Ohrožení, jimž musí Evropa čelit ze strany Pekingu, mají obvykle sklon působit sice méně nápadně, než např. hrozba ze strany Ruska či islamistů. O to horší následky ale může v budoucnu mít jejich přehlížení.

V současné době se z naprosto pochopitelných důvodů mluví především o potřebě vyšších cel pro dovoz čínských aut na elektrický pohon, prodávaných za dumpingové ceny. Evropa ale potřebuje promyšlenější politiku vůči Číně také v dalších a dosud mnohem méně zmiňovaných odvětvích.

Jedním z nich je nepochybně genomika. Právě toto téma si určitě zaslouží pozornost. Několik poslanců EP v čele se slovenskou poslankyní Miriam Lexmann se tomuto problému věnovalo ve svém nedávném obsáhlém prohlášení, v němž volají i po dalších krocích.

Ohrožená data pacientů

Před genomickou politikou Pekingu by se měla mít Evropa skutečně na pozoru, existují proto velmi dobré důvody. Čínské vládní orgány mají zjevný zájem na genomickém profilování etnických skupin za účelem (proná)sledovaní vlastních obyvatel, ale nejen jich.

V ohrožení mohou být i data evropských pacientů. Potenciální zneužití údajů by mohlo mít dalekosáhlé důsledky, od sledování a cílení na jednotlivce na základě jejich genetického profilu až po tvorbu upravených virů.

Jelikož mají k těmto citlivým datům obyvatel přístup i čínské společnosti, v sázce je soukromí a bezpečnost občanů EU. Jak je možné, že Čína může získávat ty nejdůvěrnější informace o lidech v Evropě?

Značné obavy vzbudilo už samotné zapojení genomického gigantu BGI Group a dalších čínských společností s vazbami na státní aparát na světovou scénu v oboru genomiky. Ne náhodou označil Pentagon BGI Group za „čínskou vojenskou společnost.“

Velký komunistický bratr se dívá

Odhalení týkající se genomických údajů ukázala, že rizika narušení soukromí a naší bezpečnosti, spojenými se sběrem a analýzou DNA, vykonávanou společnostmi napojenými na čínsku vládu, jsou naprosto reálná. Právě společnost BGI měla spoluúčast na masovém sledování čínských občanů a umožnění genocidy Ujgurů.

Dalším významným čínským aktérem je společnost Mindray. Jedná se o výrobce zdravotnických zařízení a zařízení pro monitorování pacientů. Svými produkty zásobují více než 660 evropských nemocnic, a dokonce 60 % všech zdravotnických zařízení!

Stejně jako BGI i společnost Mindray sbírá citlivé zdravotní a biologické údaje evropských pacientů, což může představovat vážný problém pro naši bezpečnost.

Zmíněné čínské společnosti patří k těm, které mají zákonnou povinnost sdílet veškeré údaje s čínskými státními orgány. Zpravodajští a bezpečnostní experti v Evropě proto bijí na poplach a upozorňují na to, jak se shromážděná genetická data mohou pod záminkou výzkumu využívat na účely, které jsou mimo jiné v přímém rozporu s našimi bezpečnostními zájmy.

Nemůže zůstat u slov

Evropa už v nedávné době zažila, jaké důsledky může mít přílišná závislost ve strategických odvětvích, jako je dovoz fosilních paliv či dalších surovin nezbytných pro fungování ekonomiky a infrastruktury. Stejně jako EU hledala po únoru 2022 alternativy k ruské energii pro zajištění energetické bezpečnosti, bude nyní podobné přehodnocení zapotřebí i v oblasti genomiky.

Evropská Komise vydala už loni v říjnu doporučení posoudit rizika čtyř oblastí kritických technologií: pokročilé polovodiče, umělá inteligence, kvantové technologie a biotechnologie. A ve čtvrté zmíněné oblasti byly výslovně zmíněné i genomické techniky. Nemůže ale zůstat jen u slov. Musíme přikročit ke konkrétním opatřením.

Výzva pro novou Komisi

V prvním řadě bude potřeba uvědomit si povahu nebezpečí. Možné zneužití genetických údajů nepřátelskými státy představuje nebezpečí spojené se závislostí na rizikových dodavatelích a na odborných znalostech v odvětvích se strategickým významem.

Jakákoli přísnější omezení pro společnosti Mindray a BGI tedy budou naprosto bezzubá, pokud budou mít tytéž subjekty přístup na evropský trh skrze soukromé společnosti, které s nimi spolupracují. Proto musí EU postupně vyřadit rizikové dodavatele i v oblastech zdravotnictví a genomiky.

Bude nutné zavést regulace a kontroly speciálně přizpůsobené genomickému odvětví. To může zahrnovat přísné prověřovací procesy, omezení vývozu dat, audity na místě ve společnostech se sídlem v zahraničních zemích a podporu alternativních řešení pro genomický výzkum a analýzu se sídlem v EU.

Inspirovat se můžeme také v zámoří

Jako vzor nám mohou posloužit nedávné kroky Spojených států, včetně iniciativy prezidenta Bidena na zpřísnění kontroly toku dat z USA do Číny a Ruska a také Kongresem připravovaný zákon BIOSECURE Act, zakazující čínským genomickým společnostem uzavírat federální smlouvy.

EU může také po vzoru Kanady zpřísnit bezpečnost výzkumu tím, že zakáže financování citlivých výzkumných projektů spojených s konkrétními zahraničními subjekty představujícími riziko pro naši bezpečnost.

V ohrožení jsou tedy nejcitlivější data obyvatel EU, která může zneužít mocnost představující nebezpečí pro Evropu. Jednou z hlavních výzev pro novou Evropskou komisi bude na ni v následujícím období účinně reagovat.

Když Evropa vcelku dobře zvládla energetickou krizi spojenou se závislostí především na ruském plynu, není pochyb, že to dokáže i v oblasti genomiky!