Úterý 16. září
Poslanec Tlustý zaznamenal ve svém konfliktu s Topolánkem výrazný úspěch: oblastní rada ODS v Rakovníku se vyslovila pro jeho setrvání ve straně, nepodpořila požadavek, aby se vzdal mandátu, a vyzvala příslušné místní sdružení, aby jej nevylučovalo. Rada se také postavila za zřízení parlamentní komise, která má vyšetřit případ Morava. Není vyloučeno, že tento úspěch Tlustému pomůže získat pro sebe další poslance ODS (někteří už s ním společně tu a tam hlasovali, jiní se netají nechutí k Topolánkovi). Pozoruhodné je rovněž stanovisko místopředsedy Béma, který se vyjádřil k tomu, že se poslanec Raninec rozhodl vystoupit z klubu ODS slovy: „Silová řešení vždy vyvolávají silové reakce. Násilí plodí násilí a válka válku. Ranincův hlas nám může chybět při hlasování o radaru, rozpočtu nebo o důvěře vládě“ (to jsou mimochodem věci, v nichž bude pro Ranince mimořádně obtížné hlasovat proti vlastní straně). Pan Bém jistě není pro silová řešení, místo aby se Topolánkovi postavil čelně, takticky ho zezadu okopává. Je to možná účinné, ale málo slušné.

Jinak strategii pana poslance Ranince dvakrát moc nerozumím: Topolánkova vláda by prý měla zůstat, dokud nebude na obzoru lepší řešení. Třeba předčasné volby a dohoda o vládě, která nás k nim dovede. Předčasné volby, pokud budou v příštím roce, skončí velkou porážkou ODS, ať už v jejím čele bude stát Topolánek, Tlustý nebo Bém, a složení „prozatímní vlády“ dokáže Paroubek za stávající situace ovlivnit natolik, že ODS bude naprosto bezmocná (zvlášť vykutálená je Paroubkova představa „vlády odborníků“, „odborníci“ jsou politicky lehce manipulovatelní a přitom u lidu právě díky své odbornosti oblíbení; ve vládě mají sedět politici, odborníci se mají věnovat oboru, v němž jsou odborníky, a ne politice, v níž odborníky nejsou). Se slovem do pranice přišel i Václav Klaus. Česká republika potřebuje na uskutečnění ekonomických reforem silnou vládu s evidentní převahou ve Sněmovně. Na to by jeden nepřišel. Jak to chce zařídit? Dohodnout se s Paroubkem? Paroubek není intelektuál jako Zeman, necítí s Klausem žádnou solidaritu, je to zkušený normalizační manažer a lidi jako Klaus považuje za vzbouřené podržtašky, s nimiž je třeba zamést (tak, jako se mu to brilantně podařilo se Zemanem). Hluboce jím pohrdá, rád ho využije a v prvním příhodném okamžiku ho pak (obrazně řečeno) s chutí kopne do zadnice.

Alexandr Mitrofanov v Právu upozorňuje, že projev předsedy Filipa na zasedání ÚV KSČM neobsahuje jen nadávky na adresu Havla a Vondry, které netřeba přeceňovat, protože ministr Langer taky nazval poslance Moravu hlupákem a idiotem. K Václavu Halvovi mám dosti kritický odstup, ale tohle nepřímé srovnání s Moravou mi bere dech. Podstatné podle Mitrofanova je, že Filip ukázal vstřícnost vůči EU, když mj. řekl: „V současné situaci však nelze jinak než požadovat, aby česká vláda prováděla proevpropskou politiku a nikoliv politiku trojských koní v zájmu Bushovy administrativy.“ Fajn, jen by měl pan Mitrofanov doplnit další významná Filipova slova, která jsme citovali včera: „Evropa nebude integrovaná, nebude-li v ní hrát integrující roli Ruská federace.“ Na základě toho, co Alexandr Mitrofanov v posledních době psal, nepochybuji, že tato intence je oběma pánům společná. Další závěry ať si udělá laskavý čtenář sám.

Dr. Rath vydal knihu. Zároveň prohlásil, že je ochoten vypsat odměnu 1000 Kč pro toho, kdo v ní najde sprosté slovo. Sprostota ovšem není věc slovníku. Sprosťárny lze říkat i vytříbeným jazykem.

Ministr Lavrov se vyjádřil k rozhovoru se svým britským kolegou (rozhovoru se týká náš komentář). Slova, na jejichž objevení na rozdíl od dr. Ratha nemůže vypisovat odměny, protože by na tom prodělal, prý používal jako citaci názorů jednoho ze svých kolegů na prezidenta Saakašviliho. Legračnější lež jsem ještě nečetl: pozitivní je, že pan ministr má potřebu své chování nějak ospravedlnit, negativní, že to dělá tak nedbale.

Podle hospodářského výboru PS by měly být nejen cigarety, ale i alkohol zakázány ve společných prostorách bytových domů, na všech veřejných prostranstvích, kde se shromažďují děti, i na diskotékách a všech ostatních akcích, jichž se zúčastňují nezletilí. Odtud je už jen krok k prohibici, která se tak pěkně osvědčila v USA. Prohibice znamená, že chlastat budou sice všichni, ale zavírat se za to budou jen potížisté – hodným a loajálním občanům se to bude tolerovat. Nebude to tak nakonec taky s kuřáky, nebo přesněji řečeno s provozovateli hospod, diskoték atp.? Proč by nemohly v nějakém dejme tomu limitovaném počtu existovat kuřácké restaurace? To, čemu má stát bránit, je, aby kuřáci svým kouřením neobtěžovali nekuřáky, ne tomu, aby lidé nekouřili, do toho je státu houbeles.

V MfD se Tomáš Lebeda vyslovuje proti přímé volbě prezidenta, k jeho argumentům je třeba ještě doplnit, že návrh má populistický charakter a je nebezpečný: Hitlera je snadnější volit plebiscitem než nepřímo, ostatně ani v Německu v parlamentních volbách (nešlo samozřejmě o funkci prezidenta, „jen“ kancléře) nedostal absolutní většinu a museli mu svou indolencí pomoci konzervativní němečtí nacionalisté.

Středa 17. září
Usnesení rakovnické oblastní rady, o němž jsem informoval včera, se dá shrnout do jedné věty: Poslanec Tlustý se zapletl do neetické řízené provokace a proto nedoporučujeme jeho vyloučení ze strany a nežádáme, aby se vzdal mandátu. Myslím, že každý komentář je zbytečný. Co si myslet o straně, která produkuje na nižší a střední úrovni takováhle rozhodnutí! A kdyby jen na této úrovni! V podstatě totéž řekl MfD včera první místopředseda Bém. Navíc obhajuje Tlustého tím, že prý byl jenom „volavka“, kdežto Morava byl připraven špiclovat, vydírat, sbírat kompromitující materiály na své kolegy (já to nevidím tak dramaticky, pan Tlustý je jen, pokud jde o shazování kolegů, nesrovnatelně úspěšnější než pan Morava). A co je podle pana Béma zcela nepochopitelné, je pustit se do kritiky Václava Klause. Václav Klaus je v ODS nekritizovatelný. K Topolánkovým kritikům se teď přidala i exmístopředsedkyně Němcová, která prý v době, kdy se chystalo její sesazení z funkce, slyšela, že jde o „likvidaci jednoho křídla strany blízkého panu prezidentovi“. Škoda, že se tím nepochlubila tenkrát, nebyl bych jí naletěl. Že se nový předseda chce obklopit novými lidmi, je přece pochopitelné (tím nechci říci, že si zrovna Topolánek vybral ve všech případech ty správné). Do Topolánka se naváží i hradní komentátor Pečinka – kde jinde než v Mladé frontě Dnes. Tamtéž píše Tomáš Zahradníček o mladých vypočítavých cynicích, kteří zalidňují vládní úřady, poslanecké kanceláře, hejtmanáty, radnice. S narážkou mj. na poslance Moravu. Jenže hlavní hrdina aféry, poslanec Tlustý, už není žádný mladíček. Panu Zahradníčkovi „běhá mrázek po zádech“ při pohledu na mladé partajní kariéristy. Já bych doporučoval do toho zahrnout i vyčůrané novinářské lobby. Celkový dojem z toho všeho? Mnoho psů, Topolánkova smrt.

Podle průzkumu agentury STEM disponuje nyní ČSSD obrovským náskokem na ODS: 32,6% proti 22,3%. Komunisté mají 11,8, zelení 8,4 a KDU 5,9. Sociálním demokratům by podle toho stačila k vytvoření vlády koalice se zelenými (103 hlasů), mohli by se ještě pojistit tím, že přiberou lidovce, v záloze by vždycky měli ještě komunisty (dohromady 114 hlasů). V opozici by se mohla octnout samotinká ODS s 60 hlasy. Do výsledků se ještě plně nepromítl případ poslance Moravy ani sjezd zelených. Paroubek si upevňuje pozici, v níž si bude moci bez problémů diktovat. Převažující orientace většiny členské základny ČSSD ho ovšem bude tlačit do faktické koalice s komunisty, i když ji třeba formálně zamaskuje, jako v prvním roce jeho premiérování, koalice jiná. Bursíkovo vedení SZ nejspíš padne zanedlouho po pádu Topolánkovy vlády, a pokud se podaří v ODS prosadit Klausovým stoupencům, bude společným jmenovatelem všech českých stran (snad kromě KDU-ČSL) rusofilství. To už tu jednou bylo, v letech 1945-8. Proč se něco podobného opakuje zrovna dnes, je úplně nepochopitelné.

Výsledky CVVM jsou o něco méně katastrofické, přinášejí jednak stranické preference, jednak volební model (do něhož nejsou zahrnuti ti, kdo nepůjdou volit, a nerozhodnutí – jde celkem o 34% respondentů). V rámci preferencí nevypadá rozdíl mezi vedoucí ČSSD a ODS dramaticky, ve volebním modelu je výraznější (i když ČSSD podle CVVM od června ztratila, kdežto ODS trochu přibrala). Přepočet na mandáty CVVM neuvádí, nicméně je zjevné, že Paroubek by mohl vytvořit koalici s oběma malými stranami, s komunisty i s ODS, kdežto ODS (pokud by nepřibrala komunisty) jen s ČSSD. Jedinou nadějí ODS je získat někoho z těch 34%. To bude velmi těžké, a na obehranou doktrinářskou písničku (to, čemu Klaus říká „obsah“, „témata“) se nejspíš dá nachytat už jen málo lidí.

Poslanec Juraj Raninec prohlásil, že má už dva roky jakési kompromitující doklady, které prý získal od svého kolegy Moravy. Když je dostal, bohužel je „nějakým způsobem založil“ a vzpomněl si na ně nyní, když se provalil Moravův případ, začal je hledat a našel je. Je pozoruhodné, že pan Raninec se chová úplně stejně jako paní Marcela Urbanová v případě Čunek, a je tedy taky stejným způsobem věrohodný.

K odchodu z klubu ODS se nyní rozhodl i poslanec Schwippel. Dalo se to čekat, Tlustý a spol. pomalu dávkují tlak na nynější vedení ODS. Nepochybně jde o to, získat i další „nakloněné“ a podpořit Béma proti Topolánkovi. Bitva v ODS je pozoruhodná tím, že se odehrává v době, kdy by pouhý pud sebezáchovy měl stranu vést k tomu, aby podobné křeče dala k ledu, totiž před senátními a krajskými volbami. Je smyslem úsilí Topolánkových protivníků přivodit voleb ní porážku (která by přece jen nebolela tolik jako porážka ve volbách do PS) a využít ji ke svržení předsedy? To by si musili hodně věřit: předčasné volby by pak byly na spadnutí, v situaci velmi výhodné pro Paroubka. Návrat ke klausovskému doktrinářství by na tom sotva něco změnil.

Poslankyně Zubová oznámila, že ji novináři předem informovali (zjevně o tom, že aféra propukne), prý „z důvodu bezpečnosti její dcery“. Svým stranickým kolegům o tom ovšem neřekla. Dojem, že ze strany zainteresovaných médií nejde jen o mediální rozkrývání nějakého problému, ale taky a především o politické hrátky, se tím jen posiluje.

Předseda zelených Bursík prohlásil, že Bém v čele ODS by znamenal zánik nynější koalice. Bém prý prosazuje mj. většinový volební systém (který je pro menší strany pochopitelně nepřijatelný). Je ovšem v této situaci sebevražedný i pro ODS.

V této situaci navrhuje senátor Štětina vládě, aby se obrátila na Ústavní soud, který by měl posoudit, zda je činnost KSČM v souladu s ústavou a zákony. Senátor Štětina působí se svými nápady v současné politické situaci jako politický brontosaurus. Tato otázka se měla řešit hned po listopadu 89, dnes už je pozdě.

Jiří Čunek, přesněji řečeno jeho romský poradce Jozef Baláž, přišel s novou koncepcí řešení romského problému. Romští obyvatelé ghett mají být podle ní rozděleni do tří skupin: v první mají být lidé téměř nezávislí na sociálních dávkách, tj. lidé kteří pracují a posílají děti do škol. Ti by měli mít šanci získat lepší bydlení. Druhá skupina, ti, kteří dávky zneužívají, by je napříště dostávali jen tenkrát, pokud budou pracovat pro obec. Třetí, nejhorší kategorie, by byla přestěhována do ubytoven s pevným režimem a dohledem úředníků. Předpokládám, že pan Baláž romské problematice rozumí líp než já, ale musím se přiznat, že v tomto případě chápu zuřivost, kterou návrh vyvolal u romských aktivistů. Kdo a jak rozhodne, kdo patří do které skupiny, a o tom, kdo povýší nebo si pohorší? Co znamenají „ubytovny s pevným režimem a dohledem úředníků“ (tj. co jiného než kriminál, i když třeba o něco fešáčtější)? To se přece v našich podmínkách nedá realizovat (a skoro bych řekl, že je dobře, že se to nedá realizovat).

Podle zpráv z novin způsobil nedávnou hromadnou havárii na dálnici D1 kamion, který řídil beznohý zfetovaný řidič bez řidičáku. Komentář netřeba.

Čtvrtek 18. září
Vrchní soud v Olomouci dal v odvolacím řízení za pravdu exposlanci US-DEU Kořistkovi v občanskoprávním sporu, v němž ho žalovali Topolánkův neformální poradce Dalík a lobbista Jan Večerek. Kořistka o nich veřejně prohlásil, že mu v roce 2004 nabídli deset milionů a místo velvyslance v Bulharsku za to, když nedá důvěru nové vládě Stanislava Grosse. "Žalovanému se podařilo prokázat pravdivost jeho tvrzení“. Bylo by zajímavé zjistit, jak: údajně hrálo roli svědectví Kořistkovy manželky, jíž se Kořistka s pokusem o uplácení svěřil(!), a novinářů Spurného a Čápové. Vypadá to, že jim buď Dalík nebo Večerek přiznali nabídku velvyslaneckého postu a prohlásili, že tak učinili v žertu. Předseda senátu podle Práva tuto interpretaci odmítl s tím, že o takových věcech se nežertuje a že jestliže Kořistka mluvil pravdu ve věci nabídky na velvyslanecký post, není důvod mu nevěřit, že se na schůzce jednalo i o penězích. Tohle zdůvodnění mi připadá neuvěřitelné. Navíc Dalík s Večerkem sotva mohli rozdávat velvyslanecké posty, velvyslance jmenuje prezident, ale zpravidla respektuje návrhy ministerstva zahraničí, který má navíc právo kontrasignace. Ministrem zahraničí byl tenkrát koaliční politik Cyril Svoboda, ODS byla v opozici. Nedovedu si představit, jak by ti dva braši mohli jmenování velvyslance ovlivnit.

Na regionální úrovni vyvolává krize v ODS velkou nervozitu. Středočeský hejtman Bendl navrhl vyhodit do povětří poslanecký klub, vyvézt poslaneckou sněmovnu do zahraničí s tím, že hejtmani by pouštěli ven jen slušné lidi. Jihočeský hejtman se nechce rozptylovat tím, co se děje v centru, bude to mít obtížné, pardubický hejtman Toman žádá odchod „namočených“. Do toho přišlo zveřejnění odposlechů mafiána Mrázka, který hovořil o poslanci Tlustém v souvislosti s údajnými informacemi, které od něho obdržel, a peněžními dary, které mu hodlal dát.

Na 28. října se u příležitosti 90. výročí vzniku ČSR chystají okázalé oslavy. Protože armáda ČR není dost velká na to, aby mohla uspořádat vojenskou přehlídku odpovídající úrovně, budou přizváni i policisté a „požárníci“, jak píše ze setrvačnosti Právo (už se jim sice devatenáct let říká zase po buržoazním způsobu hasiči, ale třeba se to s Paroubkovým nástupem do čela exekutivy změní).

Podle Jiřího Paroubka byl premiér Topolánek několikrát soudem označen za člověka, který kryje korupci. Musím se přiznat, že mi to nějak ušlo.

Podle Alexandra Mitrofanova (komentuje v Právu návrh „Etického kodexu české parlamentní politiky“, jak jej navrhuje ČSSD) by se idealismem mohli řídit politici pouze v případě, že idealisty budou jejich voliči. Řekl bych, že slušný člověk, aby byl tam, kde je to zapotřebí, idealistou, k tomu nepotřebuje voliče.

„Vyplácí se (odéesce, bd) totální konfrontace s ČSSD, kterou nastartovala volební kampaň z roku 2006?“ Tak se podle Martina Komárka v dnešní MfD ptají lidé kolem Klause a Béma. Totální konfrontaci nastartoval Paroubek (inspiroval se ovšem způsobem, jak se ODS předtím chovala ke Špidlově a Grossově vládě; ale velmi výrazně ho zdokonalil).

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.