Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tak nám o kus níž právník Jemelík sdělil, že hlava státu má nárok na povinnou úctu.

Pak se tedy ptám pana Jemelika, kam se ta povinná úcta poděla v případě Zemana, kdy dokonce i ve školách odmítli vyvěsit jeho portréty?

Takže oznamuji panu Jemelikovi toto: povinnou úctu si strčte do řiti.

Nemůžete vyžadovat úctu k osobám, které se úctyhodně nechovají. Úcta není nároková, úctu si musíte vydobýt svým chováním a vystupováním.

No a Zeman svým vystupováním dal jasně najevo, že o žádnou úctu neusiluje.

Jednání P. Pavla co oficiálního representanta státu není konsistentní především v jednom, zato však v podstatném momentu - on jako osoba i nejvyšší úředník není za výsledky způsobu vykonávání jemu svěřeného úřadu nikomu za nic odpovědný, zatímco tuto odpovědnost nese plnou vahou předseda vlády s jeho ministry. Tato odpovědnost byla již v minulosti prokázána pády několika vlád, případně střídáním s jejich oponenty. Nic z toho presidentu, sbírajícímu pouze smetanu svého obsesivního vtírání se do vkusu společnosti nehrozí.

. . . . on jako osoba i nejvyšší úředník . . .

****

Prezident není úředník. Není zaměstnancem státu. Je to osoba zvolená občany pro zastupování státu.

On ten problém je velice složitý a obávám se, že nelze čistě řešit, protože jakýkoliv výklad, jakákoliv argumentace naráží zase jen na další rozpory.

Takže bych se spíše zeptal. na jiné právní řešení, které by vše řešilo naprosto hladce.

Totiž - zda-li je takové rozhodnutí ÚS o výkladu, trvale platné a již do budoucna neměnné?

Tedy zda neexistuje možnost, že někdy za rok, dva jiný ústavní činitel podá ve stejné věci rovněž kompetenční žalobu, kde ve které by použil jinou argumentaci o tom, že tento výklad porušuje jeho ústavní pravomoci - a požadoval na ÚS vydat další výklad ?

Tím by se vlastně situace velice zjednodušila. Už třeba v tom, že pak by odpadla ta úvaha, zda tento výklad bude platit pro všechny další prezidenty a vlády.

Inu - nebude, když si ho pak budou moci, podáním další ústavní žaloby, změnit.

Tedy, raději se ptám, zda to takto jde?

Nelze

Článek 63, odst. 1a "Prezident republiky zastupuje stát navenek" je podle odstavce 3 téhož článku podmíněn spolupodpisem předsedy vlády. To v českém jazyce znamená jediné. Konkrétně to, že zastupování státu navenek není výlučnou pravomocí prezidenta a žádné kecy politiků či dokonce ústavních právníků na tom nic nezmění. Jsem opravdu zvědavý, co si ten náš "garant" ústavnosti zase vymyslí. A to podle vůle politických stran a hnutí STAN a prezidenta republiky.

Úvahy pána Grundmanna neměly by větší váhu než kohokoliv z nàs, kdyby si analýzou svoje postoje nezdůvodnil. Ale on činí opak. Tedy snaží se svoje postoje zdůvodnit. Jenom nevykřikuje hesla a fráze.

Tentokrát zverejnil SMS Macinka a usvědčil Pávka ze lží a používaní rozvedčických manipulačních metod...

https://1url.cz/uehYe

Petr Pavel nikdy nelže. A pokud ano, tak si tu lež už odpracoval.

překlad dlouhého článku: k důležitým rozhodnutím potřebuje prezident kontrasignaci. k méně důležitým ( např. kladení věnců) kontrasignaci nepotřebuje. takže ať klidně zastupuje stát navenek, bývají tam dobré večeře a jistě i obědy--ale sám o sobě nemůže rozhodovat nic. tak praví Ústava. a jsem moc zvědavý, jak se ji podaří ÚS překroutit.

Zatím překrucoval hlavně Bureš.

Zase perfektní, pane Grundmanne.

ÚS promeškal tu nejlepší variantu rozhodnutí, která se nabízela, totiž že je to výsostně politická věc, kterou musí vyřešit politici mezi sebou. A jeho ruce by zůstaly čisté.

Prezident tam jet musel už jen proto, že mu Macinka řekl, že když nejmenuje Turka, tak na sammit nepojede. To si nemůžeme nechat od Macinky líbit.

Politici mezi sebou samozřejmě mohou vyjednávat a spojovat různé otázky. Ministr zahraničí však sám nemá pravomoc rozhodnout, zda prezident pojede na summit. Takové rozhodnutí náleží vládě jako vrcholnému orgánu výkonné moci.

V tomto případě se navíc spojily dvě odlišné roviny: osobní a mocenský spor kolem jmenování ministra a skutečný politický spor o to, kdo určuje a navenek zastupuje zahraniční politiku České republiky. První rovina mohla konflikt vyhrotit, ale neměla by zastřít jeho ústavní podstatu.

Tento budovany kult osobnosti by stálo zato vrátit, kam patří, vyjádřit i beze slov. Třeba lepením poštovních známek s pavkem v prostorách veřejných toalet či vlakových hajzliku.