Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Naším národním zájmem je, aby válka skončila co nejdříve. Zájmem našich zbrojovek, médií a nyní opozičních politiku je, aby trvala co nejdéle. Kšeft je kšeft.

Pokud je chybná premisa, bude chybný i soud. Autor tvrdí, že "Západní vliv se prosazuje převážně hospodářskými vazbami, pomocí, politickou spoluprací a institucionálním sbližováním se souhlasem ukrajinského státu." Bohužel tomu tak není. Západ používá (zneužívá) Ukrajinu jako otloukací klacek proti Rusku. V současnosti financuje činnost státu, dodává výzbroj a vojenský materál, poskytuje nejen přímé dotace, ale mnohamiliardové půjčky, s jejich splacením se nepočítá a za které ručí státy EU. Například v minulých dnech prohlásil Zelenskyj, že pokud nedostane okamžitě 30 mld. eur, nebude mít peníze na výplaty vojákům na frontě. Západ se ovšem do války přímo zapojuje. Dodává zpravodajské informace, zajišťuje průzkum, výběr cílů v Rusku, navádění a vyhodnocování dopadu raket a dronů, které sice startují z území Ukrajiny, ale jsou řízeny z velínů v Polsku, Německu nebo USA. Ochranu Zelenského mimochodem zajišťuje britská armádní jednotka. Západ nedovoluje Ukrajině prohrát a Čína nedovolí prohrát Rusku. Byla by pak druhá na řadě. Ovšem ještě komplikovanější situace by nastala, pokud by Ukrajina kapitulovala. Rusko by se nespokojilo s ničím menším než začleněním země do svého mocenského perimetru, a co horší, dalším krokem by bylo Pobaltí pod záminkou utlačování ruské menšiny, která je v tamních státech v pozici utlačované bezprávné menšiny. Ukrajina měla před majdanem 52 mil. obyvatel. Dnes má pouhých 27 milionů. Pobaltí by se s největší pravděpodobností vylidnilo. Konflikt nemá vojenské řešení a jeho ukončení může zajistit jen diplomacie.

Jakž takž lze souhlasit s poslední větou. Problém ovšem je, že Putin stravitelné diplomatické řešení nechce, znamenalo by jeho konec i konec snu o obnovení SSSR.

Z hlediska vojenského je to zcela jasné! Stavíme dvě útočné brigády a zanedbávàme PVO a vůbec nestavíme kryty pro obyvatelstvo. Ne obrana, ale útok!

Hlavně málo prachů i vojáků.

Útok vidí jen blázni (ve vašem případě splněno na 100%).

Skvělý článek pro 5% populace, kteří jsou schopni jej pochopit.

Tak trochu máte pravdu, jde o dost alibistickÿ text, který neříká, jaký je český zàjem z pohledu autora. To není analýza se zàvěrem, ale ukázka kličkování.

. . . stejnou složitou politickou realitu mohou různí lidé skládat do velmi odlišných obrazů.

********************************

No to jo. To můžou. Slánský skládal a stálo ho to krk a takovej Gottwald mu to přál a nakonec dopad stejně a asi mu ani neřekli proč.

A dneska je to podobný žejo. Takovej Petr Fiala se někam ztratil skládat a asi přemejšlí proč se nikdo neptá gde je. Byť zatím krk furt určitě má.

Můžeme se i ptát proč si takovej Pavel Blažek - ó moudrý - složil takovej blbej vobraz a teď ze svého fantazírování viní gde koho jen ne sebe.

Každá liška chválí svůj ocas.

Otázka: kolik států napadlo Rusko a kolik států napadlo mírové uskupení NATO s USA?

... a navíc bijou černochy.

Ukázkový whataboutismus.

Článek sice ukazuje komplexitu problěmu, ovšem se vyhýbá odpovědi, jak vypadá český zájem ohledně Ukrajiny z pohledu autora + zdůvodnění. Jako kdyby se autor bál svůj názor vyslovit. A že by tento názor neměl? Pochybuji. Takže jakže?

No, a jaký tedy třeba máte vy svůj názor na to, jak vypadá český zájem ohledně Ukrajin? A ani to nemusíte nijak zdůvodňovat.

Po Majdanu 2014 Volynští Češi začali hromadně žádat o repatriaci do České republiky. Asi si hodně pamatovali a báli se. Tolik k režimu, který se chopil moci.

Pokud Ukrajina porazí Rusko bude takto silný stát mnohem blíže k našim hranicím. Poláci budou vyskakovat "radostí". Nám se vysvětlí, že je to dobře.

NO TAK ONI

ti Rusíni,

měli zájem o repatriaci do Československa, hned v r.1990 a V. Havel, jejich delegaci ani nepřijal - i tom to je na Ukrajině.

Když sleduji Ukrajince a to i třeba lékaře, mají zvláštní druh jednání, který do střední Evropy nepatří. Ať si to pěstují doma.

Když sleduji vás, tak byste patřil do Ruska.

Obsáhlá a neobyčejně nestranná snaha o analýzu toho, kdo a proč zastává určitý postoj ke, tady konkrétně, konfliktu na východní Ukrajině. Autor naznačuje, že stejnou optikou se lze podívat na vlastně jakékoliv společenské téma dneška. A tady bych s ním velice souhlasil, že dělící čára ve společnosti probíhá tam, kde se jednotlivec identifikuje, nebo ne, s institucemi, nebo jak někdo dnes užívá, se systémem, ve kterém existujeme.