pokračování vorlický

Je-li legislativní proces formou zákona, nebo dokonce zákon, je zřejmé, že o jeho znění, úpravách a síle rozhoduje zákonodárce. Musí tedy být evidentní, že soud, ať již skutečný nebo zdánlivý, si může nebo smí myslet o legislativním postupu zákonodárce co chce, ale na to, co je a co není legislativní postup zákonodárce, to nemůže mít žádný dopad, neboť postup, který zákonodárce v daný okamžik zvolí, se implicitně stává zákonem. Role soudů spočívá v rozhodování co ten či onen zákon znamená a zákona dopad, a ne to, co je a co není zákonem.

Jenom těm, co

A co takhle ty fauly přímo ÚS/volební zákon, no

Nemohu se zbavit pocitu, že mnoho důležitých zákonů je zde připravováno takovým způsobem,aby je za nějaký čas ÚS zrušit MUSEL. Poslanecké přílepky, netýkající se problematiky daného zákona by měly být výslovně protiprávní, mne vlastně od začátku udivuje, že TO vůbec lze.

Napravit se musí sami zákonodárci. Jinak budou furt běhat k Ústavnímu soudu, aby to řešil za ně. Není to věc moci soudní.

K tomu reagovala cstv1 ve zprávách tak, že rozhodnutí US bylo přijato s těsnou většinou. Autor zprávy by měl odevzdat vysvědčení ze 4 tř. ZŠ a vzdělávat se v ní dál. Normálně platí, že 9/6=1,5 a tedy rozsudek byl přijat s 50% většinou.

píši schválně čstv protože metody od těch dob se dodnes nezměnily.

Moc jasné "ne" ze stgrany Ústavního soudu to nebylo. Nález byl přijat nejmenším možným počtem soudců a disentní stanoviska jsou velmi silná a hodná zamyšlení. ÚS možná narušil Čínskou zeď mezi soudní a legislativní mocí.

Buď nemáte správné informace, nebo neumíte počítat. Pro nález hlasovalo děvět soudců, proti bylo šest. Nejměnší je v těchto případech 8 : 7.