Úterý 26. února
Mirek Topolánek prohlásil před odletem do USA, že během jeho návštěvy „budeme schopni uzavřít jednání“. Vicepremiér Vondra poté žehlil situaci (mluvit o uzavření je příliš silné slovo, jednání „významně pokročilo“). Mezitím zuřivě reagovala opozice a překvapeně koaliční partneři. (Jiří Čunek se čím dál tím víc od svého velkého koaličního partnera emancipuje, teď prohlásil, že pokud by se do doby, kdy se o radaru bude hlasovat v parlamentu, objevily podstatné informace, bude jednání o smlouvách znovu otevřeno). Zdá se, že premiérovi na nějakém tom slově nesejde. To není dobré vybavení do nepohody, v níž se vláda soustavně nachází.

K uklidnění ve Straně zelených příliš nepřispěl mail, který předseda strany Bursík zjevně nedopatřením poslal poslankyni Zubové (paní poslankyně se údajně pro nemoc nezúčastnila druhé prezidentské volby). Tématu se týká naše glosa.

Místopředseda ČSSD Sobotka po komunistickém oslavování výročí „Vítězného února“ prohlásil, že je vyloučené, aby ČSSD s KSČM spolupracovala na vládní úrovni. Na všech ostatních úrovních samozřejmě spolupracovat bude, dodávám. Komunisté sociální demokraty soustavně zlobí, pořád ještě nedorostli výši doby: každý rok prý promeškají příležitost ukázat, že se poučili, že se transformovali, pravil Sobotka. A co když o tu příležitost třeba vůbec nestojí?

Státní zastupitelství v Praze 1 dalo policii pokyn k zahájení prověřování trestních oznámení na Marcelu Urbanovou, hlavní svědkyni v případu Čunek. Urbanová je údajně podezřelá, že v postavení svědka nepravdivě vypovídala. Tím se vlastně znovu otvírá případ Čunek. Nedovedu si představit, jak by mohli Urbanové prokázat, že lhala – mohl by to dosvědčit jen Čunek, nikdo jiný přitom nebyl, a to nebude stačit. A když jí to nedokážou, jak je to s Čunkovým zproštěním viny (státní zástupce v jeho případě konstatoval, že čin, z něhož je obviněn, totiž braní úplatku, se nestal, ne že se ho nepodařilo prokázat)?

Dan Hrubý srovnává v MfD to, co přineslo dvacet let první republiky a skoro dvacet let od listopadu. A ptá se: je Michal Viewegh novým Čapkem? Vyrovná se Aňa Geislerová Adině Mandlové? Je Jan Rejžek novým Šaldou? Skoro bych se bál, že za padesát let se někdo bude ptát: a kde dnes máme nového Michala Viewegha, Aňu Geislerovou, Jana Rejžka? (Kromě toho si vůbec nejsem jistý, zda je korektní srovnávat např. Rejžka se Šaldou, když Rejžek nedal vůbec nikdy vůbec ničím najevo, že by měl takové ambice.)

Středa 27. února
Mirek Topolánek dorazil do Washingtonu a podepsal memorandum ke zrušení víz. Od podzimu má být procedura vstupu českých občanů do USA podstatně zjednodušena. V EU nejsou příliš nadšeni, podmínky jsou o něco přísnější než pro bezvízový styk, jaký platí se „starými“ zeměmi Unie, takže se v Bruselu obávají, aby se pak tato přísnost nerozšířila na celou Unii. Jenže Topolánek se potřebuje vykázat nějakou „protihodnotou“ za americký radar v Brdech. Osobně si myslím, že bychom za něj měli ještě platit. Nevybíráme si mezi závislostí na USA a suverenitou, ale mezi závazky k USA a závislostí na Moskvě. Třetí možnost neexistuje. Při hodnocení Paroubkovy politiky mnoha azimutů je nutné mít na zřeteli, že všechny ty azimuty ukazují směr Kreml (vlastně všechny možná ne, jeden třeba Damašek, k tomu se ještě dostaneme). V rozhovoru pro Lidové noviny řekl Topolánek mj.: „Evropská unie, když to řeknu velmi tvrdě, naprosto nehorázným způsobem skoro čtyři roky pošlapávala fakticky právo České republiky na stejné podmínky, jako mají staré země. Fakticky bránila jakémukoliv pozitivnímu vývoji ve směru nových členských zemí, a když to řeknu velmi natvrdo, dokonce jezdila práskat do Washingtonu, že děláme kroky, se kterými Evropská komise nesouhlasí.“ Pokud jde o pouštění si huby na špacír, jsou čeští politici zleva i zprava světovými rekordmany. Snad by trošku slušné opatrnosti nezaškodilo, to, že se pan Topolánek dohodl v této věci s USA, ještě vůbec neznamená, že by si mohl vyskakovat na Evropu. Slušnost není slabost, jak se snad domnívají venkovští sprosťáci.

Paralelně s Jiřím Paroubkem, vlastně s malým předstihem, nazvala paní Jacques na jednání předsednictva Strany zelených koaliční partnery zelených z ODS prasaty. Kdosi to (a nejen to) práskl a straně přibyl problém. Tématu se týká naše dnešní glosa.

Václav Klaus se tuží, chystá se na cestu do Srbska. Už předtím se dal slyšet, že osamostatnění Kosova jej nijak nenadchlo. Může tedy počítat s vlídným přijetím. U nás mu (vlastně jeho úřadu) podle CVVM po prezidentské volbě preference klesly, třeba si ho tam budou chtít nechat. Další centrum zahraniční politiky vzniká v Lidovém domě. Jiří Paroubek pozval na oslavy 130. výročí založení ČSSD srbského prezidenta Tadiče a momentálně pobývá spolu s manželkou a místopředesedou PS Zaorálkem (stínový ministr zahraničí ČSSD) v Sýrii. Návštěva údajně probíhá na stranické úrovni (stejně jako ČSSD, je i syrská BAAS socialistická strana, řekl bych, že s Paroubkovou ČSSD ji pojí víc než Paroubkovu ČSSD s tou předválečnou, v tom smyslu je bratření na místě. Paroubek tam bude usilovat o „zlepšení ekonomické spolupráce“ a má se setkat s představiteli průmyslu a obchodu, s předsedou parlamentu a ministrem zahraničí. Půjde zjevně o zlepšení ekonomické a jiné spolupráce a upevnění diplomatických vazeb mezi Sýrií a ČSSD. Ministerstvo zahraničí nemá námitky. Nechápu, proč.

KDU-ČSL bude prosazovat zrušení plateb u lékaře pro předškolní děti, občany nad 70 let a obyvatele domovů důchodců, a to hned, ne až po půlročním vyhodnocení dopadu poplatků, jak zněla původní dohoda v koalici. KDU-ČSL je rovněž proti Julínkovu návrhu převést fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny (což neznamená převést je do soukromých rukou). Zároveň předseda Čunek oznámil, že strana je „výrazně nevstřícná“ k uznání Kosova. Co znamená tato mohutná vlna emancipace? Je to jen luxovina na druhou, nebo se už pan Čunek ohlíží, kde nechal tesař v koalici díru? S poplatky u lékaře a s převodem fakultních nemocnic na akciovky nesouhlasí i zelení. K tomuto náznaku rozvalu v koalici se ještě vrátíme.

Prezident Klaus vetoval novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která povoluje tzv. kontaktní norování. Poukázal na neshodu mezi Senátem a PS, na těsnou většinu, jíž byl Senát přehlasován, i na mínění odborníků, nesouhlas vlády a ministra zemědělství. Pana prezidenta je třeba pochválit, s lidmi mívá občas problémy, ale zvířátka má, jak se zdá, rád. Bez legrace, prezidentovo rozhodnutí je rozumné, bohužel ho PS hravě přehlasuje.

Alexandr Mitrofanov vytýká vládě, že je (ve věci radaru) pro ni přednější přitisknout se k Novému velkému stromu než myslet na následky, jaké bude mít pro zemi umístění amerického vojenského zařízení. Zase jeden, co straší nedozírnými následky. Jinak jsou dubiska, k nimž se člověk může přitisknout, a taková, která si člověka přitisknou sama, ať chce nebo nechce. Naše poslední živá zkušenost je s dubiskem druhého typu. Představa, že bychom se obešli bez dubiska prvního typu, je v blízkosti dubiska druhého typu (nemohu se v poslední době zbavit dojmu, že za ně pan Mitrofanov usilovně lobbuje) naivní.

Ústavní soud se bude zabývat zákonem označovaným jako Lex Schwarzenberg, jímž byl v roce 1947 zabaven majetek hlubocké větve Schwarzenbergů (orlická větev, tj. Karel Schwarzenberg, majetek dostala zpátky v restitucích). Hodnota zkonfiskovaného majetku je 40 miliard Kč. Pochybuji, že by soud rozhodl ve prospěch oholených, je to tak velké politikum, že před ním bledne veškerá nezávislost soudní moci.

„Proti tolik vyzdvihovanému „nikdy nezapomeneme“ bychom měli postavit schopnost zapomínat, sloužící k tomu, aby se lidé nezbláznili z přemíry minulosti ve svých hlavách a zachovali si v nich místo pro zpracovávání událostí současných a pro porozumění výzvám z budoucnosti,“ píše v MfD Tomáš Zahradníček. To je samozřejmě úplný nesmysl. Aby lidé rozuměli přítomnosti a budoucnosti, nesmějí minulost zapomínat. A aby se z přemíry minulosti v hlavách nezbláznili, musí umět chápat a hlavně odpouštět. Z historické sklerózy žádná kloudná budoucnost nevyroste.

Čtvrtek 28. února
Premiér Topolánek jednal hodinu v Bílém domě s prezidentem Bushem, hlavně o radarové základně v ČR. Původní tvrzení o tom, že jednání budou uzavřena, se změnila ve formulaci, že „dohoda je velmi blízko“. Podle obou politiků chybí prý pouze tři slova (pak přidali, možná až pět), není jasno, která. Topolánek včera prohlásil pro Českou televizi: „Shodli jsme se na tom, že při ochraně životního prostředí budeme postupovat vždy podle přísnější normy, ať už je česká nebo americká, přičemž ta česká bude vždycky přednostní. Tuto formulaci budeme ještě pilovat.“ Zajímalo by mne, jak. Je to zvláštní ústupek vlastenectví na účet logiky. Pokud se bude postupovat vždy podle přísnější normy, musí mít přednost přísnější, a ne česká. Česká by mohla přednost jen tehdy, pokud by přísnější byly obě. Jinak se ukazuje, že hlavní problém pro Topolánka bude získat hlasy doma. Přeběhlíci pro radar hlasovat nechtějí, potenciální přeběhlík na druhou stranu Hovorka (už tam je, jen si toho zatím nikdo nevšiml) taky ne. Jak budou hlasovat zelení, je ve hvězdách, ale pokud by snad byli Bursík a Jacques náhodou pro, budou Zubová a Jakubková ze zásady proti. Mínění veřejnosti a většiny politiků by se mohlo změnit jen tenkrát, kdyby na Prahu dopadla nějaká jaderná raketa odpálená z Orientu, což v tomto roce ještě není pravděpodobné.

Zelení mají ve straně řadu problémů: Bursík s Kateřinou Jacques vedou tažení proti (svému, tj. zelenému) náměstku ministra dopravy. Zároveň se vedení strany pokouší zjistit, kdo práskl Právu informaci o průběhu jednání předsednictva strany z 14. 2. s legračními a kompromitujícími informacemi (viz naše včerejší glosa). Nemělo by to být zase až tak těžké, protože všechny poškozovaly Bursíka a Jacques).

Jiří Paroubek byl kritizován za svou „oficiální“ cestu do Sýrie. Bránil se tím, že do Sýrie cestovali nebo pocestují i náměstek ministra zahraničí Pojar a ministr Kalousek (když někam jede náměstek ministra, je to něco jiného, než když někam „oficiálně“ cestuje hlava opozice). Tématu se týká naše dnešní glosa.

Při své cestě do USA se premiér rozhodl vyznamenat medailí (plaketou), jejíž udělení je v jeho kompetenci, Josefa Mašína. Předseda komunistů Filip prohlásil, že tím vláda a premiér ztrácejí legitimitu. Myslím, že tímto prohlášením by se měly zabývat, jak se říká, „orgány činné v trestním řízení“. Kdosi, řekl bych že v komunistické režii, podal na Topolánka trestní oznámení kvůli schvalování vraždy a loupežného přepadení. K této zprávě se vrátíme.

Senátor Novotný bude mít jakési potíže s dokazováním, že mu v průběhu prezidentské volby jeden poslanec ODS nabízel úplatek. Existuje totiž řada obrazových záznamů ze Španělského sálu, ale zvuk je pro účely dokazování nepoužitelný, protože není nic slyšet. Senátor navrhuje použít odzírače ze rtů. Taky by bylo možno zaangažovat jasnovidce a sibiřské šamany (dodáváme), aby to bylo nevývratně průkazné. Pokud to průkazné nebude, mohl by se do budoucna leckdo domnívat, že si pan senátor všechno vymyslil.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.