Vít Procházka

Naše válečné omyly

Válka na Ukrajině zaznamenala posun. Příznivý pro Ukrajinu, která stále úspěšněji zasahuje cíle v hloubi ruského území. Nulový u nás, které ani převzetí iniciativy napadanou zemí a naše vlastní historická zkušenost nezbavily návyku (zlozvyku?) appeasementu. Náměsíčně opakujeme šest omylů, jež nás mohou přijít draho… hodně draho…

Omyl první: „Špatný mír je lepší než žádný mír.“ Špatný mír je mělký nádech před další, ještě ničivější válkou. Špatný mír je žádný mír. Dobrý mír je mír. Mír stabilizovaný trojicí kotev: kotvou realismu, kotvou garancí a kotvou spravedlnosti.

Omyl druhý: „Více zbraní znamená více násilí na civilistech.“ Představte si ukrajinskou armádu beze zbraní. Myslíte, že by tím byli ukrajinští civilisté válečných útrap ušetřeni? Kdepak! Trpěli by a umírali násobněji, jelikož by scházela moc schopná je před útoky agresora jakkoliv bránit.

Omyl třetí: „Ukrajina je umělý stát.“ Přirozené je jmelí v korunách borovic. Nikoliv státy na mapě světa. Každý stát je lidským dílem. Lze-li pro umělost delegitimizovat jeden stát, lze coby umělé zpochybnit státy všechny.

Omyl čtvrtý: „Podpora Ukrajiny nám překáží v navázání rovnocenných vztahů s Ruskem.“ Nepřekáží. Není čemu překážet. Státy s imperiální mentalitou ze „systému“ „práva“ silnějšího navazují korektní, oboustranně výhodné vztahy s menšími státy ze systému práva mezinárodního pouze tehdy, nemohou-li jinak. Pouze tehdy, když jsou náklady na pohlcení menšího větším nad veškerou pochybnost značné – díky chytrým, spolehlivým aliancím kolem menšího. Peníze poskytnuté aliančním závazkům v logice řečeného neznamenají ani tak dočasné ochuzení občanů jako dlouhodobou investici do jejich přežití mezi svobodnými národy.

Omyl pátý: „Řešme domácí politiku. Problémy za hranicemi ať řeší někdo jiný.“ Držme se toho a dříve než brzy „někdo jiný“ vyřeší i problémy uvnitř našich hranic…

Omyl šestý: „Rusko přece šíří tradiční hodnoty.“ Pro Putina „tradiční hodnoty“ představují totéž co pro Brežněva „socialistická revoluce“. Dodávají mu přitažlivě vylhanou omáčku mající zalít syrový flák drancovací pravdy. À propos, kolik vesnic vypálil Pán Ježíš? Kolik znásilnil vdov? Kolik ostřeloval nemocnic? Kolik mateřských škol srovnal se zemí…? „Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.“ (Efesanům 5,8)

Psáno pro Katolické noviny