Úterý 18. prosince
Přes 41% Slováků by podpořilo případné obnovení Československa. Jenže přes 40% Slováků zase ne. Z průzkumu nelze vyvozovat žádné závěry, protože otázka obnovování Československa není na pořadu dne. Za pár dní zmizí kontroly na hranicích a hranice se stanou prostupné jako za federace. Za o něco delší dobu budeme mít zase společnou měnu. A nevím, proč by se měla odbourávat věc v našem geopolitickém regionu nebývalá, totiž že se občané dvou sousedních států k sobě vztahují celkem přátelsky a bez jakýchkoliv reminiscencí z minula.

Marcela Urbanová, hlavní svědkyně v případu exvicepremiéra Čunka, si stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku mj. za porušení práva na spravedlivý proces před příslušným soudem. Nejsem právní expert, ale připadá mi divné a směšné, když si na takovou věc stěžuje někdo jiný než odsouzený.

Devatenáctiletá znásilněná občanka (to slovo mi v tomhle případě nepřipadá úplně na místě) Saúdské Arábie dostala milost od tamního krále a nebude navíc ještě zbičována a odsouzena na půl roku do vězení. Není to žádný velký důvod k radosti. Dotyčná měla obrovské štěstí, že její případ byl na Západě medializován. Jinak by ji byli k tomu, co ji potkalo, navíc ještě umlátili. Královská milost je jakési uklidňující cukrlátko pro západní veřejnost. Na podstatě věci se tím nic nemění.

Městská státní zástupkyně pro Prahu ukončila policejní vyšetřování předsedy SZ Bursíka ve věci údajných daňových úniků. Záležitosti se týká naše dnešní glosa.

Mladá fronta Dnes i LN otiskly dnes dopis jedné a téže čtenářky, která se pozastavuje nad tím, že prezidentský kandidát Švejnar v nedělní Partii na Primě nevěděl, co je napsáno na prezidentské standartě, ba co víc, ukázalo se prý, že zjevně vůbec neví, co to prezidentská standarta je. To je velká chyba. Pan Švejnar by měl vědět, že prezidentská standarta je směšná blbina, podobně jako fanfáry z Libuše a nemožně okrojovaná „hradní stráž“. Prezident nemá sedět na hradě, hlídat ho mají obyčejní policisté a měl by se spokojit se státní vlajkou. Snad jsme už dost dospělý národ na to, abychom si dovedli odpustit takové operetní šaškování.

Středa 19. prosince
Podle průzkumu STEM vede v preferencích ČSSD nad ODS rekordně o 8,8%. Protože preference ostatních stran jsou v podstatě setrvalé, získali by ČSSD s komunisty v Poslanecké sněmovně přesvědčivou převahu. Výsledek CVVM, dnes zveřejněný, se od předchozího nijak dramaticky neodlišuje (ve stranických preferencích činí náskok ČSSD 5%, ve volebním modelu 7%), a tak se zdá, že setrvalý pokles podpory ODS ve společnosti se hned tak nezastaví. Vláda musí dělat nepopulární kroky. Vláda je slabá. Protože vláda je slabá, jsou sice nepopulární kroky nepříjemné (opozice si dává záležet na tom, aby tu nepříjemnost ještě nafoukla), ale je otázka, zda jsou dost nepříjemné na to, aby mohly být v dlouhodobějším výhledu účinné. ODS kdysi odmítla riskovat a usilovat o předčasné volby i za cenu toho, že by svou šanci dostal i Paroubek (jinak by to nešlo). Bylo by to riziko. V případě úspěchu by se to vyplatilo. A bylo by to svým způsobem i korektní. Místo toho zvolila cestu koalice s dvěma menšími stranami, podporovanou dvěma zběhlými sociálními demokraty (ani tady by to jinak nešlo). Ze všech špatných možností, které se nabízely po rezignaci na tu dobrou, totiž nové volby, byla trojkoalice tou nejlepší. Způsob, jak se prosadila, (podporou pp. Melčáka a Pohanky) sice nebyl riskantní, ale moc korektní taky ne. Pokles preferencí je cena, kterou ODS volí za to, že si místo úzké a trnité cesty zvolila širokou a vydlážděnou. Ta cesta ovšem vede z kopce.

S tím tak trochu souvisí, že KDU-ČSL dodatečně změnila svou podporu reformě veřejných financí na podmíněnou: podmíněnost se týká poplatků u lékaře. Má se půl roku počkat, jak se osvědčí, a pak od nich eventuelně v případě sociálně slabších vrstev obyvatelstva ustoupit. Zkušené lodní krysy z KDU-ČSL možná zachytily jakýsi signál, že bárka koalice se potápí. Tématu se týká naše dnešní glosa.

Premiér Topolánek na tiskovce po zasedání širšího vedení strany prohlásil, že podle usnesení listopadového kongresu zahájil diskusi se zelenými a lidovci o podpoře Václava Klause. Diskutovat může, ale prostředky na to, jak obě strany donutit, aby jejich volitelé Klause jako jeden muž podpořili, nemá. Zelení ho nepodpoří vůbec, lidovci možná někteří, kolik jich bude, je ve hvězdách.

Svědkyně v Čunkově případu Marcela Urbanová si stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku mimo jiné na to, že v jejím případě byl porušen „zákaz nelidského a ponižujícího zacházení“. Nebýt takových iniciativ, ani bychom si neuvědomili, jak pozitivním vývojem prošla naše společnost od roku 1989: ani to nelidské a ponižující jednání už dávno není ani stínem toho, co kdysi bývalo.

Oto Košta se snaží v MfD kompromitovat poslance - signatáře petice za neplacení poplatků u lékaře poukazem na to, že jsou „placeni z našich daní“. Tomu argumentu nerozumím (respektive rozumím mu tak, jako jsem za totáče rozuměl argumentu, že jsem vystudoval za peníze našich pracujících). Ti lidé přece taky platí daně, nebo snad ne?

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.