Pondělí 26. ledna
Vláda pracuje intenzivně na Národním protikrizovém plánu. ČSSD připravila, jak je to u opozice běžné, svůj protiplán. Obsahuje řadu pozoruhodných momentů a týká se ho naše dnešní glosa.

Michael Kocáb nastoupil razantně: bude bourat prasečák v Letech a za mluvčí si vybral atraktivní mladou dámu exotického zjevu, aby dal najevo, že nemá nevhodné předsudky. Kdyby dokázal např. nějak přispět k řešení romského problému (tj. jinak než bouráním vepřínů), ohlídat si, aby u nás nebyli imigranti z chudých zemí často v postavení otroků atp., pak by mu bylo možné dokonce prominout, kdyby jeho mluvčí byla modrooká blondýna.

Hejtman Rath se s pomocí svého stranického předsedy Paroubka dále zamotává do svého hitlerovského exkurzu. Odvolává se na své zavražděné předky (jako by mu dávali legitimaci k tomu, aby na Hitlerovi viděl i pozitivní stránky, moc by mne zajímalo, co by tomu řekli), poukazuje na to, že pravými viníky jsou Topolánek a Dalík, kteří prý Hitlerův režim schvalují. Jeho předseda to po něm opakuje (vymyslel tuhle směšnou obhajobu on, Rath nebo oba dva? Nebo na tom pracoval celý braintrust Lidového domu?) a dodává, že jeho výrok byl vytržen ze souvislostí. Z jakých souvislostí? Podle LN zveřejnili vše, co Rath říkal. Mezi tím, co řekli Topolánek a Dalík, a tím, co prohlásil Rath, je opravdu rozdíl. U těch prvních šlo o nejapné buranské narážky dvou polovzdělanců, u Ratha o obhajobu Hitlerovy hospodářské politiky. Nepodezírám ho ze sympatií k osobě Adolfa Hitlera (ale ani Topolánek a Dalík určitě s Hitlerem nesympatizují), jen z toho, že určité jeho postupy v hospodářské oblasti by docela bral, přitom o nich ví v podstatě prd a navíc to nemá ani trochu domyšlené: řešit krizi tím, že se celá výroba orientuje na masivní zbrojení může jen stát ovládaný militantní ideologií a otevřeně se připravující na mimořádně agresivní politiku. Pan Rath je, pokud jde o neomalené odkazy na válečné superzločince, u nás zatím rekordmanem. Jeho omluva je velmi vykutálená: omlouvá se za blíže neurčenou dezinterpretaci svých názorů v médiích a poukazuje na to, že pravými viníky jsou Topolánek a Dalík, aby odvedl pozornost od své maličkosti. Proti jeho vykrucování se ohradili dokonce i komunisté, a to už je co říci.

Ze své náklonnosti k ruskému premiérovi Putinovi coby k „silné osobnosti“ se včera na Primě vyznával i místopředseda vlády Vondra. Moc by mne zajímalo, co všechno se během jednání o dodávkách plynu pro Evropu mezi českou vládou a Kremlem upeklo. Ministr Říman dnes v ČT zase dával do jednoho pytle Putina a Tymošenkovou - přitom každému trochu uvažujícímu člověku musí být zjevné, že Rusko drží Ukrajinu pod krkem ještě podstatně pevněji než Evropu.

Úterý 27. ledna
Vláda navrhuje změnu ústavy, podle níž by se prezident měl volit přímo (zároveň má být upraveno, kdo všechno může prezidenta navrhnout). Problém spočívá v tom, že strany se shodnou na přímé volbě, ale už vůbec ne na její technice (jednokolově, dvoukolově, způsob dvoukolové volby). Změna ústavy by znamenala pro poslance a senátory určitý závazek, aby se dohodli na technice volby. Lid by přímou volbu chtěl, na způsobu se taky neshodne. Řekl bych, že přímá volba je populistický nesmysl. Je drahá. Dává prezidentovi ještě větší váhu, než jakou už tradičně má. Je zbytečná, kdyby se v posledních dvou volbách volilo přímo, nedopadly by jinak. Důležitější než změnit způsob volby je především důkladně osekat prezidentské pravomoci a zbavit tu funkci božského nimbu. A úplně nejlepší by bylo ji, jak navrhuje už delší dobu Petr Uhl, vůbec zrušit.

Opilí američtí vojáci, jak s radostí informuje Právo, zdemolovali českému taxikáři auto. Přijeli z Weidenu do Sokolova a chtěli do některého z pověstných chebských bordelů. Přitom se domnívali, že už v Chebu jsou, a znepokojilo je, že s nimi taxikář vyjel z města do terénu (domnívali se, podivíni, že je chce po českém způsobu natáhnout). Problém by byl zřejmě podstatně menší, kdyby taxikář uměl anglicky a kdyby čeští taxikáři neměli tak špatnou pověst.

Spor o to, kdo je u nás největším ctitelem Hitlera a kdo by se za to měl komu omluvit, eskaluje. Hybatelem je tentokrát duo Rath – Paroubek, ale aféru pořádně přiživili místopředseda ODS Vodrážka (je to jeho první výrazné politické zviditelnění) a ministr Langer. Za uši dostal i premiér Topolánek, prohlásil prý kdysi, když byl Klaus ještě předsedou ODS, o jeho volebním billboardu, že na něm měl „fašizoidní obličej“. Na billboard se velmi dobře pamatuji a myslím si o něm přesně totéž, co pan premiér. Nechápu, proč by se to nesmělo říkat. Komickou shodou okolností zároveň na stínového ministra školství ČSSD Jiřího Havla, veselého chlapíka, prasklo, že před převratem v jakýchsi vysokošokolských skriptech obhajoval J. V. Stalina. Havla se předseda Paroubek ohnivě zastal, zjevně se Stalin ve vedení ČSSD těší lepší pověsti než Hitler. Je to zvláštní, vždyť oba byli socialisté, jeden internacionální, druhý nacionální. Obou témat se týká naše dnešní glosa.

Jiří Paroubek se vyslovil proti prodeji ČSA Aeroflotu s odkazem na to, že ta firma má netransparentní strukturu vlastnictví, navíc s podílem ruského státu. Dělá to sice Topolánkovi naschvál, nicméně v téhle věci má úplně pravdu.

Ruský deník Vědomosti uveřejnil podle Práva článek v zásadě kritizující (možná by bylo správnější říci hanobící, ale nemám čas si ho na internetu najít) Mirka Topolánka. Chválí ho v jediné věci, a to jak pěkně se zhostil urovnání plynového sporu mezi Ruskem a Ukrajinou. Být Topolánkem, tak se nad tou chválou hluboce zamyslím.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.