Pátek 30. ledna
Spekuluje se o tom, zda náhodou Pavel Bém nenastoupí na místo „českého“ eurokomisaře, až v červnu odejde ze své funkce Vladimír Špidla. Zdá se, že by si to přálo mnoho lidí z ODS v Praze, kteří touží po primátorském trůnu, ale vyvolený to zuřivě odmítá. Jeho oponenti zatím na jeho vystřelení do Bruselu zjevně nemají dost sil. Taky se uvažuje o tom, že by do Bruselu mohl odejít Topolánek, až skončí jeho vláda, pokud skončí tak brzy. Bylo by dobré vidět (viz příklad Vladimíra Špidly), že takový odchod je jen dobře zaplacená politická kapitulace.

Europoslanec Kohlíček (KSČM) se napil smetany, poprášil si packy moukou, aby vypadaly jako tlapky kozí maminky, a hovoří ke kůzlátkům tenkým hláskem: Vznesl jsem požadavek, aby bylo do programu návštěvy (papeže, bd) zakomponováno také Pražské Jezulátko. Účelem, je upozornit na současný stav objektu, který se snaží změnit obecně prospěšná společnost. Pokud by papež objekt navštívil, jistě by to pomohlo při propagaci a tím i získání fondů na opravy.“ Zřejmě chce oslovit před volbami do europarlamentu i poživače opia lidu. Měl jen za „současný stav objektu“ doplnit, „do kterého jsme ho přivedli především my za naší čtyřicetileté nadvlády“.

Petr Uhl je demagog první třídy: tvrdí dnes v Právu, že pravice touží umístit v Brdech radar, aby „Rusové viděli“. Ve skutečnosti ČR kývla na americký projekt radaru, který měl být součástí protiraketového systému bránící Evropu a USA před balistickými střelami z nevypočitatelných oblastí středního východu. Nato Rusové spustili řev, že s tím zásadně nesouhlasí, protože systém je namířený proti nim. Obvinění je absurdní (proti dokonalým ruským raketám by byl bezmocný) a zároveň nestydatě účelové: Rusko si chce diktovat, co smí nebo nesmí být v jeho někdejších koloniích (v tomto případě americká základna, součást systému, který má bránit taky nás, nikoli před Rusy, na to nestačí). Iniciativa byla ruská a odmítnout ji je nutné, Rusové nemají co vetovat opatření, která ČR podniká i pro ochranu své vlastní bezpečnosti.

Pan Petr Blahuš, který si mne před časem povolal k výslechu kvůli Mnichovské dohodě, opěvá v Právu krásy Brd. Jen z náznaků v textu si čtenář může dovodit, že po celou dobu bolševismu byla velká část oblasti vojenským prostorem, kam normální smrtelníci nesměli. Důvod, proč byl článek napsán, je myslím zjevný: je to jakási nepřímá podpora návrhu pana Ratha, aby se celá oblast prohlásila za chráněné území a nemohla se tam postavit radarová základna. Příspěvek do rubriky „jak číst Právo“.

V českých médiích zavládla bezuzdná radost nad tím, že Island má první lesbickou premiérku. Pokud je kromě toho ještě schopná, je to OK. Jinak k radosti není důvod, stejně jako by nebyl, kdyby byla neschopná a heterosexuální. Máme si snad jen kvůli příkazům politické korektnosti vybírat za premiérky lesbičky?

Sobota 31. ledna
Opozice má problém se senátní úpravou zákona o regulačních poplatcích ve zdravotnictví. Pokud ve Sněmovně neprojde, bude se hlasovat o původním návrhu opozice v PS, který musí být schválen většinou 101 hlasů (jde o přehlasování Senátu) a ty opozice nejspíš nemá (absence a nepřítomnost jsou v tomto případě fakticky hlasy proti). Pak by zůstala v platnosti původní verze zákona a znamenalo by to jakési „posmrtné“ vítězství ministra Julínka. Docela bych mu to přál. Jenže Paroubkova ČSSD zvolí nepochybně v této situaci řešení „pragmatické“ (lidově se říká vyčůrané). Zjevně aby se vládě pomstila za tento dílčí neúspěch (nebo vlastně jen částečný úspěch, protože senátní kompromis je ústupkem ministryně Filipiové opozici), rozhodla se ČSSD způsobit ve vybírání rergulačních poplatků na krajské úrovni totální chaos. Těžko říci, zda je to schválně nebo, což je o hodně pravděpodobnější, bezděčně, prostou neschopností nových hejtmanů dohodnout se na společném postupu. Takové „řešení“ je ovšem na delší dobu neudržitelné.

Podle agentury STEM by opozice měla vládu během českého předsednictví EU tolerovat. Přeje si to 82% lidí. Je jen obtížně představitelné, že by výsledek byl jiný. Vzhledem k dobrým vztahům mezi STEM a ČSSD to vypadá, jako kdyby si Paroubek vytvářel zázemí k tomu, aby mohl vládu aspoň v těch elementárních věcech (párování poslanců) šetřit. Opak by nepůsobil v Bruselu dobře (což netřeba dokládat průzkumem veřejného mínění v centrále EU).

Z rozhovoru s ministryní Filipiovou v MfD vyplývá, že není úplně nekvalifikovaná pro řízení resortu. Má totiž s českým zdravotnictvím základní podstatnou zkušenost, totiž zkušenost pacienta. Podle toho, co říká, je dnes na vozíčku kvůli způsobu a kvalitě poskytnuté péče. Ovšem, tenkrát to bylo ještě „socialistické“ zdravotnictví. Jenže paní ministryně také poznamenává: „Navíc mám takovou zkušenost, že pokud přijdete do státního zařízení, tak tam jste diagnózou. V případě, kdy přijdete k soukromému lékaři, tam je to jiné.“ Moje zkušenost je naprosto totožná, s tím, že ve státním sektoru přežívají mocná rezidua socialismu (jsou samozřejmě výjimky na obou stranách, ale jen výjimky, nic víc).

O tom, jak se nová americká reprezentace postaví k problému protiraketového štítu, se prý rozhodne příští týden na konferenci v Mnichově (jde o pravidelnou každoroční bezpečnostní konferenci, za USA se zúčastní ministr Gates a možná i viceprezident Biden). Místem konání je to tentokrát skoro symbolické. ČR bude ovšem v lepší pozici než kdysi, konference se smějí zúčastnit hned tři čeští politici, vicepremiér Vondra a ministři Schwarzenberg a Parkanová.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.