Cílem jeho frontálního útoku je Lisabonská smlouva. Znamená smrtelné nebezpečí pro český stát, neboť její součástí se stala i Evropská charta lidských práv. Evropské právo je přitom nadřazeno právu členských zemí a o případných žalobách na jeho nedodržování bude rozhodovat soud v Lucemburku. Hrozí nebezpečí, že sudetští Němci budou žádat zrušení Benešových dekretů a lucemburský soud, který už nic neví o „okamžité spravedlnosti situace, která nastala po válce“ (!) taky vzhledem k tomu, že „emotivní stránka je pryč“ (!!) může klidně rozhodnout v jejich prospěch. Vinu na této situaci má ODS a Topolánkova vláda¨, která „úslužně poklonkuje před Merkelovou“ (to se do Práva hodí!) a projevuje vůči vychytralým Němcům zbabělost a servilitu – na rozdíl od Poláků, kteří si vyhradili, že o porušování Charty budou rozhodovat jejich soudy.

Pan Železný zjevně velmi přehání, soudní orgány EU se ukázaly doposud být velmi citlivé na politickou stránku věci. Platí ovšem, že když někdo zdědil problém s okradením a vyhnáním tří a čtvrt milionů lidí a nijak se s ním nevyrovnal, musí počítat s tím, že občas narazí na potíže – „emocionální stránka je pryč“, jak pěkně říká pan europoslanec, a věřím, že jedou bude pryč i u nás.

Pan Železný ovšem spojuje vlastenecké s užitečným. Tasí zbraň proti ODS a vládě, tedy za ČSSD. Má na krku jakési problémy se soudy, že by ho někdo dnes znovu zvolil do EP jako nezávislého, je nepředstavitelné, musí hledat nové přátele.

V této souvislosti je nutno poznamenat, že český sbor europoslanců je roztodivná společnost. Vzhledem k tomu, že EP je útvar poměrně bezvýznamný, a proto se k urnám dostavilo v r. 2004 jen 28% voličů, představuje dnes jakýsi miniples upírů: politické mrtvoly, poločleny pastran, které nikoho nezastupují, zasloužilé politické důchodce. Ačkoli je skoro všechny, od Bobošíkové přes Zahradila, Železného a Ransdorfa až po bojovníka za olomoucké syrečky bratra Březinu (KDU-ČSL) pojí boj o české nároďní zájmy, nejsou si prý navzájem ani schopni říci v kuloárech „dobrý den“ (viz dnešní papírové LN). ODS je přitom v nevýhodné situaci: musí brát ohled na členy, příznivce, koaliční partnery. Proto má, pokud jde o šovinismus, vůči lidem jako Bobošíková a Železný, kteří jsou v těchto věcech volní jako ptáci, svázané ruce. Zavinila si to sama, když pomáhala roztáčet mlýnské kolo „boje za národní zájmy“.

lidovky.cz 21.1. 2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.