Pondělí 24. listopadu
Paroubek zavrhnul práci s komunisty, hlásá titulek v Právu (jde o Proubkovo vyjádření v otázkách Václava Moravce). Myslím, že to nebude tak horké. Je třeba především vzít v úvahu, že předseda ČSSD odmítl přímou účast KSČM ve vládní koalici, nikoli opoziční smlouvu či jinou formu tiché podpory. Filip zlobil při volbě prezidenta, tak teď bude za trest ještě nějaký čas postávat před hlavním vchodem do Strakovky. Tématu se týká naše dnešní glosa Paroubek a komunisté.

Václav Klaus se ještě nerozhodl, zda se zúčastní kongresu ODS, není si totiž jist, zda je tam vítán. Tomu je třeba rozumět tak, že si žádá demonstrativní pozvání ode Bémova křídla. Tím dostane jakýsi mandát k tomu, aby se do jednání pletl. Je to lehce zemanovské (i když tak hluboko jako Zeman zatím neklesl - ač výstředník, má přece jen o něco zdravější kořínek).

ČSSD má lék na sociální problémy plynoucí z finanční krize: zvýší daně bohatým. Bohatí jsou ti, co vydělávají nad čtyřicet tisíc měsíčně. Zajímalo by mne, ve kterém patře aparátu ČSSD najdeme první chuďasy. Bohatci budou zatím zdaněni třiceti procenty nebo odpovídajícím způsobem oškubáni o slevy na dani. Posléze se může zdanění zvýšit až na 150% (to dodávám já). Odíráním lidí ocejchovaných jako bohatí (případně zbohatlíci) ještě žádná společnost nezbohatla. Připomíná to odírání Židů ve středověku. Kdyby ČSSD měla své kořeny v devatenáctém století a ne v normalizaci, věděla by, že se bohatne jedině prací.

Miloš Čermák vyčítá v LN Topolánkovi, že „jako své poslední vítězství“ vybojoval znovuzvolení Václavu Klausovi. Jenže kdyby byl vybojoval zvolení Švejnarovi, byl by tam, kde je dnes, hned po prezidentské volbě.

Brněnští vysokoškoláci diskutují v divadle Husa na provázku o naší společnosti v letech 1968-89. Zdá se, že příliš znalostí českých dějin o něco starších ve škole nepobrali. Jakási mladá dáma tam píše: „Z čeho měla taky (česká společnost, bd) čerpat, když od Bílé hory neprožila ani padesát let svobody. Nejdřív Habsburkové, pak Němci a nakonec Sovětský svaz.“ To je jiráskovské vlastenectví zkřížené s antikomunismem. Ve skutečnosti od šedesátých let devatenáctého století žili Češi ve státě se solidně zajištěnými základními občanskými svobodami. Nebyl ideální, jistě, ale ideální nebyla ani první republika.

Úterý 25. listopadu
David Rath se ujal funkce hejtmana ve Středočeském kraji. Je to na malém, ale reprezentativním vzorku jakási prezentace toho, co bude dělat Jiří Paroubek, až se chopí moci v celém státě. Zatím to vypadá nadějně. Rath rozpustil představenstva a dozorčí rady krajských nemocnic. Pokud tomu dobře rozumím, místo nich vznikla jedna centrální (líp se to diriguje) a ta vyhodila všechny ředitele nemocnic. Vyhozeni byli i další lidé, jiní prozíravě odešli sami. Dá se předpokládat, že podobné vyhazování je precedens a bude se vyhazovat vždy, když se v nějakém kraji změní politická garnitura. Jinak je Rath frajer: jeho předchůdcům z let 1969-70 to šlo, jak se pamatuji podstatně pomaleji. Zajímalo by mne, jaké možnosti zavírat má krajský hejtman. Nemohl by si zřídit vlastní komando, které by to obhospodařovalo? Skoro se zdá, že pan Rath vytrvale pracuje na tom, aby si co nejdříve zasloužil čestný titul Papa Doc.

Na návrh ministra Langera požádá vláda Nejvyšší správní soud, aby rozpustil Dělnickou stranu. Strana hodlá využít všech rozsáhlých možností ke švejkování, které jí poskytují současné zákony, a její předseda si libuje, jak pěknou jí dělá „establishment“ reklamu. Vláda je v nezáviděníhodné situaci: zakázat toto kuriózní uskupení je chyba, nechat ho vyvádět je taky chyba.

Dvojčata DS z Národní strany demonstrovala před Ústavním soudem proti přijetí Lisabonské smlouvy. Před Ústavním soudem se nesmí demonstrovat. Vyřešili to tak, že nejde o demonstraci, ale o něco jako tiché setkání. Podobná uskupení lze eliminovat jen tak, že se jim berou důvody k existenci, tj. že se něco dělá s problémy, na nichž parazitují. Snadno se to řekne. Zákaz je ale vždycky projevem slabosti.

Václav Klaus byl nespokojen, že po jeho vystoupení před Ústavním soudem nenásledovala rozprava (tj. soudci se ho na nic nezeptali). Ústavní soud to má s prezidentem těžké. Tématu se týká naše dnešní glosa. Není úplně jasné, zda smlouva platí i bez podpisu prezidenta, experti většinou tvrdí, že dokud ji prezident nepodepíše, není závazná. Jiří Paroubek hned prohlásil, že bez schválení Lisabonské smlouvy nemá dohoda o toleranci vlády smysl. Bodejť, jeho hlavním cílem je zničit Topolánka, a prezident mu hraje do ruky.

„Pražská výzva“ několika poslanců ODS je zjevně jádro, kolem něhož se má sdružit vnitrostranické opozice před chystaným kongresem. Situace v ODS připomíná zároveň situaci v ODS před sarajevským atentátem“ (tentokrát v obráceném gardu) a trochu i situaci v ČSSD v roce 1920. Zkušenost z této druhé paralely praví, že rozštěpení strany, když se dobře zvládne, může být dost blahodárná věc.

Krajská koalice ČSSD s ODS je na dosah ruky i v Ústí. Ostatně tam už byla, jenže vedli ji doposavad pánové z ODS. Zdá se, že ODS se v krajích natolik zahnízdila, že pro vítěze voleb je leckde technicky obtížné ji z jejích pozic vystrnadit.

Podle tvrzení předsedy vyšetřovací komise ruské prokuratury, která se zabývá konfliktem v Gruzii, se bojů na gruzínské straně zúčastnili i čeští žoldáci. To je zábavné, ti Rusové si opravdu nedovedou vymyslit nic nového. Příjemné je, že nám sem v příštích několika týdnech ještě nemohou poslat bratrskou pomoc. Nepříjemné, že nám pod záminkou sporu s Ukrajinou mohou zavřít kohoutky od plynu.

V SRN propustí elitního vrahouna z RAF Christiana Klara. Ten člověk ničeho nelituje, trvá na svém, soud jen dospěl k závěru, že už není nebezpečný, protože nehrozí, že by v teroristických akcích pokračoval. V base strávil 26 let. Zabil devět lidí, u dalších 11 případech to nedotáhl do konce. Mezi lidmi tohoto typu a vrahouny z SS není vůbec žádný rozdíl. Byl jsem svého času proti tomu, aby ve vězení drželi devadesátiletého a těžce nemocného Rudolfa Hesse (o tom, že to byl válečný zločinec, nepochybuji). Byl bych i pro propuštění pana Klara, ale až mu bude devadesát a bude úplně senilní.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.